Lišaj pupalkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLišaj pupalkový
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmotýli (Lepidoptera)
PodřádGlossata
Čeleďlišajovití (Sphingidae)
RodProserpinus
Binomické jméno
Proserpinus proserpina
Pallas, 1772
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) je vzácný motýl z čeledi lišajovitých, mezi kterými patří k nejmenším zástupcům. Vyskytuje se i v České republice, je chráněn zákonem jakožto silně ohrožený druh,[2][3][4] ačkoli podle Červené knihy bezobratlých ČR (2017) už je hodnocen „pouze“ jako druh téměř ohrožený.[5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v jižní a střední Evropě s přesahem do oblastí západní Asie. Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl zaznamenán prudký pokles početnosti, na přelomu století 20. a 21. se lišaji pupalkovému daří, početnost roste a areál rozšíření se zvětšuje (jižní Anglie, Belgie, Petrohradská oblast v Rusku).[2]
Osidluje široké spektrum biotopů, od vlhkých lesních pasek a údolních luk[3] přes zahrady a městské periferie až po suchá společenstva, jako jsou lomy, revitalizované haldy a železniční náspy.[2] Na stanovišti nesetrvává, je přelétavý. Nevyskytuje se ve vyšších horách.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sbírkový exemplář (samec)

Délka předního křídla je 18–26 mm, základní barva je zelenošedá či zelenohnědá, s tmavou kresbou. V předním rohu křídel je skvrna světlejší barvy. Zadní křídla jsou hlínově žluté barvy, s tmavou páskou na zadním okraji. Vnější okraj obou párů křídel je výrazně, nepravidelně vykrajovaný.[3]

Housenka má hnědou, případně (vzácně) zelenou barvu. Na konci těla nemá růžek typický pro lišajovité, ale pouze žlutě zbarvený výstupek.[4]

Bionomie[editovat | editovat zdroj]

Během roku vytváří jednu generaci, jejíž motýli létají v květnu a červnu. Jsou aktivní krátce po soumraku, přes den se skrývají při zemi pod listy. Dospělci sají nektar, typicky na hadinci,[3] a šalvěji,[2] ale i na jiných květinách. Samička klade vajíčka jednotlivě na živné rostliny, kterými jsou kyprej, vrbka, vrbovka nebo pupalka dvouletá.

Housenky lze na rostlinách zastihnout koncem léta. Jsou aktivní večer a v noci, přes den se skrývají v podrostu či pod kameny. Kuklí se buď při zemi mezi zbytky rostlin, nebo se mělce zahrabávají do půdy. Přezimuje kukla.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d HANČ, Zdeněk. Proserpinus proserpina – AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d e HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s. 
  4. a b c ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997. 
  5. HEJDA, Radek; FARKAČ, Jan; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí.. Praha: AOPK ČR, 2017. 612 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7. S. 192.  Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]