Lorenzo Mascheroni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lorenzo Mascheroni
Lorenzo Mascheroni 1.gif
Narození 13. května 1750
Bergamo
Úmrtí 14. července 1800 (ve věku 50 let)
Paříž
Alma mater Università degli studi di Pavia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lorenzo Mascheroni (13. května 1750 - 14. července 1801) byl italský básník a matematik. Narodil se v Bergamu, stal se knězem, ze zájmu se ovšem jako samouk věnoval matematice a vydal v ní celou řadu vědeckých prací, zejména o geometrii (Nuove ricerche sull' equilibrio delle volte, 1786, Adnotationes ad calculium integralem Euleri, 1792, Problemi per gli agrimensori, 1793, Geometria del Compasso, 1797). K jeho hlavním objevům patří Mohrův-Mascheroniho theorém, který dokazuje, že jakákoliv konstrukce pomocí kružítka a pravítka může být provedena i pouhým kružítkem. Vypočítal také Eulerovu konstantu, která bývá také někdy po něm nazývána Eulerova-Mascheroniho konstanta. Získal si tak uznání v oboru, v roce 1786 se stal profesorem geometrie na universitě v Pavii. Když byla zřízena Cisalpinská republika, stal se Mascheroni jedním z hlavních příznivců Napoleona (na něhož také napsal několik oslavných básní). V roce 1798 byl vyslán do Paříže, kde měl zasedat v komisi pro stanovení měrové soustavy, Cisalpinská republika ale mezitím byla obsazena Rakouskem a Mascheroni se proto nemohl vrátit. Po celý život se Mascheroni věnoval poezii, vynikl v ní elegantním jazykem a formou. Jeho básně, spadající do klasicismu, jsou většinou příležitostné, za nejvýznamnější z nich je pokládána óda L'invito di Dafni Orobiano a Lesbia Cidonia, v níž zčásti popisnou, zčásti meditativní formou formou chválí přírodovědné sbírky pavijské university.