Lovosice (zámek)
| Lovosice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Stavebník | Jiří Šlejnic |
| Další majitelé | Šlejnicové Valdštejnové Černínové z Chudenic Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Václavské náměstí, Lovosice,  Česko |
| Ulice | Osvoboditelů |
| Souřadnice | 50°30′52,45″ s. š., 14°3′12,52″ v. d. |
  Lovosice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31931/5-2160 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lovosice jsou zámek ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice. Postaven byl na místě starší tvrze okolo poloviny šestnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starším panským sídlem v Lovosicích byla tvrz postavená pravděpodobně během husitských válek. Vesnici zabavenou klášteru Altzella roku 1415 králem Václavem IV. tehdy držel v zástavě rod Vláška z Kladna. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1479, kdy král Vladislav Jagellonský ukončil spor mezi klášterem a Václavem z Kladna a Lovosic. V roce 1507 se majitelem stal nejvyšší kancléř Albrech Libštejnský z Kolovrat, který panství zastavil za deset tisíc rýnských zlatých Jindřichu Šlejnicovi. Šlejnicové později vedli s Kolovraty spor a majetek, který vyhráli a od kláštera koupili zbývající část panství, k níž mimo jiné patřila tvrz s poplužním dvorem, Malé Žernoseky nebo Lhotka nad Labem. Jiří Šlejnic v letech 1545–1574 nechal na místě tvrze postavit renesanční zámek, který mohl být podle historických kreseb opevněn.[2]
Roku 1574 se novým majitelem stal Jan z Valdštejna († 1576) a po něm syn Adam z Valdštejna, za kterého byly Lovosice povýšeny na městečko a panství se výrazně rozrostlo. Po hraběnce Sylvii Kateřině Černínové, které Lovosice patřily od roku 1655, panství zdědila bádenská markrabata. Na počátku sedmileté války po bitvě u Lovosic na zámku určitou dobu pobýval pruský král Fridrich II. Od roku 1803 se vlastníky panství stali Schwarzenbergové, kterým patřilo až do druhé světové války. Roku 1809 zámek vyhořel, a při pozdější obnově zanikly renesanční štíty a lunety. Býval zde uložen schwarzenberský archív, ale mezi lety 1949–1960 se zámek stal sídlem okresního národního výboru a později školy.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Dvoupatrová zámecká budova má obdélníkový půdorys s předstupujícími bočními rizality.[2] Fasády jsou členěné římsami. Dovnitř se vstupuje raně barokním portálem zdobeným římskou a vázami. Řada místností a chodeb je zaklenutá valenými a hřebínkovými klenbami. Přízemní místnosti zdobí štuky a v prvním patře se dochovaly fragmenty maleb českých panovníků z první poloviny sedmnáctého století. K zámku přiléhá zahrada se dvěma altány v nárožích.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-17]. Identifikátor záznamu 143478 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lovosice – zámek, s. 290–291.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lovosice, s. 322–323.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lovosice na Wikimedia Commons - Lovosický zámek na webu Hrady.cz
