Malajsko-polynéské jazyky
| Malajsko-polynéské jazyky | |
|---|---|
 Rozšíření malajsko-polynéských jazyků je vyznačeno červeně. | |
| Rozšíření | ostrovy jihovýchodní Asie, Malajsie, Vietnam a Kambodža, Madagaskar, Oceánie a Nový Zéland |
| Počet mluvčích | zhruba 350 milionů |
| Počet jazyků | zhruba 1000 |
| Klasifikace | |
| Dělení | |
Malajsko-polynéské jazyky jsou jednou z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Pravlast těchto jazyků je na Tchaj-wanu, odkud se rozšířily během jedné z největších námořních migračních vln, která započala pravděpodobně 3. tisíciletí př. n. l. a završila se až v 8. století, kdy Maorové dorazili na Nový Zéland. Jazyky malajsko-polynéské větve mluví více než 350 miliónů mluvčích. Například indonéština je úředním jazykem v Indonésii a jako dorozumívací jazyk ji používá až 200 milionů mluvčích, javánštinu používá jako rodný jazyk kolem 80 milionů mluvčích.
Dělení
[editovat | editovat zdroj]Podle Austronesian Basic Vocabulary Database (2008)
[editovat | editovat zdroj]Podle Austronesian Basic Vocabulary Database se malajsko-polynéské jazyky dělí na:[1]
- Sulu-filipínské jazyky
- Filipínské jazyky (například filipínština)
- Sama-bajawské jazyky
- Indo-melanéské jazyky
Pravděpodobný postup šíření austronéských jazyků
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. language.psy.auckland.ac.nz [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam jazykových rodin
- Seznam jazyků (podle rodin)
- Seznam jazyků (podle abecedy)
