Ludwig Oppenheimer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludwig Oppenheimer

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1895

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1883

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1895 – 1909
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(ústavověrný velkostatek)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození 21. srpna 1843
Lipsko
Saské královstvíSaské království Saské království
Úmrtí 27. listopadu 1909
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hietzinský hřbitov
Příbuzní Eduard von Todesco (tchán)[1]
Sophie von Todesco (tchyně)[1]
Ocenění Grand Cross of the Order of Franz Joseph
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludwig Johann von Oppenheimer (21. srpna 1843 Lipsko[2]27. listopadu 1909 Vídeň[2][3]) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z bohaté židovské rodiny.[4] Vystudoval gymnázium Nikolai v Lipsku a Friedrichswerde v Berlíně. Od roku 1860 po dva roky studoval na Lipské univerzitě práva.[2] V roce 1866 zakoupil panství Malá Skála v Čechách. Roku 1868 byl povýšen na šlechtice. Na zámku často nepobýval a nezanechal v jeho stavební podobě výraznější stopy.[4] Od roku 1867 působil jako okresní starosta v Jablonci. Roku 1880 byl povýšen na barona.[2]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1872 byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1878.[6]

Byl též poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu, kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za velkostatkářskou kurii v Čechách.[7] Mandát obhájil i ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Zde zasedal do roku 1895, kdy byl dopisem z 22. ledna 1895 povolán do Panské sněmovny (horní, nevolená komora Říšské rady).[8]

Na zemském sněmu zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, která byla provídeňsky a centralisticky orientována.[9][3] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[10] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[11] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[12] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[13] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[14] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[15]

Zemřel po dlouhé nemoci v listopadu 1909.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online. [cit. 2019-08-10]
  2. a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 219. (česky) 
  3. a b c Člen panské sněmovny baron Oppenheimer. Národní listy. Listopad 1909, roč. 49, čís. 327, s. 1. Dostupné online. 
  4. a b KLIMEŠOVÁ, Jana: Architektonická činnost šlechtického rodu Aehrenthalů [online]. theses.cz [cit. 2015-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=293&size=45
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu
  10. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 
  11. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  12. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1-2. Dostupné online. 
  13. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  14. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  15. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.