Přeskočit na obsah

Lakušník štítnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLakušník štítnatý
alternativní popis obrázku chybí
Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodlakušník (Batrachium)
Binomické jméno
Batrachium peltatum
(Schrank) J.Presl
Synonyma
  • Batrachium rhipiphyllum (Boreau) Dumort.
  • Ranunculus peltatus Schrank
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum, syn.: Ranunculus aquatilis) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).

Jedná se o jednoletou až vytrvalou vodní bylinu, která může po vyschnutí růst i na bahnitých substrátech.[2] Lodyha je větvená a lysá, podle stanoviště může dorůstat délky 40–200 cm.[3] Listy jsou střídavé, vyskytuje se zde heterofylie, vytváří se lupenité listy plovoucí na hladině (nebo u terestrických forem), čepele jsou na obrysu ledvinité 3–5, zřídka až 7 laločné až klané, ale nejvýše do třetiny (zřídka až do poloviny) délky čepele (bráno odshora) členěná . Zato ponořené listy jsou zcela jiné, niťovité, několikrát dlanitosečné s niťovitými úkrojky, 3–5 cm dlouhé, kratší než příslušný lodyžní článek.[3] Na bázi listů jsou palisty. Květy jsou jednotlivé, oboupohlavné a pravidelné s víceméně kuželovitým květním lůžkem, vykvétají nad hladinou a jsou opylovány hmyzem (entomogamie).[2] Plodní stopka bývá delší než 5 cm a je delší než řapík příslušného lupenitého listy.[3][4] Kališních lístků je 5, jsou zelené.[2] Korunních je většinou také pět, jsou bílé, na bázi se žlutou skvrnou.[2] Květy jsou relativně velké (větší než u podobného lakušníku vodního (Batrachium aquatile), korunní lístky jsou asi 9–20 mm dlouhé.[3] Tyčinek je asi 15–25, pestíků asi 30–40.[2] Plodem je nažka, na vrcholu zakončená krátkým zobánkem, nažky jsou uspořádány na květním lůžku do souplodí. Nezralé nažky jsou chlupaté, za zralosti někdy olysávají, úzký křídlatý lem chybí.[2] Plody se šíří vodou (hydrochorie).[2] Počet chromozómů je 2n=16, 32 nebo 48,[3] jedná se o diploid, tetraploid nebo hexaploid.[4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Přesné rozšíření je sporné kvůli taxonomickým obtížím, ale druh je patrně rozšířen na většině území Evropy s přesahem ke Kavkazu a do severní Afriky.[5] V České republice to je celkem běžný druh, je rozšířen od nížin do podhůří.[3] Je však nutno brát v úvahu, že hlavně dříve nebyl v ČR odlišován od druhu lakušník vodní, např. Květena ČR ho udává pouze jako varietu B. aquatilis,[2] proto mnohé údaje o výskytu lakušníku vodního se mohou vztahovat k druhu Batrachium peltatum. Naopak mnoho autorů neuznává samostatný druh lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) a dávají ho sem jako poddruh lakušníku štítnatého (Ranunculus peltatus subsp. baudotii).[4][6]

Jedná se o vodní rostlinu, která může po vyschnutí vegetovat i na obnažených dnech. Ve stojatých vodách, zřídka i v pomalu tekoucích, často vytváří monodominantní rozsáhlé porosty nebo porosty smíšené s jinými vodními rostlinami. Je to typický druh vegetace vodních rostlin v mělkých, krátkodobě vysychajících vodách svazu Ranunculion aquatilis, zvláště pak asociace Ranunculetum aquatilis.[3]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c d e f g h HUSÁK, Štěpán; HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil. Batrachium (DC.) S.F. Gray. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 446–456.
  3. a b c d e f g KAPLAN, Zdeněk. Batrachium (DC.) S.F. Grey. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 121–124.
  4. a b c FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy) 
  5. Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ROTHMALER, Werner et al. Exkursionsflora von Deutschland. Heidelberg: Spektrum Akademischer Verlag, 2011. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]