Přeskočit na obsah

Magdalena Tulli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Magdalena Tulli
Magdalena Tulli (3. srpna 2015)
Magdalena Tulli (3. srpna 2015)
Rodné jménoMaddalena Flavia Tulli
Narození20. října 1955 (69 let)
Varšava
PseudonymMarek Nocny
Povolánípřekladatelka, romanopiskyně, spisovatelka a bioložka
StátPolskoPolsko Polsko
Alma materFaculty of Psychology, University of Warsaw
Významná dílaSny a kameny (román)
OceněníCena Kościelských (1995)
Nagroda "Literatury na Świecie" (1999)
Nagroda Literacka Gdynia (2012)
Nagroda Literacka im. Juliana Tuwima (2013)
Cena Samuela Bogumila Lindeho (2017)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magdalena Tulli (* 20. října 1955, Varšava) je polská spisovatelka a překladatelka z francouzštiny (např. Marcel Proust) a italštiny (např. Italo Svevo).[1][2][3]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Její matka přežila koncentrační tábor Auschwitz. Se svými dcerami žila ve Varšavě. Magdalena trávila coby školačka každoročně letní prázdniny u prarodičů svého italského otce v Miláně. Po maturitě vystudovala biologii a polonistiku na Varšavské univerzitě.

Publikační činnost (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

České překlady z polštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Soukolí (orig. 'Tryby'). 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2006. 101 S. Překlad: Iveta Mikešová
  • Sny a kameny: román (orig. 'Sny i kamienie'). 1. vyd. Praha: One Woman Press, 2003. 119 S. Překlad: Petra Zavřelová
  • Stehy (orig. 'W czerwieni'). 1. vyd. Praha: One Woman Press, 2002. 117 S. Překlad: Jolanta Kamińska

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magdalena Tulli na německé Wikipedii.

  1. Polská spisovatelka: Příčinu tragédie se nedozvíme. TÝDEN.cz. 2010-04-18. Dostupné online [cit. 2016-11-20]. 
  2. Magdalena Tulli / Instytut Książki. www.instytutksiazki.pl [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné online. 
  3. Magdalena Tulli | Twórca | Culture.pl. Culture.pl. Dostupné online [cit. 2016-11-20]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]