Přeskočit na obsah

Harry Benjamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harry Benjamin
Narození12. Leden, 1885
Berlín
Úmrtí24. srpna 1986 (ve věku 101 let)
New York
Místo pohřbeníShelter Island Cemetery
Povoláníendokrinolog, sexuolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Harry Benjamin (12. ledna 188524. srpna 1986) byl německo-americký endokrinolog a sexuolog, známý svou klinickou prací s transrodovými lidmi.

Mládí a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Benjamin se narodil v Berlíně a vyrůstal v německé luteránské rodině. Po předlékařském vzdělání v Berlíně a Rostocku vstoupil do pluku pruské gardy.[1] Doktorát z medicíny získal v roce 1912 v Tübingenu za disertační práci o tuberkulóze. Sexuologie ho zajímala, ale nebyla součástí jeho lékařských studií. V jednom rozhovoru z roku 1985 vzpomínal:

Vzpomínám si, že jsem jako mladý člověk navštívil přednášku Augusta Forela, jehož kniha Sexuální otázka byla v té době senzací a která na mě velmi zapůsobila. S Magnusem Hirschfeldem jsem se také velmi brzy seznámil prostřednictvím své přítelkyně, která znala policejního úředníka Koppa, jenž měl na starosti vyšetřování sexuálních deliktů. Ten byl zase Hirschfeldovým přítelem, a tak jsem se seznámil s oběma muži. To bylo někdy v roce 1907. Opakovaně mě brali s sebou na obchůzky po berlínských homosexuálních barech. Zvláště si vzpomínám na „eldorádo“ s jeho drag show, kde se také mnozí zákazníci objevovali v oblečení druhého pohlaví. Slovo „transvestita“ tehdy ještě nebylo vynalezeno. Hirschfeld ho vymyslel až v roce 1910 ve své známé studii.[2]

Benjamin navštívil v roce 1913 Spojené státy, aby spolupracoval s šarlatánským lékařem, který tvrdil, že našel lék na tuberkulózu.[3] Parník, kterým se Benjamin vracel do Německa, zastihlo uprostřed Atlantiku jak vypuknutí první světové války v roce 1914, tak královské námořnictvo. Když měl na výběr mezi britským internačním táborem jako „nepřátelský cizinec“ a návratem do New Yorku, použil své poslední dolary na cestu zpět do Ameriky, kde se usadil do konce života. Udržoval a budoval však mnoho mezinárodních profesních kontaktů a často navštěvoval Evropu, když mu to války dovolily.

Po několika neúspěšných pokusech o zahájení lékařské kariéry v New Yorku si Benjamin v roce 1915 pronajal ordinaci, ve které také přespával, a založil si vlastní ordinaci všeobecného lékaře. Později ordinoval každoročně v létě v San Francisku (na Sutter Street 450, přičemž mnoho jeho pacientů pocházelo z nedaleké čtvrti Tenderloin, San Francisco[4][5]) a jinak na 44 East 67th Street v New Yorku.

Práce s transrodovými lidmi

[editovat | editovat zdroj]

Před příchodem do Spojených států Benjamin studoval na Institut für Sexualwissenschaft; přibližně od této doby se začal setkávat s pacienty, které později označil za transsexuály, a léčit je.[6][7] Ve 30. letech studoval v Rakousku u Eugena Steinacha.[6] V roce 1948 v San Francisku požádal Benjamina jeho kolega sexuolog Alfred Kinsey, aby navštívil mladého pacienta, který byl anatomicky muž, ale trval na tom, že je žena.[8] Kinsey se s tímto dítětem setkal v rámci svých rozhovorů pro knihu Sexual Behavior in the Human Male, která vyšla téhož roku. Tento případ rychle vyvolal Benjaminův zájem o to, co začal nazývat transsexualismem,[8] protože si uvědomil, že jde o jiný stav než transvestismus, pod který byli do té doby zařazováni dospělí.

Přestože se psychiatři, s nimiž se Benjamin na případu podílel, neshodli na způsobu léčby, Benjamin se nakonec rozhodl léčit dítě estrogenem (Premarin, zavedeným v roce 1941), který měl „uklidňující účinek“, a pomohl zařídit, aby matka s dítětem odjela do Německa, kde mohla být provedena operace, která by dítěti pomohla, ale odtud k Benjaminově lítosti přestali udržovat kontakt. Benjamin však pokračoval ve zdokonalování svých znalostí a pokračoval v léčbě několika stovek pacientů s podobnými potřebami podobným způsobem, často bez přijetí jakékoli platby.

Mnoho jeho pacientů mu doporučili David Cauldwell, Robert Stoller a lékaři v Dánsku. Tito lékaři dostávali stovky žádostí od jednotlivců, kteří se dočetli o jejich práci spojené se změnou pohlaví, jak byla tehdy většinou popisována.

Avšak vzhledem k osobním politickým názorům amerických lékařů a dánskému zákonu zakazujícímu operaci změny pohlaví u osob bez občanství tito lékaři odkazovali pisatele dopisů na jediného lékaře té doby, který transsexuálním jedincům pomáhal, Harryho Benjamina.[9] Benjamin prováděl léčbu za pomoci pečlivě vybraných kolegů z různých oborů (například psychiatrů C. L. Ihlenfelda a Johna Aldena, elektroložky Marthy Fossové a chirurgů Josého Jesuse Barbosy,[10] Roberta C. Granata a Georgese Buroua).

Benjaminovi pacienti ho považovali za člověka nesmírně starostlivého, úctyhodného a laskavého a mnozí s ním udržovali kontakt až do jeho smrti. Byl plodným a vytrvalým korespondentem, a to jak v angličtině, tak v němčině, a mnoho dopisů je archivováno v Sexuologickém archivu Magnuse Hirschfelda na Humboldtově univerzitě v Berlíně.[11]

Právní, společenské a lékařské pozadí této skutečnosti bylo ve Spojených státech, stejně jako v mnoha jiných zemích, často v příkrém rozporu, neboť nošení předmětů oděvu spojených s opačným pohlavím na veřejnosti bylo často nezákonné, kastrace muže byla často nezákonná, cokoli, co bylo považováno za homosexualitu, bylo často pronásledováno nebo nezákonné a mnozí lékaři považovali všechny takové osoby (včetně dětí) v nejlepším případě za osoby, kterým bylo odepřeno jakékoli potvrzení jejich pohlavní identity, nebo za osoby, které byly nedobrovolně podrobeny léčbě, jako je zadržení pod vlivem drog, elektrokonvulzivní terapie nebo lobotomie.[zdroj?]

Ačkoli již předtím publikoval články a hojně přednášel odbornému publiku, Benjaminova kniha z roku 1966 The Transsexual Phenomenon (Fenomén transsexuality) byla nesmírně důležitá jako první rozsáhlé dílo popisující a vysvětlující cestu afirmativní léčby, kterou jako průkopník rozpracoval.[12] Publicita kolem jeho pacientky Christine Jorgensenové vystavila v roce 1952 tuto problematiku do obecnému zájmu a vedla k tomu, že se o pomoc s rodovou disforií přihlásilo mnoho lidí na mezinárodní úrovni. V předmluvě k autobiografii Christine Jorgensenové přiznává Dr. Benjamin Jorgensenové také zásluhy o rozvoj svých studií. Napsal: „Vskutku, Christine, bez tebe by se pravděpodobně nic z toho nestalo; grant, mé publikace, přednášky atd.“[13]

Podobné případy v jiných zemích (například případ Roberty Cowellové, kterou v Anglii operoval Harold Gillies v roce 1951, ale zveřejněna byla až v roce 1954; Coccinelle,[14] které se dostalo velké publicity ve Francii v roce 1958, a April Ashleyové, o jejímž odhalení v roce 1961 informoval britský bulvární tisk po celém světě) to jen podpořily. Většina Benjaminových pacientů však žila (a mnozí stále žijí) klidným životem.

Reed Erickson (1917–1992), úspěšný průmyslník, vyhledal Benjaminovu léčbu v roce 1963. Erickson byl zakladatelem a sponzorem Ericksonovy vzdělávací nadace (Ericson education foundation, EEF), která vydávala vzdělávací brožury, financovala lékařské konference, poradenské služby a zakládání rodových klinik. EEF financovala Nadaci Harryho Benjamina.[15][6]

Další práce a zájmy

[editovat | editovat zdroj]

Kromě endokrinologie a sexuologie se zabýval také prodlužováním života a dnes bychom ho označili také za gerontologa. Sám Benjamin se dožil 101 let.

Benjamin byl 60 let ženatý s Gretchen, které věnoval své hlavní dílo z roku 1966.[16] They were married December 23rd, 1925.[16] Vzali se 23. prosince 1925.

V roce 1979 vznikla Mezinárodní asociace Harryho Benjamina pro rodovou dysforii, která se svolením použila Benjaminovo jméno. Skupinu tvoří terapeuti a psychologové, kteří vypracovali soubor Standardů péče (SOC) pro léčbu rodové dysforie, z velké části založený na Benjaminových případech a studiích. Později se přejmenovala na Světovou odbornou asociaci pro zdraví transrodových lidí (WPATH).

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Problém pohlaví a ozbrojené síly (1944) ASIN: B0056ASJFW
  • BENJAMIN, H. A contribution to the endocrine aspect of the impotence problem; a report of thirty-nine cases (Příspěvek k endokrinnímu aspektu problému impotence; zpráva o třiceti devíti případech). Urol Cutaneous Rev. 1946, s. 139–43. PMID 21020395. 
  • BENJAMIN, H. Endocrinology in the aged (Endokrinologie ve stáří). Interne. July 1946, s. 465–9. PMID 20991360. 
  • BENJAMIN, H. Biologic versus chronologic age (Biologický versus chronologický věk). J Gerontol. July 1947, s. 217–27. DOI 10.1093/geronj/2.3.217. PMID 20264999. 
  • BENJAMIN, H. Endocrine gerontotherapy; the use of sex hormone combinations in female patients (Endokrinní gerontoterapie; použití kombinací pohlavních hormonů u pacientek). J Gerontol. July 1949, s. 222–33. DOI 10.1093/geronj/4.3.222. PMID 18147194. 
  • BENJAMIN, H. Two years of sexology (Dva roky sexuologie). Am J Psychother. July 1949, s. 419–27. DOI 10.1176/appi.psychotherapy.1949.3.3.419. PMID 18147407. 
  • BENJAMIN, H. Outline of a method to estimate the biological age with special reference to the role of the sexual functions (Nástin metody odhadu biologického věku se zvláštním zřetelem k úloze sexuálních funkcí). Int J Sexol. August 1949, s. 34–7. PMID 18133520. 
  • BENJAMIN, H. Endocrine gerontotherapy. The use of steroid hormone combinations in male patients. J Insur Med. 1950, s. 12–7. PMID 14803776. 
  • BENJAMIN, H. Transsexualism and transvestism as psychosomatic and somatopsychic syndromes (Transsexualismus a transvestismus jako psychosomatické a somatopsychické syndromy). Am J Psychother. April 1954, s. 219–30. DOI 10.1176/appi.psychotherapy.1954.8.2.219. PMID 13148376. 
  • BENJAMIN, H. Nature and management of transsexualism, with a report on thirty-one operated cases (Povaha a léčba transsexualismu se zprávou o jednatřiceti operovaných případech). West J Surg Obstet Gynecol. 1964, s. 105–11. PMID 14128591. 
  • BENJAMIN, H. Clinical aspects of transsexualism in the male and female (Klinické aspekty transsexualismu u mužů a žen). Am J Psychother. July 1964, s. 458–69. DOI 10.1176/appi.psychotherapy.1964.18.3.458. PMID 14173773. 
  • BENJAMIN, H. Transsexualism, ITS Nature and Therapy (Transsexualismus, jeho povaha a terapie). Nervenarzt. November 1964, s. 499–500. PMID 14320022. 
  • Introduction to Prostitution and Morality: a Definitive Report on the Prostitute in Contemporary Society and an Analysis of the Causes and Effects of the Suppression (Úvod do knihy Prostituce a morálka: Definitivní zpráva o prostitutci v současné společnosti a analýza příčin a důsledků jejího potlačování) (Robert E.L. Masters, 1964) ASIN: B000WG6JF2
  • Introduction to Forbidden Sexual Behavior and Morality: An Objective Re-Examination of Perverse Sex Practices in Different Cultures (Úvod do Zakázaného sexuálního chování a morálky: Objektivní reexaminace perverzních sexuálních praktik v různých kulturách) (Robert E.L. Masters, 1964) ISBN 978-1-258-02436-9
  • BENJAMIN, H. [Sexual problems at the consultation hour of the general practitioner (Sexuální problémy v konzultační hodině praktického lékaře)]. Landarzt. July 1966, s. 885–90. PMID 5926775. 
  • The Transsexual Phenomenon; a Scientific Report on Transsexualism and Sex Conversion in the Human Male and Female (Transsexuální fenomén; vědecká zpráva o transsexualismu a přeměně pohlaví u člověka mužského a ženského pohlaví), (1966) ASIN: B0007HXA76
  • Introduction to Christine Jorgensen; Personal Autobiography (Úvod k dílu Christine Jorgensen: Autobiografie) (Christine Jorgenssen, 1967) ISBN 978-0-8397-1640-2
  • BENJAMIN, H. The transsexual phenomenon (Fenomén transsexuality). Trans N Y Acad Sci. February 1967, s. 428–30. DOI 10.1111/j.2164-0947.1967.tb02273.x. PMID 5233741. 
  • BENJAMIN, H. Should surgery be performed on transsexuals? (Měly by se u transsexuálů provádět chirurgické zákroky?). Am J Psychother. January 1971, s. 74–82. DOI 10.1176/appi.psychotherapy.1971.25.1.74. PMID 5539832. 
  • BENJAMIN, H; IHLENFELD, CL. Transsexualism (Transsexualita). Am J Nurs. March 1973, s. 457–61. DOI 10.2307/3422704. PMID 4486125. JSTOR 3422704. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harry Benjamin na anglické Wikipedii.

  1. Person, Ethel Spector, The Sexual Century. New Haven: Yale University Press. 1999.
  2. Hu-Berlnin.de Archivováno 27. 12. 2004 na Wayback Machine..
  3. Stein, Marc. Encyclopedia of lesbian, gay, bisexual, and transgender history in America. New York, NY: Charles Scribner's Sons/Thomson/Gale, 2004. page 133 ISBN 0-684-31427-4, 978-0-684-31427-3
  4. KANE, Peter Lawrence. The Tenderloin Museum Has Ceiling Lights in the Shape of the Tenderloin [online]. 2015-07-22 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CONWAY, Lynn. Lynn Conway's Career Retrospective, Part II [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. 
  6. a b c GOLDBERG, Abbie E. The SAGE Encyclopedia of LGBTQ Studies. [s.l.]: SAGE Publications, 2016-05-10. Dostupné online. ISBN 978-1-4833-7129-0. S. 509–510. (anglicky) 
  7. GREEN, Jamison. Gender Confirmation Surgery: Principles and Techniques for an Emerging Field. Redakce Schechter Loren S.. [s.l.]: Springer Nature, 2020-01-31. ISBN 978-3-030-29093-1. Kapitola History, Societal Attitudes, and Contexts, s. 1–22. (anglicky) 
  8. a b The Sisterhood: Dr. Harry Benjamin Dr. Harry Benjamin [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-04-07. .
  9. MEYEROWITZ, Joan. How Sex Changed: A History of Transsexuality in the United States. Cambridge, Mass.: Harvard University, 2002. ISBN 0-674-00925-8. S. 143. 
  10. University of Michigan.
  11. Archive for Sexology [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-04. 
  12. Michie, Jonathan. Reader's guide to the social sciences. London: Fitzroy Dearborn, 2001 ISBN 978-1-57958-091-9
  13. Jorgensen, Christine, and Susan Stryker. "Preface." Christine Jorgensen: A Personal Autobiography. 1st ed. Cleis, 2000.
  14. Coccinelle Show.
  15. DEVOR, Aaron H. Reed Erickson and The Erickson Educational Foundation [online]. University of Victoria, September 18, 2013 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online. 
  16. a b PERSON, Ethel. Harry Benjamin: Creative Maverick. Journal of Gay & Lesbian Mental Health. 2008, s. 259-275. DOI 10.1080/19359700802111619. S2CID 142619491. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MEYER, Walter; WALTER O. BOCKTING; PEGGY COHEN-KETTENIS. The Harry Benjamin International Gender Dysphoria Association's Standards Of Care For Gender Identity Disorders, Sixth Version [online]. Harry Benjamin International Gender Dysphoria Association, February 2001 [cit. 2009-04-22]. (6th). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-10. 
  • COLEMAN, Eli; A.E. RADIX; W.P. BOUMAN. Standards of Care for the Health of Transgender and Gender Diverse People, Version 8 (Standardy péče o transrodové a rodově variabilní lidi, verze 8) [online]. G. R. Brown, A. L. C. de Vries, M. B. Deutsch, R. Ettner, L. Fraser, M. Goodman, J. Green, A. B. Hancock, T. W. Johnson, D. H. Karasic, G. A. Knudson, S. F. Leibowitz, H. F. L. Meyer-Bahlburg, S. J. Monstrey, J. Motmans, L. Nahata, T. O. Nieder, S. L. Reisner, C. Richards, L. S. Schechter , V. Tangpricha, A. C. Tishelman, M. A. A. Van Trotsenburg, S. Winter, K. Ducheny, N. J. Adams, T. M. Adrián, L. R. Allen , D. Azul, H. Bagga, K. Başar, D. S. Bathory, J. J. Belinky, D. R. Berg, J. U. Berli, R. O. Bluebond-Langner, M.-B. Bouman, M. L. Bowers, P. J. Brassard, J. Byrne, L. Capitán, C. J. Cargill, J. M. Carswell, S. C. Chang, G. Chelvakumar, T. Corneil , K. B. Dalke, G. De Cuypere , E. de Vries, M. Den Heijer, A. H. Devor, C. Dhejne, A. D’Marco, E. K. Edmiston, L. Edwards-Leeper, R. Ehrbar, D. Ehrensaft, J. Eisfeld , E. Elaut, L. Erickson-Schroth, J. L. Feldman, A. D. Fisher, M. M. Garcia, L. Gijs, S. E. Green, B. P. Hall, T. L. D. Hardy, M. S. Irwig, L. A. Jacobs, A. C. Janssen, K. Johnson, D. T. Klink, B. P. C. Kreukels, L. E. Kuper, E. J. Kvach, M. A. Malouf , R. Massey, T. Mazur, C. McLachlan, S. D. Morrison, S. W. Mosser, P. M. Neira, U. Nygren, J. M. Oates, J. Obedin-Maliver, G. Pagkalos, J. Patton, N. Phanuphak , K. Rachlin , T. Reed †, G. N. Rider , J. Ristori , S. Robbins-Cherry , S. A. Roberts, K. A. Rodriguez-Wallberg, S. M. Rosenthal, K. Sabir , J. D. Safer, A. I. Scheim, L. J. Seal, T. J. Sehoole, K. Spencer, C. St. Amand, T. D. Steensma, J. F. Strang, G. B. Taylor, K. Tilleman, G. G. T’Sjoen, L. N. Vala, N. M. Van Mello, J. F. Veale, J. A. Vencill, B. Vincent, L. M. Wesp, M. A. West, J. Arcelus. World Professional Association for Transgender Health, September 2022 [cit. 2023-07-23]. (8th). Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]