Mária Kráľovičová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mária Kráľovičová
Kralovicova crop.JPG
Narození 7. června 1927 (92 let)
Čáry
Umělecké ceny
národní umělec (1979)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mária Kráľovičová, provdaná Procházková, (* 7. červen 1927, Čáry) je slovenská herečka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodačka ze záhorácké vísky Čáry začínala jako osmnáctiletá v Komorním divadle v Martině, kde za dva roky vytvořila 14 postav a hned v první sezóně získala na Divadelní žatvě v Praze ocenění Talent roku za postavu Aničky v Tajovského Ženském zákonu. O padesát let později vytvořila v téže hře, přepsané pro SND do záhoráckého dialektu, Doru Chomútskou. Mezitím selky téměř nehrála, stala se totiž nejprve lyrickou a později charakterovou dramatickou herečkou.

V letech 19471950 studovala herectví na Státní konzervatoři v Bratislavě, ale už 1. ledna 1948 se stala členkou Slovenského národního divadla, kde působí nepřetržitě 70 sezón. V březnu 1948 zde premiérovala po boku Andreje Bagara svou Anežku v Molièrově Škole žen. Skutečnou hvězdou se stala v listopadu 1948, kdy ji Jozef Budský obsadil do zdramatizované Sládkovičovy Maríny. Moderní jevištní tvar tohoto výjimečného představení obrazů, světla a veršů, které bylo později pasováno na inscenaci století, ale které bylo zakrátko zakázáno a staženo, byl i společným dílem výtvarníků Dezidera Millyho, Jána Mudrocha, skladatele Andreje Očenáše a literátů Alexandra Matušky a Jozefa Felixe. Marína se stala jejím osudem a předurčila její recitační dráhu.

Ztvárnila přes čtyři sta divadelních, filmových a televizních postav a ještě dvakrát tolik v rozhlase. Mezi jejími postavami nechybí Shakespearova Julie, Ofélie v Hamletovi, paní Fordová ve Veselých paničkách windsorských, Hviezdoslavova Salome, Schillerova Amálie, Brechtova Virginia, Arbuzovova Vala, Čechovova Sára i Raněvská ve Višňovém sadu, lady Torrancová Tennessee Williamse, Maggie-Marylin Arthura Millera, Iwaszkiewiczova George Sandová nebo Costeaova Ona a Edith Piaf. K osmdesátinám jí věnovalo SND hru S mamou Táni Kusé, kde za postavu Terezie Klímové byla navržena na cenu Dosky, a stejně tak k pětaosmdesátce hlavní roli Cissy Robsonové ve hře oscarového dramatika Richarda Harwooda Kvarteto. V roce 2013 se vydala na rozlučkové turné po Slovensku s komedií Marca Camolettiho Kdo zhasl světlo a s detektivkou Ryba ve čtyřech.

Je první slovenskou televizní herečkou (r. 1957 Dovidenia, Lucienne! spolu s Elo Romančíkem v režii Jána Roháče) a první recitátorkou, která prezentovala slovenskou poezii v recitálech na třech kontinentech (např. již v roce 1958 na Expo v Bruselu v režii Alfreda Radoka, v Montrealu, Havaně, Hanoji, Jeruzalémě...)

Je národní umělkyní, dvojnásobnou laureátkou státní ceny, nositelkou Řádu Ľudovíta Štúra I. třídy, držitelkou Zlatého krokodýla, Křišťálového křídla, má svou tabulku na chodníku slávy v Bratislavě, je v síni slávy osobností televizní obrazovky OTO. Aktivně pracovala ve Svazu slovenských dramatických umění a v ústředním výboru Slovenského svazu žen a od roku 2006 je rychtářkou Spolku Záhoráků. S manželem, básníkem, spisovatelem a novinářem Mirem Procházkou, má dvě děti.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1946 talent roku Divadelní žatva Praha
  • 1961 laureátka státní ceny
  • 1967 titul zasloužilá umělkyně
  • 1976 Křišťálová růže
  • 1978 Cena Andreje Bagara
  • 1979 titul národní umělkyně
  • 1979 televizní cena Zlatý krokodýl
  • 1984 laureátka státní ceny
  • 1998 Cena Literárního fondu za celoživotní tvorbu
  • 2001 Zlatá smyčka, cena za nejlepší dabing
  • 2002 státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra I. třídy
  • 2004 Květ Thalie
  • 2006 Síň slávy Osobnost televizní obrazovky OTO
  • 2007 Cena Jozefa Kronera za celoživotní herecké dílo
  • 2007 výroční cena Literárního fondu
  • 2007 Křišťálové křídlo v kategorii divadlo
  • 2010 Chodník slávy DPOH
  • 2012 Osobnost Bratislavy
  • 2012 Medaile prezidenta Slovenské republiky za významné zásluhy o rozvoj slovenské kultury
  • 2014 Cena předsedy Národní rady Slovenské republiky za rozvoj kultury a za výjimečný přínos v oblasti dramatického umění

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Aktuální inscenace Slovenské národní divadlo[editovat | editovat zdroj]

  • Georges Feydeau: Brouk v hlavě (Olympia Feraillonová)
  • Ronald Harwood: Kvarteto (Cissy Robsonová)
  • Valeria Schulczová, Roman Olekšák: Leni (Bertha)
  • Thomas Mann: Buddenbrookovi (Lina)
  • Christopher Hampton: Popel a vášeň (Nini)
  • Franz Lehár: Země úsměvů (Excelence Hardeggová)
  • Ivan Stodola: Bačova žena (Hospodyně)

Aktuální inscenace jiná divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Marc Camoletti: Kdo zhasl světlo (Anna)
  • Wolfgang Kohlhaase a Rita Zimmerová: Ryba ve čtyřech (slov. Ryba v trojke) (Charlotta Heckendorfová)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]