Přeskočit na obsah

Maják Sõru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maják Sõru
LokaceHiiumaa, Baltské moře, Estonsko
Souřadnice
Konstrukceželezobeton
První stavba1934
Automatizovánano
Označení/KonfiguraceAdmiralty C3721.1
ARLHS EST-053
NGA 12708
EVA-702
Výška16 m
DosahBílá: 6 nm (11 km), červená: 8 nm (18 km)
CharakteristikaIso WRG 4s
Map

Horní maják Sõru (estonsky: Sõru ülemine tuletorn) stojí na jižním pobřeží ostrova Hiiumaa ve vesnici Sõru v obci Kõrgessaare v kraji Hiiumaa v Baltském moři v Estonsku.[1] Je ve správě Estonského úřadu námořní dopravy (Veeteede Amet, EVA), kde je veden pod registračním číslem 702.[2][3]

Spolu s dolním majákem číslo 701, který je 487 m daleko, tvoří dvojici náběžných majáků.

Na počátku 20. století bylo nutné lépe zabezpečit plavbu lodí v mělkém průlivu Soela, který odděluje ostrovy HiiumaaSaaremaa. V roce 1906 byla zahájena výstavba plavebního kanálu, který byl dokončen před první světovou válkou. První dřevěná navigační značení měla výšku pět metrů u dolního a osm metrů u horního majáku. V roce 1925 bylo světlo dolního majáku ve výšce 10 m n. m. s dosvitem 10 nm. Horní maják byl ve vzdálenosti 469 m, měl výšku 16 m n. m. a dosvit 10 nm. V roce 1932 bylo vysíláno červené a zelené světlo.

Oba majáky, horní a dolní, byly postaveny v roce 1934. Betonová věž měla výšku 11 m u dolního a 16 m u horního. V majácích byly instalovány automatické acetylénové svítilny. U spodního majáku svítilna byla ve výšce 13 m n. m. s dosvitem 12 nm, u horního 19 m n. m. s dosvitem 12 nm. Horní maják byl vybaven sektorovým modulem (vysílal bílé, červené a zelené světlo).

Během druhé světové války byl v roce 1941 poškozen, ale záhy (1942) opraven. V roce 1961 byl dosvit snížen na 10 nm a v roce 1988 na 2 až 7 nm. Majáky zabezpečují navigaci lodí v úzkém plavebním koridoru mezi ostrovy HiiumaaSaaremaa.[4][5][6]

Válcová železobetonová věž je vysoká 16 metrů je ukončená ochozem a lucernou. Maják má spodní část bílou a horní třetina majáku je červená. Lucerna je vysoká 0,8 metry.[3] V roce 1980 byly lampy převedeny na napájení elektrickým proudem z baterií. V roce 1990 byla v činnosti lampa EMS-200 (ЭMC–200). U dolního majáku EMS-210 (ЭMC–210).[4]

V roce 2008 byl maják vybaven LED lampou a v roce 2015 byla lampa modernizována.

zdroj[2][7][8][9]

  • výška světla 18 m n. m.
  • záblesky bílého, zeleného a červeného světla v intervalu 4 sekund
Signál
Barva zelená bílá červená bílá bez světla bílá Zdroj
Charakteristika

3+12=15s

[3]
Azimut 3°–44° 44°–74,5° 74,5°–86,5° 86,5°–133° 133°–300° 300°–306,6° 306,6°–314,6° 314,6°–3°
Výseč 41° 30,5° 12° 46,5° 167° 63°
Dosvit nm] 6 6 6 6 0 6 6 6
Svítivost [[cd]] 300 300 300 300 0 300 1400 300

označení

  • Admiralty: C3721.1
  • ARLHS: EST-053
  • NGA: 12708
  • EVA 702

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phare arrière de Sõru na francouzské Wikipedii.

  1. Lighthouses of Northwestern Estonia. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  2. a b NAVIGATSIOONIMÄRGID EESTI VETES Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. LIST OF LIGHTS ESTONIA Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine. s. 54, ř. 702 SÕRU sihi lemine tuletorn, 490 m alumisest
  3. a b c Navigatsioonimärgi 702, Sõru sihi ülemine tuletorn andmed. nma.vta.ee [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-31. 
  4. a b 702 - Sõru sihi ülemine tuletorn. www.etts.ee [online]. [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-23. (estonsky) 
  5. 702 - Sõru sihi ülemine tuletorn. www.etts.ee [online]. [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-31. (anglicky) 
  6. Sõru ülemine tuletorn. Turismiweb.ee [online]. [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-31. (estonsky) 
  7. PUB. 116 LIST OF LIGHTS RADIO AIDS AND FOG SIGNALS 2018 Archivováno 1. 8. 2017 na Wayback Machine. s. 175, Rear, 0.26 mile 310° 36′ from front.
  8. Soru Rear Range lighthouse. World of Lighthouses [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Sõru Rear Light. foghornpublishing.com [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]