Přeskočit na obsah

Ludmila Vaňková

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludmila Vaňková
Narození9. května 1927
Praha
Úmrtí3. února 2022 (ve věku 94 let)
Povoláníspisovatelka, autorka sci-fi a redaktorka
Alma materUniverzita Karlova
Témataliteratura, historická próza, vědecká fikce a sci-fi literatura
Manžel(ka)Josef Paukert
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manžel Josef Paukert
švagr Bohumil Gregor

Ludmila Vaňková, vlastním jménem Paukertová (* 9. května 1927, Praha) je česká prozaička a autorka románů zejména s historickou tematikou.[1]

Život

Narodila se jako druhá dcera do pražské rodiny vrchního ředitele Národní banky JUDr. Václava Vaňka. Ten byl však roku 1942 popraven gestapem. Zatímco její sestra Blanka Vaňková absolvovala operní zpěv na Pražské konzervatoři, ona sama vystudovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově. Roku 1948 byla z FF UK z politických důvodů vyloučena (členkou Národní sociální strany), a doktorát dokončila až po více než dvaceti letech (1971, práce Člověk a kniha).

Měla vřelý vztah k divadlu. Po absolvování reformního reálného dívčího gymnázia roku 1945 studovala Pražskou konzervatoř, kterou však nedokončila. Později se neúspěšně hlásila na DAMU, nadále však působila v ochotnickém divadle. Její literární prvotinou se stala divadelní hra Princezna a šašek, kterou publikovala roku 1954 v časopise Divadlo.

Nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích; Evropský literární klub, Československý spisovatel, a později v redakci časopisů Nový život a Divadlo.

V letech 1964–1972 byla redaktorkou nakladatelství Albatros. Roku 1968 vstoupila do KSČ, ale následujícího roku ze strany vystoupila. V letech 1973 až 1977 tak pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn.

V letech 1968–1969 publikovala v časopise Tvář úryvky z díla Skrytý život Salvatora Dalího, které začala překládat na žádost někdejších avantgardních výtvarníků ze skupiny Devětsil (kniha později vyšla u NLN).

V redakci Československého spisovatele se seznámila se svým budoucím manželem, výtvarníkem Josefem Paukertem (syn Jan Paukert je programátorem a příležitostným hudebním skladatelem; filmy Dům pro dva, Maseba, Návštěvníci aj., dcera Ludmila je překladatelkou).

Po roce 1990 byla členkou městského zastupitelstva v Řevnicích.[2]

Stručné shrnutí díla

Píše zejména dobrodružné historické romány, často lyricky laděné. Historie sice zaznamenává lidské osudy a jejich hrdinské skutky, příliš ale nevypovídá o jejich osobních, natož milostných, životech.

Respektuje doložená historická fakta. Nejde jí ale o suché ztvárnění určité epochy. Snaží se především o poutavé vylíčení osobních dramat hrdinů, která jsou často určována jedním dominantním rysem (láska, politická ctižádost, nezkušenost mládí...). Dokáže mistrně skloubit soukromé osudy postav (historicky doložených i fiktivních) s dějinným pozadím. Často používá vnitřní monology, díky nimž se charaktery postav stávají složitějšími. Autorka tak umožňuje čtenáři obvyklé školní "busty" (Karel IV. apod.) poznat i po lidské stránce, byť fiktivní.

V jejích románech se tak dozvídámé mnohé historicky věrné detaily, motivace hrdinů je ovšem pouhou autorčinou fikcí. Řada prací je řazena do literatury science-fiction.

Bibliografie

  • Naprsquaw (o životní družce buditele V. Náprstka)
    • Čas voní dálkou
    • Země svobodných, domov smělých
  • Čas čarodějů (fantasy)
  • Černá sága
  • Domeček na Vesuvu
  • Genesis (sci-fi román)
  • Léč pana z Rožmberka
  • Mosty přes propast času (1971) - historická próza se sci-fi prvky[1]
  • Pán stříbrné růže
  • Princezna a šašek (veršovaná pohádková hra)
  • Stříbrný jednorožec
  • Válka růží
  • Žena pro třetího krále
  • Dítě z Apulie (doplnění královských ság mezi Cestou krále a Král železný, král zlatý)
  • Zapomenutý král

Historické romány

  • Zrození království
    • Příběh mladšího bratra (1169-1190) - Vladislav II. získal královský titul od císaře Fridricha Barbarossy, ale nebyl dědičný, proto nejstarší syn Bedřich a jeho mladší bratr Přemysl Otakar ztratili rázem český trůn. Než se jim během dvou desetiletí podaří obnovit otcovo království, musí vést války s ostatními přemyslovskými knížaty, bojovat za císaře v Itálii a podniknout s ním křižácké tažení do Svaté země. Vydáno r. 2008.
    • Kdo na kamenný trůn (1190-1198) - čtenáři opustili Přemysla Prvního Otakara ve Svaté zemi, kam se vypravil s křížovou výpravou císaře Barbarossy, která se u cíle téměř rozpadla, ale o rok později ji zachrání anglický král Richard Lví srdce. Zatímco se krkolomně vracel přes Itálii, kde podpořil mladého císaře Jindřich, vlády v Čechách se nejprve zmocnil kníže Václav a později i pražský biskup Jindřich Břetislav. Nejvíce Přemyslovi pomohla věrnost bratra Vladislava. Ten nastoupil na trůn, aby ho mohl bezpečně předat staršímu bratrovi, kterého uznal králem i císař. Dlouhým odloučením utrpělo Přemyslovo manželství a intriky mezi příbuznými ho nakonec donutí zapudit Adlétu Míšeňskou. Vydáno r. 2008.
    • Cestou krále (1198-1213) - v letech 1198-1213, kdy se román odehrává, uzavřel Přemysl Otakar I. druhé manželství s vášnivou uherskou princeznou Konstancií a diplomatickým úsilím a statečností v čele svých rytířů pozvedl České království mezi nejmocnější země Evropy. Vydáno r. 2009.
  • Lev a růže (tetralogie)
    • Král železný, král zlatý (1231-1278) - vzestup a úspěchy Přemysla Otakara II. a vztah k ženám v jeho životě. Vydáno r. 1977.
    • Zlá léta (1278-1283) - líčí období po bitvě na Moravském poli, kterou kniha začíná. Václav II. je nezletilý, vládne za něj bratranec Ota Braniborský a zemi drancují Braniboři. Svou moc upevňuje Záviš z Falkenštejna, se kterým se milostně zaplete ovdovělá královna Kunhuta. V pozadí událostí se odehrává příběh Falkenštejnovy dcery Ulriky. Vydáno r. 1978.
    • Dědici zlatého krále (1283-1290) - vrcholí spory mezi králem a mocnou jihočeskou šlechtou. Hlavním tématem je konfliktní ambivalentní vztah Václava II. a Záviše z Falkenštejna. Ústřední motiv doplňuje dokončení milostného příběhu Ulriky z Falkenštějna a Hynka z Lichtemburka z předchozí knihy. Vydáno r. 1979.
    • Žebrák se stříbrnou holí (1291-1304) - závěrečný díl. Vyvrcholení vlády Václava II., kterému se díky stříbru a obratné politice podařilo vytvořit středoevropskou říši tří království. Vydáno r. 1987.
  • Tajemství opuštěného přemyslovského trůnu
    • Královský nach tě neochrání (1305-1309) - jako by se osud chtěl zlomyslně zmařit touhy a plány všem hrdinům a donutit je, aby projevili své pravé city a charaktery. Po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III. zachvátí království chaos a rukou úkladného vraha jsou zabiti i další hrdinové. Následují tři roky politických intrik českého panstva a evropských panovnických rodů, které se snaží uchvátit stříbronosné Čechy Vydáno r. 1984.
    • Od trůnu dál (1309-1323) - královna vdova Viola může otevřeně projevit svou lásku k Petru z Rožmberka, jejich svatba je však stále oddalována intrikami Elišky Přemyslovny a soupeřením nejvlivnějších šlechtických rodů. Autorka dovedla do konce osudy postav, které se historikům většinou ztratily v bouřlivé a nepřehledné době po nástupu Lucemburků na český trůn. Vydáno r. 1999.
  • Lucemburská trilogie
    • První muž království (1309-1316) - prvním mužem království v tomto románu je pan Jindřich z Lipé. Právě on byl jazýčkem na vahách ve sporu o uprázdněný přemyslovský trůn mez Jindřichem Korutanským a Rudolfem Habsburským a byl to on, kdo zajistil volbu Jana Lucemburského za českého krále a jeho sňatek s Eliškou Přemyslovnou. Vydáno r. 1983.
    • Rab z Rabštejna (1316-1320) - levoboček Oldřich Pluh touží postavit se na roveň svých nepřátel a ještě je převýšit. Významou roli má i královna Eliška, jejíž přemyslovská pýcha a ctižádostivost, vášeň i neuspokojená touha milovat se blíží k tragickému rozuzlení. Vydáno r. 1985.
    • Roky před úsvitem (1320-1325) - Jan Lucemburský si v Čechách vysloužil nevlídnou přezdívku "král cizinec". České království bylo bez krále, který vyhledával dobrodružství ve vzdálených cizích zemích. V evropské politice se nestalo nic důležitého, pokud na tom neměl podíl český král, a ani v žádné bitvě se nic nerozhodlo, když se jí nezúčastnil král Jan a po jeho boku české rytířstvo. Vydáno r. 1993.
  • Orel a Lev (hexalogie o Karlovi IV.)
    • Cval rytířských koní (1330-1339) - mladý kralevic Karel po rytířských dobrodružstvích v severní Itálii a Korutanech přichází na prosbu českých pánů do Čech a v jeho životě nastává rozhodující obrat. Manželství krále Jana s Eliškou Přemyslovnou nebylo šťastné, ale Karel cítil ve své matce mučednici a druhé otcovo manželství s Beatrix bere jako křivdu na zemřelé. Mezi otcem a synem narůstá nevraživost a před královým hněvem musí Karel prchnout do Itálie, i když už se rýsuje jejich konečné smíření. Vydáno r. 1997.
    • Dvojí trůn (1340-1346) - Osleplý Jan Lucemburský zasahuje prozíravě do politických intrik v Evropě, aby upravil svému synovi Karlu IV. cestu k císařské koruně. Na římském trůnu však zatím sedí zrádný Ludvík Bavor, který proti sobě popudil celou říši i papeže. Jasnou odpovědí na jeho žalostnou politiku proto bylo zvolení Karla novým římským králem. Román vrcholí bitvou u Kresčaku, kde rytířsky zemřel král Jan. Karel však stál v této bitvě na straně poražených a mezi Kresčakem a jeho mocenskou základnou v Čechách leží území úhlavního nepřítele. Vydáno r. 1997.
    • Orel a had (1346-1355) - po bitvě u Kresčaku zasáhla do Karlova života ještě třikrát smrt – manželky Blanky, malého syna Václava a druhé ženy Anny Falcké, která nedokázala porozumět svému choti, když mu po vážném zranění zůstala zmrzačená postava a zjizvená tvář. Až třetí manželství s Annou Svídnickou a dobrodružná cesta do Říma k císařské korunovaci opět umocní Karlovy panovnické úspěchy a slávu. Vydáno r. 1997.
    • Od moře k moři (1355-1362) - od moře k moři se rozprostírá říše císaře Karla. Po římské korunovaci se jí pokouší dát pevný řád a připoutat ji k zlatému jádru vlastní moci, k Českému království. Tento úkol se zdá téměř nesplnitelný a navíc nemá Karel pro své středoevropské impérium ještě dědice. To se změnilo až před jeho pětačtyřicátými narozeninami, kdy se mu narodil syn Václav. Vydáno r. 1998.
    • Druhá císařovna (1362-1368) - předčasná smrt třiadvacetileté Anny Svídnické zasáhla Karla nejkrutěji jako manžela i milence. Ze ztráty milovné ženy se nedokázal dlouho vzpamatovat a svoji čtvrtou manželku Elišku Pomořanskou si nespravedlivě ošklivil. Teprve prozřetelnost otevřela zatvrzelému manželovi oči. Nezískal zpátky Annu, ale nová choť je natolik odlišná, že stín jeho minulé velké lásky nezasahuje do té nové. Vydáno r. 1998.
    • Dotkni se nebe (1368-1378) - lucemburské dynastii se na českém trůnu otevírá skvělá budoucnost. Zatímco polský Kazimír a Ludvík Uherský jsou stále bez mužských potomků, z Karlova konečně šťastného manželství s Eliškou Pomořanskou se rodí dcery i synové, kterým bude patřit polsko-uherské dědictví. V dosud jednotném křesťanství však už klíčí první výhonky nespokojenosti se zlořády v církvi. Děj pokračuje až do dne Karlovy smrti, která ho v dvaašedesáti letech nepotkala sešlého věkem, ale nešťastnou náhodou na samém vrcholu úspěšného života. Vydáno r. 1998.
  • Rozděl a panuj
    • Ty jsi dědic svého otce (1378-1386) - sedmnáctiletý Václav zdědil po svém otci Karlu IV. obrovskou říši, jež se rozkládala od moře k moři, ale s ní převzal i všechny rozkoly tehdejšího křesťanského světa. Václav však nejednou své povinnosti vladaře bezstarostně odkládá stranou a věnuje se raději lovu, hostinám a ženám. Naopak jeho bratr Zikmund si daleko naléhavěji uvědomuje ožehavé otázky evropské politiky a stává se hlavním Václavovým protihráčem v otázce lucemburského dědictví po velkém císaři Karlovi. Vydáno r. 2001.
    • Jsme jedné krve (1387-1396) - Český a římský král Václav IV. zapojuje do evropské politiky i nejmladšího Lucemburka, svého bratra Jana Zhořeleckého, zatímco uherský král Zikmund musí zadržovat Turky na Balkáně. Všichni tři královští bratři -- Václav, Zikmund i Jan -- jsou dědici říše Karla IV., ale ve svých činech bývají často velmi rozdílní. Přesto nikdy nezapomínají, že jsou jedné krve, a když jde o všechno, neváhají si navzájem pomoci. To už nelze říct o jejich moravském bratranci Joštovi, který nahromadil obrovský majetek, ale vskrytu prahne po královské moci. Vydáno r. 2002.
    • Vězení pro krále (1396-1403) - uzavírá trilogii, ve které se synové Karla IV. v obtížných podmínkách papežského schizmatu a za dramatických intrik a bojů o římský trůn snaží udržet vládu a vliv nad světem, který zdědili po svém otci. Je to však svět velmi změněný, ve kterém se může dokonce stát, že vězením pro krále je jeho trůn. Nejmladší ze synů císaře Karla Jan Zhořelecký již zaplatil životem za to, že se měl zařadit mezi nejpřednější vladaře světa, a tak veškerá tíha a odpovědnost za panování lucemburské dynastie zůstala na Václavovi a Zikmundovi. Oba královští bratři jsou ale tak rozdílní, že jejich společné úsilí vyvolává události s přímo opačnými důsledky, než zamýšleli.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Ludmila Vaňková, s. 391. 
  2. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Vaňková, Ludmila, s. 232. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludmila_Vaňková&oldid=14567842“