Patník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Patníky na Masarykově okruhu v Brně kolem roku 1935
Hraniční kámen mezi Itálií a Švýcarskem

Patníky jsou kamenné kvádry zasazované dříve podél silnic, původně pro snazší nasedání a sesedání z koně, později snad pro vymezení okraje silnice. Pro určování vzdálenosti se podél silnic stavěly objekty podobné patníkům, většinou opatřené číselným údajem - tzv. milníky, později kilometrovníky. Jako patníky se dnes označují též plastové směrové sloupky, které slouží k vymezení okrajů silnice.

Tvarově podobné původním patníkům jsou mezníky. Slouží pro viditelné označení nějak důležitých míst (respektive určitých významných bodů) především ve volné krajině. Jedná se obvykle o kamenný či betonový předmět zčásti zasazený do země, vyhotovený zpravidla ve tvaru kvádru a popřípadě opatřený doplňujícím nápisy (někdy i se zaoblenou vrchní částí). Užívá se zejména v terénní geodézii, pozemkové správě či v telekomunikacích.

Počet pohraničních patníků v České republice se udává na 2 463 206,[zdroj?] přičemž se někdy nachází i 3 na sobě.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Patníky se stavěly podél cest od dob starého Říma. Především pro rychlou dopravu legií byly v té době budovány rozsáhlé komunikace po celém impériu (odhadováno 160-300 tis.km). Patníky byly osazovány podél cest v pravidelných vzdálenostech pro snazší nasedání a sesedání z koně.[1] Připomeňme, že třmeny, díky kterým nasedáme na koně dnes, se v Evropě poprvé objevily až koncem 6. století n.l. při nájezdech Avarů z východu a ke zdejší výrobě třmenů a jejich hromadnému používání dochází ještě později.

V českém výrazu „patník“ je základ je odvozený od slova „pata“, neboť patník byl při nasedání pro patu jezdce oporou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Geodezie[editovat | editovat zdroj]

  • označování geodetických a triangulačních bodů v krajině

Pozemková správa[editovat | editovat zdroj]

  • mezníky hranic územních celků
    • pohraniční kameny na státní hranici
    • vymezení hranic vyšších územně správních celků (zemské, krajské apod.)
    • v minulosti též pro označení pro hranice jednotlivých šlechtických panství
    • dále také označení hranice u jednotlivých pozemků respektive jednotlivých parcel (používané zejména v lesnictví či v zemědělství)

Telekomunikace[editovat | editovat zdroj]

  • speciální použití, významné telekomunikační body

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Augusta, František Honzák, JAK SE ŽILO VE STAROVĚKU, Albatros, Praha, 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]