Lazy (Orlová)
| Lazy | |
|---|---|
 Bývalá lazecká čtvrť Veverka | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Orlová |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′20″ s. š., 18°25′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 317 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lazy u Orlové (5,97 km²) |
| PSČ | 735 11 |
| Počet domů | 86 (2011)[2] |
  Lazy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 413461 |
| Zaniklé obce.cz | 19443 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lazy (Orlová 2) (pol.: Łazy německy Lazy) je místní část slezského města Orlová.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec byla poprvé zmíněna v latinském dokumentu Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis ( Kniha platů vratislavského biskupství), zapsané v době biskupa Jindřicha Wierzbna kolem roku 1305 ve formě položky item in Lazy villa Paczconis[3][4] . Tento záznam naznačuje, že vesnice byla v počáteční fázi vzniku , která je spojena s velkou osídlovací akcí prováděnou na konci 13. století. Vznik vesnice podpořil pravděpodobně vznik benediktinského kláštera v Orl ové (r.1268) . V r.1616 byly Lazy koupeny Bludowskimi, ti je prodáli v roce 1833[5] .
V roce 1869 měla obec 1072 obyvatel, ale s rozvojem těžkého průmyslu toto číslo začalo růst. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1900 žilo v Lazích 5 422 lidí ve 429 budovách na rozloze 589 hektarů, což dalo hustotu osídlení 981,7 obyvatel / km², z toho 3834 (66,3%) obyvatel bylo katolicky, 1798 (31,1%) bylo evangeliky a 150 (2,6%) bylo Židů, 4660 (80,6%) bylo polsky, 921 (15,9%) česky a 123 německy mluvících [11]. Do roku 1910 se počet budov zvýšil na 579 a obyvatelé na 7 896, z toho 7 817 bylo trvale zaregistrováno, 5 717 (72,4%) bylo katolicků, 2034 (25,8%) protestantů, 15 (0,2%) kalvinistů, 115 (1,5%) Židů, 15 (0,2%) stoupenci jiných náboženství, 3829 (48,5%) česky, 3804 (48,2%) polsky, 181 (2,3%) německy mluvících. [6]. V Lazích v roce 1876 byla škola s polskou a německy mluvící třídou, v níž studovalo 116 dětí[7].Obec Lazy byla významným sídelním centrem širšího Orlovska. Max. počet obyvatel dosáhl před druhou sv. válkou cca 9 tisíc. Obec měla česko-polský charakter. průmyslu vévodila Nová Jáma (později Důl Antonín Zápotocký, dnes Důl Lazy). V obci se nacházela i cihelna a bylo zde založeno maloobchodní družstvo Jednota-Jedność Orlová (dnes se sídlem v Českém Těšíně). Básník Petr Bezruč napsal obdivnou báseň o zdejším starostovi Křístkovi, který přes mnohé národnostní půtky prosadil v Lazech českou ("moravskou") školu - báseň Lazy (viz Slezské písně). V městečku fungovaly dvě školy, polská a česká (Bílá a Červená), plovárna atd. Začátkem padesátých let byla v obci vojenská posádka PTP. V obci bylo kino , spořitelna , pošta , řada obchodů a restaurací. V místě odvalové skládky bylo začátkem 50. let vybudované fotbalové hřiště a kluziště. V obci se narodili Gustaw Przeczek a Karol Piegza .
Důsledky průmyslové činnosti
[editovat | editovat zdroj]Původní Lazy jsou celé srovnány se zemí, tvoří je pouze nově zalesněná krajina s odvaly důlní činnosti mezi Orlovou a Havířovem. Počet obyvatel současných Lazů je pouze 240. V Lazech nenajdete kromě areálu Nové jámy žádnou významnou památku. V krajině bývalého městečka zůstává několik osamocených pomníků a památníků. Dokladem bývalého rozmachu je jen uliční síť, která zůstala dochována, avšak bez zástavby. Silnice a chodníky v polích a na loukách se pravidelně střetávají v různých úhlech - můžeme jen tušit jejich dnes neexistující názvy.
Lazy se staly mementem rozvoje průmyslu, především těžby černého uhlí. Většina obyvatel současné Orlové si pod pojmem Lazy představí pouze černouhelný důl stojící u hlavních cest do Havířova a Karviné, nikoliv dřívější město. Jediná možná budoucnost Lazů je parková úprava rekultivované krajiny (kvůli poddolování je na Lazy uvalena stavební uzávěra), a tak se možná dočkáme největšího evropského parku, který se bude rozkládat mezi městy Havířov a Orlová. Z lazecké Veverky (čtvrť) jsou fenomenální výhledy na masiv moravskoslezských Beskyd.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zbyšek Nečas (John Pemberton) (1921–2018), český palubní radiotelegrafista v RAF za 2. světové války.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
V těchto místech bývala lazecká zástavba -
Kaple sv. Jana na místě, kde byl fašisty zastřelen Vilém Suchánek z Lazů -
Pomník zakladatelům hornictví a hasičského sboru v blízkosti dolu Lazy -
Důl Lazy
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ liber. www.dokumentyslaska.pl [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528).. Cieszyn: Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. 296 s. ISBN 978-83-926929-3-5.
- ↑ Familia Silesiae, T. 1 - Silesian Digital Library. www.sbc.org.pl [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom V - wynik wyszukiwania - DIR. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lazy na Wikimedia Commons - Kategorie:Lazy (Orlová) na Wikimedia Commons
- Lazy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
