Lynn Conway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: překlad, český jazyk, shodu čehokoli s čímkoli, čárky, ...
Lynn Conway
Lynn Conway v roce 2006
Lynn Conway v roce 2006
Narození2. ledna 1938 (86 let)
New York
NárodnostUSA
ObčanstvíUSA
Alma materKolumbijská univerzita
Povolání
ZaměstnavateléIBM Advanced Computing Systems (1964–68), Memorex, Xerox PARC (1970s), DARPA, Michiganská univerzita
Známá jako
Ocenění
Webhttp://www.lynnconway.com/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lynn Ann Conwayová (* 2. ledna 1938)[2][3] je počítačová vědkyně, elektroinženýrka a transrodová aktivistka[4] za Spojených států amerických.

V 60. letech 20. století pracovala ve společnosti IBM a vynalezla zobecněné dynamické zpracování instrukcí, což je klíčový pokrok používaný při vykonávání instrukcí mimo pořadí, který ke zvýšení výkonu využívá většina moderních počítačových procesorů. Iniciovala revoluci v návrhu mikroprocesorů Mead-Conway VLSI (Very Large Scale Integrated). Tato revoluce se v 80. letech 20. století rychle rozšířila po výzkumných univerzitách a v počítačovém průmyslu, podnítila vznik odvětví automatizace elektronického návrhu, dala vzniknout moderní "slévárenské" infrastruktuře pro návrh a výrobu čipů a v 80. a 90. letech 20. století vyvolala příval nových společností v oblasti špičkových technologií.[5][6][7][8][9][10]

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Lynn Conway vyrůstala ve White Plains ve státě New York. Byla plachá a od dětství trpěla rodovou dysforií. Fascinovala ji astronomie (jedno léto si postavila šestipalcový (150 mm) reflektorový dalekohled) a na střední škole se jí dařilo v matematice a přírodních vědách. V roce 1955 nastoupila na MIT, kde získávala dobré známky, ale nakonec ze zoufalství odešla poté, co se jí v letech 1957-58 kvůli tehdejším lékařským podmínkám nepodařil pokus o tranzici. Poté, co několik let pracovala jako elektrotechnička, pokračoval ve studiu na Fakultě inženýrství a aplikovaných věd Kolumbijské univerzity a v letech 1962 a 1963 získal tituly bakaláře a magistra.[11][12]

Začátky výzkumu v IBM[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 byla Lynn Conway přijata do výzkumu IBM v Yorktown Heights ve státě New York a brzy byla vybrána do inženýrského týmu, který navrhoval pokročilý superpočítač, kde pracovala společně s Johnem Cockem, Brianem Randellem, Herbertem Schorrem, Edem Sussenguthem, Franem Allenem a dalšími výzkumníky IBM na projektu Advanced Computing Systems (ACS). Vrámci tohto projektu vynalezla dynamické plánování instrukcí s více vydáními mimo pořadí.[5][6][7][13][14] Muzeum počítačové historie uvedlo, že "stroje ACS byly zřejmě první superskalární konstrukcí, což je paradigma v návrhu počítačů široce využívané v moderních vysoce výkonných mikroprocesorech".[8][9][10][15][16]

Tranzice[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se Lynn Conway dozvěděla o průkopnickém výzkumu Harryho Benjamina v oblasti léčby transrodových žen[17] a uvědomil si, že je nyní možná operace pro zesoulazení pohlaví, vyhledala jeho pomoc a stala se jeho pacientkou. Kvůli těžkým depresím z důvodu pohlavní dysforie, kontaktovala Benjamina, který souhlasil s poskytnutím poradenství a předepsáním substituční hormonální terapie. Pod Benjaminovou péčí zahájila Lynn Conway medicínskou tranzici.[18]

Zatímco se potýkala s životem v mužské roli[18], byla vdaná za ženu a měla dvě děti. Podle tehdejších právních omezení jí byl po tranzici přístup k jejich dětem odepřen.[18]

Ačkoli doufala, že tranzice její zaměstnání neovlyvní, společnost IBM ji v roce 1968 propustila poté, co svůj záměr provést podstoupit tranzici odhalila.[19] V roce 2020 se za to firma IBM oficiálně omluvila.[20]

Kariéra počítačové vědkyně[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení tranzice v roce 1968 přijala Lynn Conway nové jméno a identitu a znovu zahájila svou kariéru v takzvaném "skrytém režimu" jako smluvní programátorka ve společnosti Computer Applications, Inc. V letech 1969-1972 pak pracovala ve společnosti Memorex jako návrhářka digitálních systémů a počítačová architektka[18][21].

V roce 1973 nastoupila do Xerox PARC, kde pod vedením Berta Sutherlanda[22][23] vedla skupinu "LSI Systems". Během svého působení v PARC Conway založila "multiprojektové plátky" (MPW). Tato nová technologie umožňovala zabalit více návrhů obvodů z různých zdrojů do jediného křemíkového plátku. Její nový vynález zvýšil výrobu a snížil náklady[24]. Ve spolupráci s Ivanem Sutherlandem a Carverem Meadem z Caltechu se zabývala metodikou návrhu VLSI a stala se spoluautorkou průkopnického díla Introduction to VLSI Systems, které se brzy stalo standardní učebnicí návrhu čipů a do roku 1983 se používalo na téměř 120 univerzitách.[25][26][27][28] Díky více než 70 000 prodaných výtisků a nové integraci jejích inovací MPC79/MOSIS se Meadova-Conwayové revoluce stala součástí návrhu VLSI[26][29].

V roce 1978 působila Lynn Conway jako hostující docentka elektrotechniky a informatiky na MIT, kde vyučovala dnes již slavný kurz návrhu VLSI založený na návrhu Meadovy-Conwayové knihy[18]. V rámci kurzu byli ověřené nové dizajnové metody, učebnici a vytvořil osnovy a příručku pro instruktory, které se později používaly v kurzech po celém světě[30][31].

Mezi její příspěvky patřil vynález bezrozměrných, škálovatelných návrhových pravidel, která výrazně zjednodušila návrh čipů a návrhové nástroje[6][12][32], a vynález nové formy internetové infrastruktury pro rychlou tvorbu prototypů a výrobu velkého množství návrhů čipů v krátkém časovém horizontu[6][33]. Tato nová infrastruktura byla v roce 1981 institucionalizována jako systém MOSIS (Metal Oxide Semiconductor Implementation Service). Po dvou letech jejího úspěchu obdrželi Mead a Conway výroční cenu za zásluhy časopisu Electronics[34]. Od té doby systém MOSIS zhotovil více než 50 000 návrhů obvodů pro komerční firmy, vládní agentury a výzkumné a vzdělávací instituce po celém světě[35]. Výzkumník v oblasti VLSI Charles Seitz uvedl, že "MOSIS představoval první období od průkopnické práce Eckerta a Mauchleyho na ENIACu na konci 40. let, kdy měly univerzity a malé firmy přístup k nejmodernější digitální technologii."[33]

Výzkumné metody použité při vývoji metodiky návrhu Mead-Conway VLSI a prototypu MOSIS jsou zdokumentovány ve zprávě společnosti Xerox z roku 1981[36] a v časopise Euromicro Journal[37]. Dopad práce týmu Mead-Conway je popsán v řadě historických přehledů výpočetní techniky.[33][38][39][40][41] Lynn Conway a její kolegové sestavili online archiv původních článků, který dokumentuje velkou část této práce.[42][43] Metody se v roce 1980 staly také předmětem etnografického zkoumání antropoložky PARC Lucy Schuman, která své rozhovory s Conwayovou publikovala v roce 2021.[44][45]

Počátkem 80. let odešla Conway ze společnosti Xerox do agentury DARPA, kde byla klíčovou architektkou Strategické počítačové iniciativy ministerstva obrany, výzkumného programu zkoumajícího vysoce výkonné počítače, technologie autonomních systémů a inteligentní zbraňové technologie.[12][46]

V článku pro USA Today o jejím nástupu do DARPA Mark Stefik, vědec ze společnosti Xerox, který s ní spolupracoval, uvedl, že "Lynn by chtěla prožít pět životů během jednoho života" a že je "charismatická a velmi energická".[47] Douglas Fairbairn, bývalý spolupracovník společnosti Xerox, řekl: "(Lynn) Přijde na to, jak to udělat, aby všichni vyhráli."[47]

V roce 1985 nastoupila Lynn Conway na Michiganskou univerzitu jako profesorka elektrotechniky a informatiky a proděkanka pro inženýrství. Tam pracovala na "vizuální komunikaci a kontrolních sondách pro základní koncepty systémů a uživatelských rozhraní, které jsou použitelné pro hybridizovanou komunikaci pomocí internetu/širokopásmových kabelů".[12] V roce 1998 odešla z aktivní výuky a výzkumu do důchodu jako emeritní profesorka Michiganské univerzity.[48]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Jak uvádí sociolog Thomas Streeter v knize The Net Effect:[49][50] "Tím, že Conway přijala tuto práci, ukázala, že není žádnou protiválečnou liberálkou. (V reakci na kritiku řekla: "Pokud musíte bojovat, a někdy musíte, abyste se vypořádali se špatnými lidmi, historie nám říká, že opravdu pomáhá mít ty nejlepší dostupné zbraně)".[11] Lynn Conway si však přenesla smysl pro počítače jako nástroje horizontální komunikace, který vstřebala v PARCu, přímo do DARPA - v jednom z nejžhavějších momentů studené války."

Na podzim roku 2012 vydalo IEEE speciální číslo časopisu IEEE Solid-State Circuits Magazine věnované její kariéře,[51][52] včetně jejích kariérních vzpomínek[19] a odborných komentářů Chucka House,[53] bývalého ředitele inženýrství v HP, Carla Séquina,[54] profesora EECS na U.C. Berkeley, a Kena Sheparda z Columbia University.[55] Následně se rozsah Conwayové přínosu dočkal širší retrospektivní pozornosti. "Protože jsem nevypadala jako #LookLikeanEngineer, málokdo si všiml, co jsem v 70. a 80. letech skutečně dělala," říká Conway.[20]

"Zjevně se objevilo nové paradigma ...". Důležité bylo, že nápaditá podpora ve smyslu infrastruktury a šíření myšlenek se ukázala stejně cenná jako koncepty, nástroje a čipy. "Elektronická kniha" a "slévárna" byly prozíravé a nezbytné, poskytly impuls a důkazní body."[53] James F. "Jim" Gibbons, bývalý děkan inženýrství na Stanfordově univerzitě. Dále uvádí, že Lynn Conway byla z jeho pohledu "...jedinečnou silou celého vývoje "slévárny", který vznikl.".[53] Kenneth Shepard, profesor biomedicínského a elektrotechnického inženýrství na Kolumbijské univerzitě, uvedl, že "Její úžasný příběh úspěchu a osobního triumfu tváří v tvář osobní nepřízni a zjevné diskriminaci by měl sloužit jako inspirace pro všechny mladé lidi v oboru inženýrství."[55][56]

V roce 2020 prezident NAE John L. Anderson prohlásil, že "Lynn Conway je nejen revoluční průkopnicí v oblasti návrhu systémů VLSI ... Ale stejně důležité je, že Lynn velmi statečně vyprávěla svůj vlastní příběh a její vytrvalost byla pro společnost připomínkou, že by neměla být slepá k inovacím žen, lidí s jinou barvou pleti nebo dalších, kteří neodpovídají dávno zastaralým - ale bohužel přetrvávajícím - představám o tom, jak vypadá inženýr."[20]

Trans aktivismus[editovat | editovat zdroj]

Když se Conwayová blížila k důchodu, dozvěděla se, že příběh jejího raného působení v IBM by mohl být brzy odhalen díky vyšetřování Marka Smothermana, kterého výsledky se připravovalo k vydání v roce 2001.[5] V roce 1999 se začala v tichosti přiznávat přátelům a kolegům ke své minulé změně pohlaví,[57][58][59] přičemž k vyprávění příběhu vlastními slovy využila své osobní webové stránky.[11] O jejím příběhu se pak v roce 2000 šířeji psalo v profilech v časopisech Scientific American[13] a Los Angeles Times.[18] V pozdějším rozhovoru pro časopis Forbes Conwayová uvedla: "Od 70. let do roku 1999 jsem byla uznávána jako žena, která překonává genderovou bariéru v oblasti počítačových věd, ale v roce 2000 to byla bariérou jenž jsem musela překonávat ta transrodová."[20]

Po zveřejnění svého příběhu se začala věnovat transrodovému aktivismu s úmyslem "vnést osvětu a normalizovat problematiku rodové identity a procesů tranzice".[60] Usilovala o ochranu a rozšíření práv transrodových osob. Poskytla přímou i nepřímou pomoc mnoha dalším transrodovým ženám, které procházejí tranzicí, a spravuje webové stránky poskytující lékařské zdroje a emocionální rady. Jejíchž části byly přeloženy do většiny hlavních světových jazyků.[61] Vedla seznam mnoha úspěšných transrodových osob po tranzici, aby podle svých slov "poskytla vzory pro osoby, které tranzici čelí".[62] Její webové stránky také poskytovaly zprávy týkající se transrodové problematiky a informace o operacích změny pohlaví pro transrodové ženy, operacích feminizace obličeje, akademických šetřeních o výskytu transsexualismu[63] a problematice transrodovosti a transsexuality obecně.[64][65]

Zasazovala se také o rovné příležitosti a ochranu zaměstnání pro trans lidi v technologicky vyspělém průmyslu[66][67][68][69][70][71] a o odstranění patologizace transrodových osob ze strany psychiatrické komunity.[72][73]

Conwayová byla kritičkou Blanchardové, Baileho a Lawrenceové teorie o mtf transsexualitě, podle níž jsou všechny transrodové ženy motivovány buď femininní homosexualitou, nebo autogynefilií.[74] Byla také klíčovou osobou v kampani proti knize J. Michaela Baileyho o této teorii s názvem The Man Who Would Be Queen (Muž, který chtěl být královnou).[75][76] Americká aktivistka za práva transrodových lidí Andrea James, Lynn Conway a profesorka ekonomie na Chicagské univerzitě Dierdre McCloskey napsaly dopisy Severozápadní univerzitě a obvinily Baileyho z toho, že "prováděl intimní výzkumná pozorování na lidských subjektech, aniž by jim řekl, že jsou objekty výzkumu".[74] Bioetička Alice Dreger ve své knize Galilieo's Middle Finger kritizovala Conwayovou za podání žaloby proti Baileymu, která neměla "žádný právní základ", přičemž se odvolávala na své tvrzení, že Bailey neměl licenci klinického psychologa, když psal dopisy na podporu mladé transrodové ženy usilující o transzici. Podle Dregerové, jelikož Bailey za své služby nedostával odměnu, licenci v Illinois nepotřeboval a ve svých dopisech na podporu žen "zcela otevřeně hovořil jak o tom, že s nimi vedl pouze krátké rozhovory (na rozdíl od toho, že jim poskytoval rozsáhlé poradenství), tak o své vlastní kvalifikaci a odbornosti...". [a] dokonce přiložil kopie svého životopisu". Jak tvrdí Alice Dreger, "pravděpodobně to vše bylo důvodem, proč se stát Illinois nikdy neobtěžoval obvinění vznést".[77] Lynn Conway v reakci namítla, že Dreger "odvádí pozornost od Baileyho knihy a masivních protestů trans komunity a celý spor karikuje jako nic jiného než zlovolnou snahu tří poněkud čarodějnic 'zničit život' brilantnímu vědci."[78]

Conway byla členkou hereckého souboru prvního čistě transrodově obsazeného představení Monology vagíny v Los Angeles v roce 2004[79] a objevil se v dokumentárním filmu stanice LOGO-Channel o této události s názvem Beautiful Daughters.[57][80]

V roce 2009 byla Lynn Conway u příležitosti 40. výročí stonewallských nepokojů jmenována jednou z "40 trans hrdinek Stonewallu" organizací International Court System, jednou z nejstarších a největších převážně homosexuálních organizací na světě, a National Gay and Lesbian Task Force.[81][82]

V roce 2013 Conwayová s kolegyní Leandrou Vicciovou z Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hill za podpory mnoha vůdčích osobností v oblasti špičkových technologií úspěšně lobbovaly u správní rady Institutu elektrotechnických a elektronických inženýrů (IEEE) za začlenění transrodovosti do etického kodexu IEEE.[83] Tento kodex, který je v rámci profese známý stejně jak kodex cti tak etiky, se v lednu 2014 stal plně inkluzivním pro komunitu LGBT, což mělo dopad na největší světovou inženýrskou profesní společnost se 425 000 členy ve 160 zemích.[84][85][86] V roce 2014 byla Lynn časopisem Time označena za jednu z "21 transrodových lidí, kteří ovlivnili americkou kulturu".[4] V roce 2015 byla vybrána pro zařazení do "The Trans100"[87] a v roce 2020 s ní byl veden rozhovor pro zařazení do projektu Trans Activism Oral History Project.[88]

V roce 2020, 52 let poté, co ji IBM vyhodila kvůli tomu, že je transrodová, se IBM Conwayové oficiálně a veřejně omluvila;[89][90][91][92][93][94] IBM uspořádala veřejnou akci "Průkopnice techniky a transrodová průkopnice Lynn Conwayová v rozhovoru s Diane Ghersonovou" (senior viceprezidentkou IBM pro lidské zdroje); ředitel výzkumu IBM Dario Gil řekl: "Lynn byla nedávno oceněna vzácnou cenou IBM za celoživotní dílo, která se uděluje jednotlivcům, kteří změnili svět prostřednictvím technologických vynálezů. Její mimořádné technické úspěchy pomohly definovat moderní počítačový průmysl. Vydláždila cestu tomu, jak dnes navrhujeme a vyrábíme počítačové čipy - a navždy změnila mikroelektroniku, zařízení i životy lidí."[95]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1987 se Lynn Conway seznámila se svým manželem Charlesem "Charliem" Rogersem, profesionálním inženýrem, který sdílí její zájem o přírodu, včetně kanoistiky a motokrosových závodů.[18][96] Brzy spolu začali žít a v roce 1994 koupili dům s 24 akry (9,7 ha) luk, bažin a lesů na michiganském venkově.[18] Vzali se dne 13. srpna 2002.[14][57][97] V roce 2014 zdokumentoval časopis pro absolventy Michiganské univerzity The Michigan Engineer souvislosti mezi Conwayové inženýrským bádáním a dobrodružstvími v jejím osobním životě.[98][99]

Ocenění a pocty[editovat | editovat zdroj]

Conwayová obdržela řadu ocenění a vyznamenání:

Vybrané práce[editovat | editovat zdroj]

  • MEAD, Carver; CONWAY, Lynn. Introduction to VLSI Systems. [s.l.]: Addison-Wesley, 1980. Dostupné online. ISBN 0201043580. 
  • CONWAY, L. THE MPC ADVENTURES: Experiences with the Generation of VLSI Design and Implementation Methodologies. Xerox PARC Technical Report VLSI-81-2. February 1981. Dostupné online. 
  • CONWAY, L. The Design of VLSI Design Methods. Proc. VUB European Solid-State Circuits Conference (Invited Lecture). Vrije Universiteit Brüssel, Brussels, Belgium: September 23, 1982, s. 106–117. Dostupné online. 
  • CONWAY, Lynn. Reminiscences of the VLSI Revolution: How a Series of Failures Triggered a Paradigm Shift in Digital Design. Solid-State Circuits Magazine. IEEE, 2012, s. 8–31. Dostupné online. DOI 10.1109/MSSC.2012.2215752. 
  • CONWAY, L. The Disappeared: Beyond Winning and Losing. Computer. IEEE Computer Society, October 2018, s. 66–73. Dostupné online. 
  • CONWAY, Lynn. Dependable and Historic Computing: Essays Dedicated to Brian Randell on the Occasion of his 75th Birthday. Redakce Jones C. B.. [s.l.]: Springer-Verlag, 2011. ISBN 978-3-642-24541-1. Kapitola IBM-ACS: Reminiscences and Lessons Learned from a 1960's Supercomputer Project, s. 185–224. 
  • CONWAY, Lynn. Lynn Conway's IBM-ACS Archive [online]. University of Michigan [cit. 2016-06-04]. Dostupné online. 
  • CONWAY, L.; RANDELL, Brian; SENZIG, D. Dynamic Instruction Scheduling. ai.eecs.umich.edu. IBM-ACS, February 23, 1966. Dostupné online. 
  • ROZENBERG, D.; CONWAY, L.; RIEKERT, R. ACS Simulation Technique. ai.eecs.umich.edu. IBM-ACS, March 15, 1966. Dostupné online. 
  • CONWAY, L. MPM Timing Simulation. ai.eecs.umich.edu. IBM-ACS, August 25, 1967. Dostupné online. 
  • CONWAY, L. ACS Logic Design Conventions: A Guide for the Novice. ai.eecs.umich.edu. IBM-ACS, November 29, 1967. Dostupné online. 
  • CONWAY, L. A Proposed ACS Logic Simulation System. ai.eecs.umich.edu. IBM-ACS, October 31, 1967. Dostupné online. 
  • CONWAY, L. The Computer Design Process: A Proposed Plan for ACS. ai.eecs.umich.edu. IBM-ACS, August 6, 1968. Dostupné online. 

Patenty[editovat | editovat zdroj]

  • Teleautonomous System and Method Employing Time/Position Synchrony/Desynchrony. Původci vynálezu: Lynn CONWAY, Richard VOLZ, Michael WALKER. US. Patentový spis 5046022. September 3, 1991..
  • System and Method for Teleinteraction. Původce vynálezu: Lynn CONWAY. US. Patentový spis 5444476.
  • Apparatus and Method for Remote Control Using a Visual Information Stream. Původci vynálezu: Lynn CONWAY, Charles COHEN. US. Patentový spis 5652849.
  • Visual Control Selection of Remote Mechanisms. Původce vynálezu: Lynn CONWAY. US. Patentový spis 5719622.
  • Method and System for Organizing and Presenting Audio/Visual Information. Původce vynálezu: Lynn CONWAY. US. Patentový spis 5745782.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lynn Conway na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CHM 2014 Fellow "For her work in developing and disseminating new methods of integrated circuit design" [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 3, 2016. 
  2. ↑ LEE, John A. N. International Biographical Dictionary of Computer Pioneers. [s.l.]: Fitzroy Dearborn, 1995. Dostupné online. ISBN 1-884964-47-8. 
  3. ↑ Computer Pioneers - Lynn Conway [online]. IEEE [cit. 2014-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 10, 2014. 
  4. ↑ a b 21 Transgender People Who Influenced American Culture. Time. May 29, 2014. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c SMOTHERMAN, Mark. IBM Advanced Computing Systems (ACS) – 1961–1969 [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e "Lynn Conway: 2009 Computer Pioneer Award Recipient" Archivováno 3. 1. 2015 na Wayback Machine., IEEE Computer Society, January 20, 2010.
  7. ↑ a b "IEEE Computer Society Video: Lynn Conway receives 2009 IEEE Computer Society Computer Pioneer Award" na YouTube, July 30, 2010.
  8. ↑ a b "Event: IBM ACS System: A Pioneering Supercomputer Project of the 1960s", Computer History Museum, February 18, 2010.
  9. ↑ a b "Computer History Museum Events: IBM ACS System: A Pioneering Supercomputer Project of the 1960s" Archivováno 28. 9. 2012 na Wayback Machine., Computer History Museum, February 18, 2010.
  10. ↑ a b "Historical Reflections: IBM's Single-Processor Supercomputer Efforts – Insights on the pioneering IBM Stretch and ACS projects" by M. Smotherman and D. Spicer, Communications of the ACM, Vol. 53, No. 12, December 2010, pp. 28–30.
  11. ↑ a b c Lynn Conway, "Lynn Conway's Retrospective Part I: Childhood and education," February 9, 2005.
  12. ↑ a b c d KILBANE, Doris. Lynn Conway: A Trailblazer On Professional, Personal Levels. Electronic Design. 2003-10-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-08. 
  13. ↑ a b Paul Wallich, "Profile: Lynn Conway—Completing the Circuit Archivováno 4. 10. 2013 na Wayback Machine.," Scientific American, December 2000.
  14. ↑ a b Dianne Lynch, "The Secret Behind 'Project Y': One Woman's Success Story — 'What Works, Works'", ABCNews.com, November 29, 2001.
  15. ↑ SMOTHERMAN, Mark. IBM ACS Reunion – February 18, 2010, in California [online]. Dostupné online. 
  16. ↑ The IBM ACS System: A Pioneering Supercomputer Project – Video [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-21. 
  17. ↑ BENJAMIN, Harry. The Transsexual Phenomenon. [s.l.]: Julian Press, 1966. ISBN 9780446824262. 
  18. ↑ a b c d e f g h Hiltzik, Michael A. (November 19, 2000.) "Through the Gender Labyrinth." Archivováno 15. 10. 2012 na Wayback Machine.. Los Angeles Times, Los Angeles Times Magazine, page 1. (Free reprint. Retrieved on September 19, 2007.)
  19. ↑ a b CONWAY, Lynn. Reminiscences of the VLSI revolution: How a series of failures triggered a paradigm shift in digital design. IEEE Solid-State Circuits Magazine. IEEE, 2012, s. 8–31. Dostupné online. ISSN 1943-0582. DOI 10.1109/MSSC.2012.2215752. S2CID 9286356. 
  20. ↑ a b c d ALICANDRI, Jeremy. IBM Apologizes For Firing Computer Pioneer For Being Transgender...52 Years Later [online]. Dostupné online. 
  21. ↑ Lynn Conway's Retrospective PART III: Starting Over [online]. Ai.eecs.umich.edu, May 12, 1960 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  22. ↑ GOLDBERG, Adele J. About This Issue.... ACM Computing Surveys. September 1980, s. 257–258. Dostupné online. ISSN 0360-0300. DOI 10.1145/356819.356820. S2CID 27661653. 
  23. ↑ WALKER, Rob; TERSINI, Nancy. Silicon Destiny: The Story of Application Specific Integrated Circuits and LSI Logic Corporation. [s.l.]: Walker Research Associates, 1992. Dostupné online. ISBN 0-9632654-0-7. 
  24. ↑ Sense of Wonder Motivates VLSI Chip Revolutionary, Lynn Conway [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ CONWAY, Lynn. The 'Sutherland Letter' of 1976 [online]. December 31, 2012. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Impact of the Mead-Conway VLSI Design Methodology and of the MOSIS Service [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ Paul Wallich, "Profile: Lynn Conway—Completing the Circuit," Scientific American, December 2000.
  28. ↑ Gina Smith,"Unsung innovators: Lynn Conway and Carver Mead: They literally wrote the book on chip design Archivováno 26. 12. 2008 na Wayback Machine.," Computerworld, December 3, 2007.
  29. ↑ MILLER, Chris. Chip War: The Fight for the World's Most Critical Technology. [s.l.]: Scribner, 2022. S. 136-137, 140, 166, 378. 
  30. ↑ The MIT'78 VLSI System Design Course: A Guidebook for the Instructor of VLSI System Design, Lynn Conway, Xerox Palo Alto Research Center, August 12, 1979.
  31. ↑ Paul Penfield "The VLSI Revolution at MIT" by Paul Penfield 2014 MIT EECS Connector, Spring 2014, pp. 11–13.
  32. ↑ Carliss Y. Baldwin and Kim B. Clark. Design Rules: The Power of Modularity. [s.l.]: MIT Press, 2000. ISBN 0-262-02466-7. 
  33. ↑ a b c National Research Council (1999), Funding a Revolution: Government Support for Computing Research, National Academy Press (excerpt)
  34. ↑ Impact of the Mead-Conway VLSI Design Methodology and of the MOSIS Service [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  35. ↑ "The MOSIS Service – More than 50,000 designs in 25 years of operation", http://www.mosis.com/, 2008
  36. ↑ THE MPC Adventures: Experiences with the Generation of VLSI Design and Implementation Methodologies, Lynn Conway, Xerox PARC Technical Report VLSI-81-2, January 19, 1981.
  37. ↑ THE MPC Adventures: Experiences with the Generation of VLSI Design and Implementation Methodologies, by Lynn Conway, Microprocessing and Microprogramming – The Euromicro Journal, Vol. 10, No. 4, November 1982, pp 209–228.
  38. ↑ Allocating Federal Funds for Science and Technology, by Committee on Criteria for Federal Support of Research and Development, National Academy of Sciences, National Academy of Engineering, Institute of Medicine, National Research Council, National Academy Press, Washington DC, 1995, page 75.
  39. ↑ Figure II.13: Technological Developments in Computing", in Allocating Federal Funds for Science and Technology, National Academy Press, Washington, DC 1995, page 75. [online]. Ai.eecs.umich.edu, May 7, 1999 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  40. ↑ Evolving the High Performance Computing and Communications Initiative to Support the Nation's Information Infrastructure, by Committee to Study High Performance Computing and Communications: Status of a Major Initiative, National Research Council, National Academy Press, Washington DC, 1995, page 20.
  41. ↑ Figure 1.2: Government-sponsored computing research and development stimulates creation of innovative ideas and industries", in Evolving the High Performance Computing and Communications Initiative to Support the Nation's Information Infrastructure, National Academy Press, 1995, page 20. [online]. Ai.eecs.umich.edu, May 7, 1999 [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  42. ↑ The VLSI Archive 8, 2013/https://archive.today/20130208045553/http://www.edn.com/blog/920000692/post/760045076.html Archivováno 8. 2. 2013 na Wayback Machine., by Lynn Conway, Electronic Design News, June 3, 2009.
  43. ↑ VLSI Archive: An online archive of documents and artifacts from the Mead-Conway VLSI design revolution [online]. Ai.eecs.umich.edu [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 8, 2007. 
  44. ↑ SUCHMAN, Lucy. A Sociotechnical Exchange, Redux [online]. March 1, 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 4, 2021. 
  45. ↑ CONWAY, Lynn; SUCHMAN, Lucy. Conway-Suchman conversation. Conway Suchman Conversation. February 28, 2021. Dostupné online. 
  46. ↑ Dwight B. Davis "Assessing the Stragetic Computing Initiative," by Dwight B. Davis High Technology, Vol. 5, No. 4, April 1985.
  47. ↑ a b "Hi-tech researcher chips in to develop smart computer", Michelle Osborn, USA Today, June 7, 1983, p. 3B.
  48. ↑ a b "Lynn Conway awarded Emerita status at the University of Michigan", December 31, 1998
  49. ↑ "The Net Effect, Romanticism, Capitalism, and the Internet", Thomas Steeter, New York University Press, 2011, p, 101.
  50. ↑ "On Streeter's The Net Effect: A Culture Digitally Dialogue", Gina Neff, Mary Gray, and Thomas Streeter, April 25, 2013.
  51. ↑ Editor's Note. Redakce Lanzerotti Mary. IEEE Solid-State Circuits Magazine. IEEE, 2012, s. 1. Dostupné online. DOI 10.1109/MSSC.2012.2214274. 
  52. ↑ "Solid-State Circuits Publishes Special Issue with Lynn Conway's Memoir of the VLSI Revolution", Michigan EECS News, January 31, 2013.
  53. ↑ a b c HOUSE, Chuck. A Paradigm Shift Was Happening All Around Us. IEEE Solid-State Circuits Magazine. IEEE, 2012, s. 32–35. Dostupné online. ISSN 1943-0582. DOI 10.1109/MSSC.2012.2215759. S2CID 8738682. 
  54. ↑ SEQUIN, Carlo. Witnessing the Birth of VLSI Design. IEEE Solid-State Circuits Magazine. IEEE, 2012, s. 36–39. Dostupné online. ISSN 1943-0582. DOI 10.1109/MSSC.2012.2215758. S2CID 20280958. 
  55. ↑ a b SHEPARD, Ken. "Covering": How We Missed the Inside-Story of the VLSI Revolution. IEEE Solid-State Circuits Magazine. IEEE, 2012, s. 40–42. Dostupné online. ISSN 1943-0582. DOI 10.1109/MSSC.2012.2215757. S2CID 25240158. 
  56. ↑ ACM NEWS. Lynn Conway and the VLSI Revolution in Microchip Design [online]. October 12, 2018. Dostupné online. 
  57. ↑ a b c "Beautiful Daughters Cast: Lynn Conway", LOGO Channel, 2006
  58. ↑ "Class Notes: 2002 Inductees: Here's how many of our 2002 Hall Of Famers enjoy their leisure time and how they still give back to society" Archivováno 3. 10. 2008 na Wayback Machine., Doris Kilbane, Electronic Design, October 20, 2003.
  59. ↑ "Secrets Are Out: Lesbian, gay, bisexual, and transgender engineers are no longer willing to hide their true selves" Jaimie Schock, Prism Magazine, American Society of Engineering Education, October 2011, pp. 44–47.
  60. ↑ Lynn Conway's homepage [online]. Dostupné online. 
  61. ↑ Status of translations of Lynn's webpages, 12-10-13 [online]. December 10, 2013 [cit. 2013-12-23]. Dostupné online. 
  62. ↑ Transsexual Women's Successes [online]. Dostupné online. 
  63. ↑ Olyslager F, Conway L (2008). Transseksualiteit komt vaker voor dan u denkt [Transsexualism is more common than you think]. Tijdschrift voor Genderstudies, Vol. 11, no. 2, pp. 39–51, 2008. (abstract in English)
  64. ↑ "Profile: Lynn Conway," Human Rights Campaign (HRC) website [online]. HRC [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 3, 2013. 
  65. ↑ Biographies of famous LGBT people: Science: Professor Lynn Conway, Lesbian Gay Bisexual Trans History Month website [online]. Lgbthistorymonth.org.uk [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 6, 2014. 
  66. ↑ "Embracing Diversity – HP employees in Fort Collins, Colorado, welcome Dr. Lynn Conway", hpNOW, February 8, 2001.
  67. ↑ "Computer pioneer speaks from the heart about diversity: Transsexual talks at HP, CSU", by Kate Forgach, Fort Collins Coloradoan, January 26, 2001.
  68. ↑ "Chipping Away at Prejudice", by Sarah Wildman, The Advocate, March 13, 2001.
  69. ↑ "What's pride got to do with it?", by Teri Warner, Employee Communications, Circuit for Employees@Intel, July 1, 2003.
  70. ↑ "Why HR should wake up to the needs of transsexual employees", by Christine Burns, Personnel Today, November 18, 2003.
  71. ↑ Professor Lynn Conway, Guest at Out & Equal [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  72. ↑ Dr. Kenneth Zucker's War on Transgenders. www.queerty.com. Queerty, February 6, 2009. Dostupné online. 
  73. ↑ ANTOINE, Chagmion. Transgender Crusader – A professor at the University of Michigan is taking on the psychiatric community's ideas about transgendered people and mental illness. www.youtube.com. CBS News / YouTube, March 6, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-21. 
  74. ↑ a b CAREY, Benedict. Criticism of a Gender Theory, and a Scientist Under Siege. New York Times. August 21, 2007. Dostupné online. 
  75. ↑ DREGER, A. D. The controversy surrounding The man who would be queen: A case history of the politics of science, identity, and sex in the Internet age. Archives of Sexual Behavior. 2008, s. 366–421. DOI 10.1007/s10508-007-9301-1. PMID 18431641. 
  76. ↑ CONWAY, Lynn. Shockingly defamatory official publicity by the US National Academies for Bailey's book [online]. July 16, 2003. Dostupné online. 
  77. ↑ DREGER, Alice. Galileo's Middle Finger: Heretics, Activists, and One Scholar's Search for Justice [online]. March 10, 2015. Dostupné online. 
  78. ↑ CONWAY, Lynn. Dreger's Defense of J. Michael Bailey: The Peer Commentary Papers Tear It Apart [online]. June 18, 2008. Dostupné online. 
  79. ↑ VDay LA 2004 Commemorative Page, DeepStealth Productions, Los Angeles CA, 2004.
  80. ↑ "Beautiful Daughters", a documentary by Josh Aronson and Ariel Orr Jordan, LOGO Channel, 2006.
  81. ↑ a b Trans Hero: Lynn Conway [online]. International Court System, 2009 [cit. 2009-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 15, 2009. 
  82. ↑ a b Recognizing Outstanding Transgender and Gender-Nonconforming Individuals in the Struggle for LGBT Equality [online]. National Gay and Lesbian Task Force, June 10, 2009 [cit. 2009-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 30, 2009. 
  83. ↑ BEYER, Dana. Leadership and the Value of Exceptional Allies [online]. January 8, 2014. Dostupné online. 
  84. ↑ IEEE at a Glace [online]. IEEE. Dostupné online. 
  85. ↑ IEEE Code of Ethics [online]. IEEE. Dostupné online. 
  86. ↑ MCCARTY, Maureen. The Institute of Electrical and Electronic Engineers Adopts LGBT-Inclusive Code of Ethics [online]. HRC, January 13, 2014 [cit. 2014-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 1, 2014. 
  87. ↑ The 2015 Trans 100 [online]. Dostupné online. 
  88. ↑ TAYLOR, Evan. Trans Activism Oral History Project - Lynn Conway Full Interview [online]. February 4, 2020. Dostupné online. 
  89. ↑ MAURICE, Emma Powys. Business giant IBM finally apologises for firing a computer pioneer 52 years ago just because she was trans. PinkNews. November 20, 2020. Dostupné online. 
  90. ↑ HILTZIK, Michael. Column: IBM apologizes for firing a transgender pioneer, a half-century later. Los Angeles Times. November 30, 2020. Dostupné online. 
  91. ↑ PAGE, Sydney. In 1968, IBM fired Lynn Conway for being transgender – She finally got an apology. The Lily (Washington Post). November 23, 2020. Dostupné online. 
  92. ↑ KANE, Roni. IBM fired U-M professor Lynn Conway for coming out as trans in 1968. 52 years later, the company apologized. The Michigan Daily. November 29, 2020. Dostupné online. 
  93. ↑ ASSUNÇÃO, Muri. IBM apologizes to 'tech trailblazer' Lynn Conway for firing her for being transgender, 52 years after the fact. New York Daily News. November 20, 2020. Dostupné online. 
  94. ↑ CRAMER, Maria. 52 Years Later, IBM Apologizes for Firing Transgender Woman. The New York Times. November 21, 2020. Dostupné online. 
  95. ↑ a b ALICANDRI, Jeremy. IBM Apologizes For Firing Computer Pioneer For Being Transgender...52 Years Later. www.forbes.com. November 18, 2020. Dostupné online [cit. November 21, 2020]. 
  96. ↑ Forman, Ross (September 18, 2013) "Transgender pioneer reflects on sports past". Windy City Times.
  97. ↑ A Wedding Trip to Mackinac Island [online]. 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 28, 2002. 
  98. ↑ Nicole Casal Moore,"Life, Engineered: How Lynn Conway reinvented her world and ours Archivováno 6. 1. 2018 na Wayback Machine.," The Michigan Engineer, College of Engineering, University of Michigan, Fall 2014, pp. 42–49.
  99. ↑ Marcin Szczepanski and Evan Dougherty,"A Place to Be Wild," Michigan Engineering, October 8, 2014.
  100. ↑ "The 1981 Achievement Award – Lynn Conway, Carver Mead" by Martin Marshall, Larry Waller, and Howard Wolff, Electronics, October 20, 1981
  101. ↑ Penn Engineering: The Harold Pender Award [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 5, 2008. 
  102. ↑ IEEE EAB Major Educational Innovation Award, 1984 [online]. Ieee.org [cit. 2013-12-05]. Dostupné online. 
  103. ↑ Services Update [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  104. ↑ "Franklin Institute honors eight physicists", Physics Today, July 1985.
  105. ↑ "Secretary of Defense Meritorious Achievement Award, May 1985", Meritorious Service Award, May 1985.
  106. ↑ NAE Member Directory, Section 05. Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine. (year from The White House Office of the Press Secretary Archivováno 3. 10. 2008 na Wayback Machine.)
  107. ↑ Society of Women Engineers: Achievement Award Winners. [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 16, 2012. 
  108. ↑ President Clinton Names Lynn Conway to the Air Force Academy Board of Visitors" Archivováno 3. 10. 2008 na Wayback Machine., The White House Office of the Press Secretary, January 31, 1996.
  109. ↑ 100 years of engineering excellence [online]. [cit. 2008-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 15, 2002. , Trinity Reporter, Trinity College, Hartford, CN, Winter 98.
  110. ↑ "Electronic Design Hall of Fame – 2002 Inductees", Electronic Design, October 21, 2002.
  111. ↑ "NOGLSTP to Honor Aberson, Conway, and Raytheon at Awards Ceremony in February" Archivováno 2. 10. 2008 na Wayback Machine., Press Release, National Organization of Gay and Lesbian Scientists and Technical Professionals, January 25, 2005.
  112. ↑ The Charles Stark Draper Laboratory, Members of the Corporation [online]. Draper.com [cit. 2013-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 10, 2013. 
  113. ↑ "Lynn Conway: 2014 Fellow", Computer History Museum, 2014 Fellow Awards [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 3, 2016. 
  114. ↑ COMPUTER HISTORY MUSEUM. Computer History Museum 2014 Fellow Lynn Conway [online]. YouTube, May 29, 2014 [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-21. 
  115. ↑ "Lynn Conway: Fellow Award Acceptance Speech", Computer History Museum, April 26, 2014 [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  116. ↑ COMPUTER HISTORY MUSEUM. 2014 Fellow Lynn Conway [online]. YouTube, May 20, 2014 [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-21. 
  117. ↑ Oral History of Lynn Conway [online]. Computer History Museum, February 24, 2014. Dostupné online. 
  118. ↑ "Thank Lynn Conway for your cell phone" by Nicole Casal Moore, Michigan Engineering, 2014-04-24 [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 1, 2017. 
  119. ↑ "Illinois Institute of Technology, ITT Commencement", May 17, 2014.
  120. ↑ Electrical & Computer Engineering ‹ Log In [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  121. ↑ GREGG MILLETT. YouTube. Steinmetz Memorial Lecture on Schenectady Today [online]. March 17, 2015 [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-21. 
  122. ↑ Technology innovator to headline Steinmetz Memorial Lecture [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  123. ↑ "IEEE Online (Slideshow): Our Travels Through Time: Envisioning Historical Waves of Technological Innovation", The 2015 Steinmetz Memorial Lecture by Lynn Conway, Union College, Apr 21, 2015 [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  124. ↑ Steinmetz Memorial Lecture [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  125. ↑ "IEEE/RSE James Clerk Maxwell Medal", December 2014.
  126. ↑ "Lynn Conway to receive 2015 IEEE/RSE James Clerk Maxwell Medal" Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine., Michigan Engineering News, December 15, 2014.
  127. ↑ "2015 IEEE Honors: IEEE-RSE James Clerk Maxwell Medal – Lynn Conway", IEEE TV, July 2, 2015.
  128. ↑ IEEE/RSE 2015 James Clerk Maxwell Medal Ceremony and Lecture – Professor Lynn Conway. www.youtube.com. IEEE-TV, November 12, 2015. Dostupné online. 
  129. ↑ CONWAY, Lynn. IEEE/RSE James Clerk Maxwell Medal Lecture. [s.l.]: Royal Society of Edinburgh, November 12, 2015. Kapitola Our travels through time: envisioning historical waves of technological innovation. 
  130. ↑ SHOOP, Barry. IEEE/RSE Maxwell Medal Citation for Lynn Conway. ai.eecs.umich.edu. Royal Society of Edinburgh, November 12, 2015. Dostupné online. 
  131. ↑ FARRAR, Steve. Review of Professor Lynn Conway's 2015 IEEE/RSE James Clerk Maxwell Medal Lecture. www.royalsoced.org.uk. Royal Society of Edinburgh, November 12, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 24, 2016. 
  132. ↑ LINKLATER, Magnus. 'Life in stealth' of a microchip pioneer who migrated to a new identity: Lynn Conway beat transgender bias and began a revolution. The Times (UK), Scotland Edition. November 14, 2015, s. 36–37. Dostupné online. 
  133. ↑ CONWAY, Lynn. 2016 Magill Lecture in Science, Technology and the Arts. [s.l.]: Columbia University, March 23, 2016. Dostupné online. Kapitola Our Travels Through Techno-Social Space-Time: Envisioning Incoming Waves of Technological Innovation. 
  134. ↑ ADAMS, Jesse. Magill Lecture: Visionary Engineer Lynn Conway BS'62, MS'63 Heralds Dawn of the Techno-Social Age. engineering.columbia.edu. Columbia University, April 7, 2016. Dostupné online. 
  135. ↑ "University of Victoria News, Leaders in computing, athletics, telecommunications and public service receive honorary degrees", September 14, 2016.
  136. ↑ UVIC TRANSGENDER ARCHIVES. Lynn Conway UVic Convocation Nov. 9, 2016 [online]. YouTube, November 22, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-21. 
  137. ↑ Lynn Conway: Honorary Doctor of Engineering [online]. November 9, 2016. Dostupné online. 
  138. ↑ Mary Sanseverino, orator. Professor Lynn Conway's Citation for the Degree Doctor of Engineering, Honoris Causa [online]. Original physical document archived at University of Victoria Libraries, Transgender Archives.. November 9, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 15, 2017. 
  139. ↑ What Words Will You Leave to Guide Them [online]. Lynn Conway Honorary Degree Comments & Convocation Quoem, November 9, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 15, 2017. 
  140. ↑ Lynn Conway. AAAS [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 7, 2018. 
  141. ↑ 2016 Fellow". AAAS [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  142. ↑ O'Hara, Delia (28 August 2017). "Sense of Wonder Motivates VLSI Chip Revolutionary, Lynn Conway". AAAS [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  143. ↑ Member Spotlight. "Lynn Conway". AAAS [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 7, 2018. 
  144. ↑ ROBERTSON, Zach. Computing pioneer to receive honorary U-M doctorate [online]. Michigan Engineering News, October 18, 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 15, 2019. 
  145. ↑ University of Michigan, Ann Arbor, Winter 2018 Commencement: Honorary Degree Recipients. University of Michigan Video [online]. (t = 0:46:22 to 0:56:56): December 16, 2018. Dostupné online. 
  146. ↑ Citation: Lynn Conway, honorary Doctor of Science, University of Michigan, Ann Arbor, Winter 2018 Commencement [online]. December 16, 2018. Dostupné online. 
  147. ↑ University of Michigan, Ann Arbor, Winter 2018 Commencement: Lynn Conway Commencement Address. University of Michigan Video [online]. (t = 1:11:40 to 1:20:52): December 16, 2018. Dostupné online. 
  148. ↑ 2019 NCWIT Summit: Lynn Conway – Pioneer Award Ceremony [online]. May 16, 2019. Dostupné online. 
  149. ↑ Prof. Emerita Lynn Conway to be inducted into National Inventors Hall of Fame [online]. University of Michigan, January 6, 2023. Dostupné online. 
  150. ↑ Lynn Conway, Very Large-Scale Integration (VLSI) [online]. January 6, 2023. Dostupné online. 
  151. ↑ 10 Things You Need to Know About Lynn Conway [online]. January 6, 2023. Dostupné online. 
  152. ↑ Princeton awards five honorary degrees. (2023, May 30). Princeton University. https://www.princeton.edu/news/2023/05/30/princeton-awards-five-honorary-degrees

Další čtení[editovat | editovat zdroj]

  • SAARI, Peggy; ALLISON, Stephen. Scientists: The Lives and Works of 150 Scientists. New York [u.a.]: UXL, 1996. Dostupné online. ISBN 9780787609603. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lynn_Conway&oldid=23445851“