Laurisilva
Šablona:Infobox světové dědictví Laurisilva či Vavřínový les je les pralesovitého typu, který se vyskytuje na několika makaronézských ostrovech. Vyskytuje se v něm relativně velké množství organizmů endemitového typu. Díky své jedinečnosti byl madeirský les zapsán v roce 1999 na Seznam světového dědictví UNESCO.[1]
Prales tohoto typu kdysi pokrýval většinu evropského kontinentu. Se změnou klimatu však ustoupil a relikty původního pralesa přežily do dnešních dnů jen v Makaronézii (lesy vavřínového typu jsou i v jižní Číně, v Japonsku a v Tasmánii; zastoupení rostlinných a živočišných druhů je tam však zcela odlišné).
Následkem odlesňování, zemědělství, pastvy a dovezením exotických rostlin zabírá laurisilva v Makaronézii stále menší rozlohu:
- na ostrově Madeira necelých 150 km²
- na Kanárských ostrovech – Tenerife (60 km²), La Gomera (20 km²), nepatrné plochy na La Palmě a Gran Canarii
- na Azorech (Pico, Terceira, São Miguel) nepatrné plochy
Laurisilva patří k lesům, které jsou stále vlhké. Na ostrově Madeira se vyskytují na severních svazích v nadmořských výškách 300 až 1400 m a v 700 až 1600 m na svazích jižních v oblastech, které jsou každý den několik hodin pokryty mlhou. Pokud jde o rostliny a živočichy, je madeirský prales z 90 % původní, některé druhy jsou madeirské endemity.
Najdeme zde vavřín azorský (Laurus azorica), jehož plody – černými kuličkami – se živí holub dlouhoprstý (Columba trocaz), vavřín kanárský (Laurus canariensis), vavřín zápašný (Ocotea foetens), avokádo (Persea indica), cesmínu kanárskou (Ilex canariensis), vřesovec stromový (Erica arborea).
