Lišaj pupalkový
 Lišaj pupalkový | |
|---|---|
,_Lodz(Poland).jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Podřád | Glossata |
| Čeleď | lišajovití (Sphingidae) |
| Rod | Proserpinus |
| Binomické jméno | |
| Proserpinus proserpina Pallas, 1772 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) je vzácný motýl z čeledi lišajovitých, mezi kterými patří k nejmenším zástupcům. Vyskytuje se i v České republice, je chráněn zákonem jakožto silně ohrožený druh,[2][3][4] ačkoli podle Červené knihy bezobratlých ČR (2017) už je hodnocen „pouze“ jako druh téměř ohrožený.[5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se v jižní a střední Evropě s přesahem do oblastí západní Asie. Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl zaznamenán prudký pokles početnosti, na přelomu století 20. a 21. se lišaji pupalkovému daří, početnost roste a areál rozšíření se zvětšuje (jižní Anglie, Belgie, Petrohradská oblast v Rusku).[2]
Osidluje široké spektrum biotopů, od vlhkých lesních pasek a údolních luk[3] přes zahrady a městské periferie až po suchá společenstva, jako jsou lomy, revitalizované haldy a železniční náspy.[2] Na stanovišti nesetrvává, je přelétavý. Nevyskytuje se ve vyšších horách.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Délka předního křídla je 18–26 mm, základní barva je zelenošedá či zelenohnědá, s tmavou kresbou. V předním rohu křídel je skvrna světlejší barvy. Zadní křídla jsou hlínově žluté barvy, s tmavou páskou na zadním okraji. Vnější okraj obou párů křídel je výrazně, nepravidelně vykrajovaný.[3]
Housenka má hnědou, případně (vzácně) zelenou barvu. Na konci těla nemá růžek typický pro lišajovité, ale pouze žlutě zbarvený výstupek.[4]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
Během roku vytváří jednu generaci, jejíž motýli létají v květnu a červnu. Jsou aktivní krátce po soumraku, přes den se skrývají při zemi pod listy. Dospělci sají nektar, typicky na hadinci,[3] a šalvěji,[2] ale i na jiných květinách. Samička klade vajíčka jednotlivě na živné rostliny, kterými jsou kyprej, vrbka, vrbovka nebo pupalka dvouletá.
Housenky lze na rostlinách zastihnout koncem léta. Jsou aktivní večer a v noci, přes den se skrývají v podrostu či pod kameny. Kuklí se buď při zemi mezi zbytky rostlin, nebo se mělce zahrabávají do půdy. Přezimuje kukla.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Odpočívající motýl se složenými tykadly -
Housenka s výraznou žlutou skvrnou na zádi -
Kukla lišaje pupalkového -
Lišaj pupalkový na běloruské poštovní známce
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c d HANČ, Zdeněk. Proserpinus proserpina – AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s.
- ↑ a b c ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997.
- ↑ HEJDA, Radek; FARKAČ, Jan; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí.. Praha: AOPK ČR, 2017. 612 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7. S. 192. Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lišaj pupalkový na Wikimedia Commons - Lišaj pupalkový na BioLibu
- Lišaj pupalkový na Encyclopedia of Life (anglicky)
