Lyonel Feininger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lyonel Feininger
Lyonel Feininger od Emila Orlika, 1906
Rodné jméno Lyonel Charles Feininger
Narození 17. července 1871
New York City, stát New York , USA
Úmrtí 13. ledna 1956
New York City, New York, USA
Národnost Americko-německá
Vzdělání Americká akademie umění
Alma mater Colarossiho akademie
Povolání malíř, karikaturista, fotograf
Děti Lore Feininger
Laurence Feininger
T. Lux Feininger
Andreas Feininger
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cyklistický závod
Katedrála – detail

Lyonel Charles Feininger (17. července 1871, New York City, New York, USA13. ledna 1956, tamtéž) byl americko-německý malíř, karikaturista a fotograf, hudební skladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Lyonel Feininger byl synem německo-amerického houslisty a skladatele Karla Feiningera a americké zpěvačky Elizabeth Feininger. Narodil se v USA. Nejprve zde studoval hudbu. Byl klavíristou a skladatelem, složil několik klavírních skladeb a varhanních fug. Feininger vyrůstal v New Yorku, v roce 1887 ve věku 16 let se rozhodl věnovat malířství a proto odcestoval do Německa, aby zde studoval a zdokonaloval své umění. Studoval na Královské akademii v Berlíně u  Ernsta  Hanckeho. Ve studiu pokračoval na uměleckých školách v Berlíně spolu s Karlem Schlabitzem a v Paříži se sochařem Filippo Colarossim. Začínal jako karikaturista pro několik časopisů včetně Harper's Round Table, Harper's Young People, Humoristische Blätter, Lustige Blätter, Das Narrenschiff, Berliner Tageblatt atd. V roce 1900 se setkal s Clarou Fürst, dcerou malíře Gustava Fürsta a v roce 1901 se Clarou oženil. Měli spolu dvě dcery. V roce 1905, po rozchodu se svou manželkou, potkal Julii Berg. Oženil se s ní v roce 1908 a měli spolu několik dětí. V letech 1897 až 1891 navštěvoval uměleckoprůmyslovou školu v Hamburku a berlínskou akademii. V roce 1892 odešel do Paříže aby dokončil svá studia na Colarossiho akademii. V roce 1893 se usadil v Berlíně a věnoval se kreslení karikatur pro humoristické časopisy. Mezi roky 1906 až 1908 se živil v Paříži psaním článků a ilustracemi pro Chicago Sunday Tribune. Tady se seznámil s kubisty. Velký vliv na něho měl R. Delaunay. Od roku 1908 až do roku 1919 žil Feininger v Berlíně. Od roku 1913 vystavoval společně se skupinou Der blaue Reiter na pozvání F. Marca. V roce 1919 ho povolal Walter Gropius na Bauhaus, kde vyučoval grafiku a malířství až do roku 1933. Také zde vydával knihy o Bauhausu. V roce 1929 si u něho město Halle objednalo obraz určený jako dar pro město Magdeburk. Feininger tak v letech 1929 až 1931 v Halle často pobýval a pracoval na skicách. Roku 1931 mu Národní galerie města Berlína uspořádala retrospektivní výstavu. Roku 1933 byl zařazen nacisty mezi tzv. entartete Kunst (zvrhlé umění). Feininger se vrátil do USA, kde v roce 1936 vyučoval v Oaklandu v Kalifornii na Mills College. V následujícím roce, v roce 1937, žil v New Yorku. Feininger také rád fotografoval, fotografie pořizoval od roku 1928 až do poloviny roku 1950. S fotografiemi seznamoval pouze úzký okruh přátel, nepřál si sdílet s veřejností své soukromí. Jeho synové, Andreas Feininger a T. Lux Feininger se stali známými umělci. Andreas Feininger proslul jako fotograf a T. Lux Feininger jako fotograf a malíř. T. Lux Feininger zemřel 7. července 2011 ve věku 101 let.

Umělec[editovat | editovat zdroj]

Feininger kariéra jako karikaturisty začala v roce 1894. Pracoval pro několik německých, francouzských a amerických časopisů. V únoru 1906, kdy čtvrtina populace v Chicagu měla německý původ, James Keeley, redaktor listu The Chicago Tribune cestoval do Německa vyhledat nejpopulárnější karikaturisty. Získal Feiningera pro ilustraci dvou komiksů Kin-der-Kids a Wee Willie Winkie's World pro Chicago Tribune. Feininger pracoval jako karikaturista dalších dvacet let pro různé noviny a časopisy ve Spojených státech a Německu. Jako výtvarník Feininger začal pracovat ve věku třicetišesti let. V letech 1901 až 1903 se účastnil ročních výstav berlínské secese. Základem Feiningerovy tvorby byl kubismus, tento umělecký směr ovšem používal k vyjádření obsahu v podstatě romantického. Maloval kompozice s loďmi či s architekturou. Průhledné plošné plány na jeho obrazech vytvářejí dojem nekonečna. Na rozdíl od kubistů pracoval se světlem a osvětlením, dosahoval tím až magických efektů. Jeho tvorbu ovlivňoval R. Delaunay, ovšem Feininger se nikdy se nevzdal valérové malby. Užití chladných a teskných tónů neskutečných barev dodává jeho obrazům romantický nádech. Přísná a přesná konstrukce obrazu vyvolává dojem takřka hudební. Ovlivněn konstruktivismem došel Feininger ve dvacátých letech až ke krystalicky jasné obrazové kompozici vzájemně kolmých linií a ploch.

Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Maják, 1913, plátno 105 cm x 81 cm, Essen, Museum Folkwang
  • Viadukt, 1920, plátno 101 cm x 86 cm, New York, Museum of Modern Art
  • Gelmerode IX, 1926, plátno 108 cm x 80 cm, Essen, Museum Folkwang
  • Parník "Odin II", 1927, plátno 67 cm x 100 cm, New York, Museum of Modern Art
  • Východní chór dómu v Halle, 1931, plátno 100 cm x 80 cm, Hamburk, Kunsthalle
  • Věže nad městem, 1931, plátno 88 cm x 125 cm, Kolín n. Rýnem, Wallraf-Richartz-Museum

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyonel Feininger na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MRÁZ, Bohumír; MRÁZOVÁ, Marcela. Encyklopedie světového malířství. Příprava vydání Vladimír Fiala, Antonín Batoušek; redakce Luboš Hlaváček. 2. vydání. vyd. Praha: Academia Praha, nakl. ČSAV, 1988. ISBN 21-077-88, ISBN 09/15-8531. S. 176. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]