Lnice květel
 Lnice květel | |
 Lnice květel (Linaria vulgaris) | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď |
jitrocelovité (Plantaginaceae) |
| Rod |
lnice (Linaria) |
| Binomické jméno | |
|
Linaria vulgaris (L.) Mill. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lnice květel (Linaria vulgaris Mill.) je hojně rozšířená vytrvalá bylina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae),[1] v dřívějších taxonomických systémech před nástupem fylogenetiky řazená do čeledi krtičníkovité.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to až půl metru vysoká, zpravidla nevětvená bylina, s plazivým oddenkem a hustým hroznovitým květenstvím. Květy jsou nápadné až 1 cm[3] dlouhou ostruhou, jejich koruna má světle žlutou a patro dolního pysku oranžovou barvu. Květy měří bez ostruhy 16-22 mm a rozkvétají od června do září.
Celokrajné listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovitě kopinaté.[4] Plodem je dvoupouzdrá vejčitá tobolka s velkým množstvím široce křídlatých semen (až 32 000 na rostlinu).[5]
Rozšíření a ekologie[editovat | editovat zdroj]
Roste hojně až obecně na polích, suchých úhorech, mezích, pasekách, podél cest či na různých ruderálních stanovištích, od nížin do podhůří.[4] Má v oblibě kypré, kamenité nebo písčité půdy a teplejší, výslunná stanoviště.[5] Její květy jsou opylovány čmeláky.[5]
Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu kromě nejsevernějších okrajů a západní Asii.[6]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o starou léčivou rostlinu obsahující flavonoidy a organické kyseliny, díky nimž působí projímavě a močopudně. V přírodní medicíně se však už prakticky nepoužívá.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Linaria vulgaris | Pladias. www.pladias.cz [online]. [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.
- ↑ OLMSTEAD R.G ET. AL. Disintegration of the Scrophulariaceae. [s.l.]: American Journal of Botany 88: 348-361, 2001.
- ↑ a b Stumpf, Ursulaː Naše léčivé rostiny. Ikar 2013, s. 112-113
- ↑ a b Toman, Hísekː Naší přírodou krok za krokem - rostliny, Albatros 1994
- ↑ a b c Aichele, D.ː Co tu kvete? Kvetoucí rostliny střední Evropy ve volné přírodě. Ikar 2001
- ↑ A. Pilát, O. Ušákː Kapesní atlas rostlin. SPN 1964, s. 184
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lnice květel ve Wikimedia Commons
