Luděk Marold

Luděk Marold
	Luděk Marold
Narození	7. srpna 1865; Praha-Malá Strana; Rakouské císařství
Úmrtí	1. prosince 1898 (ve věku 33 let); Královské Vinohrady; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze (1881–1882); Akademie výtvarných umění v Mnichově (1882–1887); Akademie výtvarných umění v Praze (1887–1889)
Povolání	malíř, ilustrátor a grafik
Významná díla	Překvapení; Dáma na pařížském bulváru; Portrét malíře Karla Rašky; Zelinářský trh v Paříži; Vaječný trh v Praze; … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luděk Alois Marold (7. srpna 1865 Praha-Malá Strana^[1] – 1. prosince 1898 Královské Vinohrady^[2]) byl český malíř a ilustrátor, který vytvořil největší obraz v českých zemích, panoramu Bitva u Lipan.

Život

Luděk Marold dostal jako nemanželské dítě příjmení po matce Aloisii (jako otec je v matrice uveden nadporučík Anton Kwetkovitz, který se k otcovství matričním zápisem přihlásil) a po ní dostal také druhé křestní jméno – Alois;^{[pozn. 1]} křtěn byl u Sv. Mikuláše na Malé Straně. Luděk Marold záhy osiřel, protože otec zemřel v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka o šest let později. Po smrti rodičů ho vychovávala teta Josefa Maroldová. Již v 16 letech byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde však vydržel pouhý rok. Jeho dalším studijním pobytem byla Akademie výtvarných umění v Mnichově. Setkal se zde s mnohými Čechy (Alfons Mucha a další) a zaznamenával první úspěchy s kresbami zachycujícími výstižně každodenní život města. Kromě publikování v českých (Světozor) i německých časopisech se v 21 letech pokusil o ilustraci románu Pan markýz od Serváce Hellera.

V roce 1887 se Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. O rok později zaujal bravurní lavírovanou kresbou a svým pozorovacím talentem, které využil v několika obrazech (olejomalba, například Z vaječného trhu) a v ilustracích pro časopisy.

V roce 1889 odjel do Paříže. Zde brzy přišel díky své nestálosti o státní stipendium a spřátelil se s Vojtěchem Hynaisem. Rychle se však uchytil díky svým ilustracím cizojazyčné a české literatury (Erbenův Vodník). Na mezinárodní výstavě v Mnichově byl v roce 1892 za ilustrace oceněn i zlatou medailí. Ani v Paříži však nezapomínal Marold na obrazy, v nichž tentokrát zobrazoval momentky z francouzského prostředí. Přiblížil se dekorativnímu stylu secese, aniž by se stával pouze popisným. Začal dostávat i nabídky na tvorbu plakátů.

Od 30. listopadu 1895 byl řádným členem České akademie věd a umění, v roce 1898 dostal medaili za své akvarely, které zakoupila pruská vláda. V té době již bydlel v Praze, kde vytvořil plakát Náš dům v asanaci pro zpěvohru. Výstavu architektury a inženýrství na Výstavišti v Královské oboře v roce 1898 ozdobilo panorama Bitva u Lipan. Koncem roku 1898 se Marold nakazil tyfem a do týdne zemřel, aniž by se dočkal v Čechách souborné výstavy svých prací. Ta se uskutečnila až v roce 1899.

Rodinný život

V roce 1889 odjel do Paříže, kde se rozhodl zůstat. V roce 1891 se zde oženil se Zdenou Makovskou (1873–1903).^{[pozn. 2]} Dne 8. prosince téhož roku se jim v Paříži narodil syn Ludvík.^[4] Syn Ludvík (Luděk) se též stal akademickým malířem; roku 1914 se oženil s Terezií Jockelovou.

Podle svědectví Aloise Kalvody bylo toto manželství rozhárané a k jeho udržení přispěl Maroldův blízký přítel a spolupracovník, malíř Karel Rašek; ten přiměl manželku, která uprchla do Vídně, k návratu k manželovi.^[5]

Manželka Zdena Maroldová spáchala v Praze v roce 1903 sebevraždu.^[6]

Galerie

Luděk Marold – Portrét malíře Karla Rašky
Luděk Marold – Zelinářský trh v Paříži
Luděk Marold – Vaječný trh v Praze (1888)
Luděk Marold – Překvapení (1889)
Luděk Marold – Malíř v ateliéru (1892)
Hrob malíře Marolda na pražských Olšanech, dílo Viléma Amorta

Odkazy

Poznámky

↑ V matrice narozených i v jiných dokumentech je křestní jméno zapisováno též jako Ludwig nebo Ludvík. Též v tisku bývá užíváno jméno Ludvík.
↑ Zdena Maroldová řídila roku 1894 z Paříže české periodikum Pařížské mody, List paní a dívek Českých (vydával J. R. Vilímek v Praze).^[3]

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše na pražské Malé Straně
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech
↑ S. 183. Ženské listy [online]. 1903-11-04 [cit. 2021-09-02]. S. 183. Dostupné online.
↑ Soupis pražských obyvatel: Marold Ludvík [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.
↑ KALVODA, Alois. Přátelé výtvarníci; vzpomínky a úvahy 1907-1929 [online]. Jednota umělců výtvarných, 1929 [cit. 2021-09-02]. S. 69–74. Dostupné online.
↑ Paní Zděnka Maroldová. S. 3. Nová doba [online]. 1903-11-04 [cit. 2021-09-02]. S. 3. Dostupné online.

Literatura

LUDĚK, Marold. Průvodce panoramou „Bitva u Lipan“. Praha: Topič, 1898. Dostupné online. Stručný popis bitvy u Lipan, okolnosti vzniku Maroldova panoramatu (včetně hromadného portrétu všech zúčastněných výtvarníků) a 8 stran zobrazujících jednotlivé výseky z díla se 40 popisky..
Maroldovo panorama Bitva u Lipan : Propagační spisek pro informaci dárců. Praha: Výbor pro postavení Maroldova panoramatu, 1932. Dostupné online. Drobná publikace seznamuje s historií vzniku obrazu a stavby budovy, v níž je panoráma umístěno. Text doplňuje fotografie železné kostry budovy a reprodukce obrazu. Součástí publikace je i krátký příspěvek Alfonse Muchy, v němž malíř vzpomíná na Luďka Marolda z doby svých studentských let..
Brabcová J., Luděk Marold, Praha 1988
MUCHA, Jiří. Alfons Mucha. Praha: Mladá fronta, 1982, str. 51, 68, 88–9, 116–7, 126, 199, 267, 283
ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 196.
Harlas F.X., Seznam souborné výstavy Luďka Marolda k 70. jeho narozeninám, SVU Myslbek, Praha 1935

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luděk Marold na Wikimedia Commons
Osoba Luděk Marold ve Wikicitátech
Autor Luděk Marold ve Wikizdrojích
Autor Luděk Alois Marold ve Wikizdrojích (anglicky)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luděk Marold
Catalogue raisonné – Luděk Marold
Životopisy – Marold Luděk (1865–1898)
Luděk Marold v informačním systému abART
ČT 2011, dokument Luděk Marold: Vaječný trh v Praze
Luděk Marold – informace na webu PIS

[3] V matrice narozených i v jiných dokumentech je křestní jméno zapisováno též jako Ludwig nebo Ludvík. Též v tisku bývá užíváno jméno Ludvík.

[5] Zdena Maroldová řídila roku 1894 z Paříže české periodikum Pařížské mody, List paní a dívek Českých (vydával J. R. Vilímek v Praze).^[3]

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše na pražské Malé Straně

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech

[4] S. 183. Ženské listy [online]. 1903-11-04 [cit. 2021-09-02]. S. 183. Dostupné online.

[soupis-6] Soupis pražských obyvatel: Marold Ludvík [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.

[7] KALVODA, Alois. Přátelé výtvarníci; vzpomínky a úvahy 1907-1929 [online]. Jednota umělců výtvarných, 1929 [cit. 2021-09-02]. S. 69–74. Dostupné online.

[8] Paní Zděnka Maroldová. S. 3. Nová doba [online]. 1903-11-04 [cit. 2021-09-02]. S. 3. Dostupné online.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[4]

[5]

[6]

[3]