Luisa Savojská
Luisa Savojská | |
---|---|
vévodkyně z Nemours | |
Luisa Savojská | |
Doba vlády | 1524–1528 |
Narození | 11. září 1476 Pont-d'Ain |
Úmrtí | 22. září 1531 Grez-sur-Loing |
Nástupce | Filip Savojský |
Manžel | Karel z Angoulême |
Potomci | Markéta Navarrská František I. Francouzský |
Dynastie | Savojští |
Otec | Filip II. Savojský |
Matka | Markéta Bourbonská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luisa Savojská (11. září 1476, Point d'Ain – 22. září 1531, Gretz-sur-Loign), vévodkyně z Anjou, Angoulême, Nemours a Auvergne, matka francouzského krále Františka I.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako dcera savojského vévody Filipa II. Savojského a Markéty, dcery bourbonského vévody Karla I. Bourbonského.
16. února roku 1488 se v Paříži jako dvanáctiletá provdala za Karla z Angoulême (1459 – 1. ledna 1496). Z manželství vzešli dva potomci, dcera a syn:
- Markéta (11. dubna 1492 – 21. prosince 1549), vévodkyně z Angoulême,
- ⚭ 1509 Karel IV. z Alençonu (2. září 1489 – 11. dubna 1525), vévoda z Alençonu
- ⚭ 1527 Jindřich II. Navarrský (18. dubna 1503 – 25. května 1555), navarrský král od roku 1517 až do své smrti
- František I. (12. září 1494 – 31. července 1547), francouzský král od roku 1515 až do své smrti,
- ⚭ 1514 Klaudie Francouzská (13. října 1499 – 20. července 1524)
- ⚭ 1530 Eleonora Habsburská (15. listopadu 1498 – 18. února 1558)
Luisa se zabývala politikou a diplomacií. Vychována v renesanční Itálii, podporovala literaturu a umění a za pomoci svého zpovědníka Cristofora Numai vychovala i své děti v duchu italské renesance. Usilovala pro ně o zajištění co nejlepší budoucnosti. Když v roce 1496 zemřel její manžel, přesídlila ke dvoru francouzského krále Ludvíka XII. Malý František se rychle stal oblíbencem krále, který ho v roce 1514 oženil se svou dcerou Klaudií. Ludvík zemřel v roce 1515 bez mužských potomků a František se stal jeho nástupcem na francouzském trůně.
4. února roku 1515 Luisa získala titul vévodkyně z Angoulême, 15. dubna roku 1524 titul vévodkyně z Anjou, v tomtéž roce dále titul vévodkyně z Nemours, který v roce 1528 postoupila svému nevlastnímu bratru Filipovi Savojskému.
Protože její matka byla jednou ze sester posledního vévody z hlavní linie domu Bourbonů, po smrti vévodkyně z Bourbonu – Zuzany Luisa ohlásila své nároky na vévodství Auvergne a další majetky Bourbonů. Musela o ně soupeřit s vdovcem po Zuzaně, Karlem z Bourbon-Montpensier. Podporována svým synem nabídla Luisa Karlovi sňatek. Bourbon však tento návrh odmítl, což zapříčinilo, že Luisa proti němu začala u dvora intrikovat; v jejichž důsledku byl Karel vypovězen a jeho majetek zkonfiskován. Útočiště nalezl na dvoře nepřítele Francie, císaře Karla V. Byl velitelem císařských jednotek během války s Francií a zahynul v roce 1527. O rok později dostala Luisa titul vévodkyně z Auvergne.
Vévodkyně Luisa hrála aktivní roli v utváření politiky svého syna, zvláště v prvních letech jeho panování. V době jeho nepřítomnosti vystupovala jako regent Francie. V roce 1529 se podílela na francouzsko-španělských rokováních, která vyvrcholila 3. srpna Mírem z Cambrai, zvaného také Dámský mír, neboť smlouvu podepsaly Luisa a teta císaře Karla Markéta Habsburská.
Luisa zemřela v roce 1531 ve věku 55 let. Byla pohřbena v Bazilice Saint-Denis v Paříži. Všechny její tituly byly po její smrti připojeny k francouzské koruně.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Savojská na Wikimedia Commons
- les femmes de francois 1er : louise de savoie, mare de francois 1er
- Genealogie
vévodkyně z Nemours | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vznik |
1524–1528 Luisa Savojská |
Nástupce: Filip Savojský |
- Savojští
- Francouzští regenti
- Regentky
- Vévodkyně z Anjou
- Vévodkyně z Auvergne
- Vévodkyně z Nemours
- Vévodkyně ze Châtelleraultu
- Vévodkyně z Touraine
- Pohřbení v bazilice Saint-Denis
- Francouzské osobnosti 15. století
- Francouzky 15. století
- Narození 11. září
- Narození v roce 1476
- Úmrtí 22. září
- Úmrtí v roce 1531
- Francouzky 16. století
- Vévodové z Châtelleraultu