Maďarská okupace Podkarpatské Rusi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Po začátku druhé světové války bylo Ukrajina a její obyvatelstvo okupováno třemi státy - Sovětským svazem, Německem a Maďarskem.

Po tom jak v březnu 1939 maďarská armáda obsadila Zakarpatskou Ukrajinu a svrhla její vládu, se tato oblast (Zakarpatsko) stala součástí Maďarska a zůstala jí až do konce druhé světové války. Zpočátku chtěla maďarská vláda více než 550 000 nespokojeným Ukrajincům, kteří byli po roce 1918 už podruhé pod nadvládou cizího státu[zdroj?], darovat autonomii Zakarpatska, ale dříve či později bylo jasné, že tuto požadavek nedokáže splnit a je naopak připravována postupná maďarizace ukrajinského obyvatelstva.

Nová vláda začala ihned s opatřeními proti ukrajinofilům a statisíce obyvatel brutálním způsobem padlo za oběť maďarskému útlaku. Tisíce lidí byly zatčeny a přes 30 000 uprchlo do oblasti Haliče, odkud je zase bolševici pod nátlakem deportovávali na Sibiř. Před krutou smrtí nenašlo východisko ani přes 100 000 Židů, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Maďaři zakázali vydávání všech ukrajinských periodik a existenci organizací, čímž chtěli totálně vymýtit ukrajinské hnutí v Zakarpatsku a zavést v této oblasti naprostou maďarizaci, která se nejvíce projevila v oblasti školství. Pro docílení svého snu začaly realizovat přechodnou (tzv. rusínofilskou) variantu maďarizace, vycházejíc z přesvědčení o tom, že místní obyvatelstvo se jakoby[zdroj?] ztotožňovalo s Rusíny, kteří měli během mnoha staletí s Maďary nepřátelské vztahy. Hlavními protagonisty takového druhu maďarizace byly budapešťští agenti András Bródy a István Fencika, kteří si posvítili zejména na řeckokatolické duchovenstvo.

Maďarská moc Ukrajince zruinovala nejen politicky, ale přivedla do úpadku i vzdělání a snahu o ekonomický rozvoj Zakarpatska. Jediným pozitivním aspektem šestileté okupace této oblasti Maďarskem bylo to, že ji ochránila před nacistickým vpádem a také od pustošení jaké postihlo velkou část zbytku Ukrajiny.

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • O. Subteľnyj. Ystorija Ukrajiny. Kyjiv, 2006.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ukrajinci pod okupáciou Maďarska na slovenské Wikipedii.