Luňákovec Jerdonův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLuňákovec Jerdonův
alternativní popis obrázku chybí
Luňákovec Jerdonův
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodluňákovec (Aviceda)
Binomické jméno
Aviceda jerdoni
(Blyth, 1842)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luňákovec Jerdonův (Aviceda jerdoni) je středně velký jestřábovitý pták s tenkou černou, většinou ztopořenou chocholkou s bílým koncem. Tento dravec je ostrůvkovitě rozšířen v jihovýchodní Asii.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druh formálně popsal anglický zoolog Edward Blyth v roce 1842.[2] Druhové jméno jerdoni je upomínkou skotského ornitologa Thomase C. Jerdona působícího v Indii.[3] Utváří hned několik poddruhů s následujícím rozšířením:[2]

  • A. j. jerdoni (Blyth, 1842) – od severní Indie po jižní Čínu a Myanmar, Indočínu a Sumatru;
  • A. j. ceylonensis (Legge, 1876) – jihozápadní Indie a Šrí Lanka;
  • A. j. borneensis (Brüggemann, 1876) – Borneo;
  • A. j. magnirostris (Kaup, 1847) – Samar, Mindanao a Palawan;
  • A. j. celebensis (Schlegel, 1873) – Sulawesi a okolní ostrovy.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je kapsovitě rozšířen po jižní Indii, Šrí Lance, Bangladéši, Myanmaru, východním Nepálu,[4] Bhútánu, Číně, Kambodži, Laosu, Singapuru, Thajsku, Malajsii, Vietnamu, Indonésii,[5] Filipínách[6] a Bruneji.[7] Celková populace se v roce 2011 odhadovala na cirka 10 000 jedinců.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Luňákovec Jerdonův v letu

Délka těla dosahuje kolem 46 cm.[8] Svrchní strana je převážně tmavě hnědá, letky jsou šedohnědé. Strany hlavy jsou do šeda. Z hlavy vyrůstá poměrně dlouhá, avšak tenká černá chocholka s bílým koncem. Ocas je šedohnědý s nažloutle bělavým zakončením a třemi tmavě hnědými pruhy. Hrdlo je rezavě bílé, hruď do rezava a břicho je bílé s příčnými rezavými pruhy. Samice má podobné vzory jako samec, avšak barva jejího opeření je světlejší.[9]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Žije skrytě, aktivní je hlavně během úsvitu a soumraku. V letu vydává kipkip-kip nebo kikija, kikija, někdy též žalostné pronikavé mňoukání pí-ou.[8] Jídelníček tvoří hlavně plazi a větší hmyz. Uloví však i žábu nebo menší hady a obratlovce.[9]

V Indii patří k predátorům mladých jedinců luňákovce Jerdonova orlík chocholatý (Spilornis cheela) a napadnout si ho (dospělce, ovšem bez predace) troufne i malý suříkovec šarlatový (Pericrocotus flammeus).[7][10]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Doba hnízdění závisí na lokaci. V severní Indii to je duben až srpen, v jižní Indii únor až červen. Hnízdo z větviček si staví na stromě v lese, případně i na stromech na plantážích. Snůšku tvoří 2–3 vejce.[9] Doba inkubace v Indii byla 37–40 dní. Ptáčata krmí oba rodiče. Převážnou část jídelníčku mláďat tvoří obojživelníci, plazi a hmyz.[10]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako málo dotčený, nicméně přiznává, že jeho populace je na pomalém ústup vlivem ztráty přirozeného prostředí. V některých částech areálu výskytu, jako je indický Mizóram, může druh čelit i tlaku lovců.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  3. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 211. (anglicky) 
  4. TAMANG, Sanjaya Raj; POUDEL, Amrit Kumar; PANDEYA, Pratik. Records of Jerdon's baza Aviceda jerdoni (Blyth, 1842) from eastern Nepal. Nepalese Journal of Zoology. 2021-07-06, roč. 5, čís. 1, s. 47–50. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN 2705-4411. DOI 10.3126/njz.v5i1.38294. (anglicky) 
  5. BUIJ, Ralph. Breeding behaviour of Jerdon's baza Aviceda jerdoni at Gunung Leuser National Park, Sumatra, Indonesia: the first nesting record for Sumatra. Forktail. 2003, roč. 19, s. 139–141. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. 
  6. PARKES, Kenneth C.; PARKES, Kenneth C. The crested lizard hawk (Aviceda jerdoni) in the Philippines. Postilla. 1961, roč. no.51 (1961), s. 1–10. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. 
  7. a b c d Aviceda jerdoni [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22694956A181759887.en. (anglicky) 
  8. a b GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2016. (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-6265-1, ISBN 978-1-4081-2763-6. S. 102. 
  9. a b c FERGUSON-LEES, James. Raptors of the world. Boston: Houghton Mifflin, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-618-12762-7. S. 324–325. (anglicky) 
  10. a b VISHNUDAS, C. K. Notes on the breeding of Jerdon’s Baza Aviceda jerdoni in Wayanad district, Kerala. S. 62–64. Indian Birds [online]. 2007. Roč. 3, čís. 2, s. 62–64. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]