Maiselova radnice
| Židovská radnice | |
|---|---|
.jpg) Pohled na Židovskou radnici od západu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1577 |
| Stavebník | Mordechaj Maisel |
| Poloha | |
| Adresa | Maiselova 250/18, Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′22,1″ s. š., 14°25′7″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 44412/1-460 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Vysoká synagoga) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Židovská radnice v Praze na Josefově je soubor tří budov různého stáří, které jako jedny z mála přečkaly asanaci Josefova. Je známá také jako Maiselova radnice, protože nejstarší nárožní část ze 16. století financoval Mordechaj Maisel, stejně jako sousední Vysokou synagogu, která je s radnicí úzce spojena. Vnější pozdně barokní vzhled získala rozšířená radnice v 18. století, další rozšíření přistavením nové budovy je z počátku 20. století.
Historie
Prvně je jako „Rathaus židovský“ zmiňována již v pramenech z první půlky 16. století, není však známo, kde se nacházela. Na místě dnešní budovy se nacházel zřejmě věžovitý objekt neznámého určení s pětidílnou žebrovou klenbou, který byl zřejmě vystaven v souvislosti se stavbou Staronové synagogy a který se v suterénu radnice částečně zachoval.
Budova Maiselovy radnice původně pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Její stavba byla financována tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem.
První větší raně barokní přestavba proběhla po požáru Židovského města v roce 1689. Dnešní vnější rokokoková podoba pochází z období po dalším ničivém požáru Židovského města v roce 1754. Tehdy došlo ke stavebnímu sjednocení se sousední, již dříve přikoupenou budovou.
Během Pražské asanace nakonec nedošlo ke zbourání radnice a Vysoké synagogy a byla získána uvolněná sousední parcela v rozšířené Maiselovy ulici (dříve Rabínské). Nová část radnice byla přistavěna r. 1908 stavitelem Matějem Blechou.
Popis
Nejstarším objektem komplexu je tzv. Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Jedná se o třípodlažní nárožní budovu na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami. Jádro stavby je však starší, renesanční.
Východní část komplexu tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena. Do začátku 20. století existovala při východní straně bloku úzká středověká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu (nepřístupné), na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby.
Nejnovější část celé budovy Židovské radnice z roku 1908 se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu a její historizující neorokoková podoba se přizpůsobuje vzhledu starší historické budovy.
Hodiny
Na radnici jsou hodiny, které mají kromě běžných ciferníků na věžičce ještě jeden s hebrejskými číslicemi, jehož ručičky se pohybují opačným směrem. Jde o záměrně vyjádřenou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.[zdroj?]
Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby poslední přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.[1]
| „ | Podoben Lazaru kterého světlo drtí Pozpátku točí se ručičky hodin v židovské čtvrti A ty couváš ve vlastním životě pomalu Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru Jak v hospodách české písně zpívají |
“ |
| — G. Apollinaire: Pásmo. Překlad. K. Čapek | ||
Současnost
V současnosti je radnice sídlem židovské obce a Federace židovských obcí. Nachází se zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína. V representačním prostoru v přízemí nové části funguje již téměř sto let košer restaurace, ve velkém zasedacím sále v patře do r. 1918 fungoval rabínský soud bejt din. Celý komplex radnice slouží dodnes jako kulturní centrum pro společné oslavy svátků, svateb, bar micva a jiných společenských událostí pražské židovské obce. Společně s Vysokou synagogou je chráněna jako kulturní památka.
Odkazy
Reference
- ↑ Židovské hodiny z roku 1764 na stránkách Č. spolku horologického
Literatura
- KIBIC, Karel. Židovská radnice v Praze : k tisícímu výročí existence židovské obce v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 65–74.
- OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.
- Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Academia, Praha 1996. S. 566–568
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovská radnice na Wikimedia Commons - Turistika.cz – Židovská radnice
- Praha stověžatá – Židovská radnice Archivováno 23. 2. 2015 na Wayback Machine.
