Přeskočit na obsah

Ladislav Szántó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Ladislav Szántó, DrSc.
Narození30. dubna 1894
Uhrovec
Úmrtí22. dubna 1974 (ve věku 79 let)
Bratislava
Povolánífilozof
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Szántó (30. dubna 1894 Uhrovec22. dubna 1974 Bratislava) byl slovenský filozof, člen skupiny DAV, od r. 1953 univerzitní profesor, akademik Slovenské akademie věd (od r. 1955) a Československé akademie věd (od r. 1962). Prosazoval dialekticko-materialistické a historicko-materialistické přístupy k aktuálním otázkám. Působil především jako publicista a propagátor marxismu-leninismu. Ostře kritizoval objektivismus, revizionismus a nemarxistické filozofie vůbec.

Narodil se 30. dubna 1894[1][2] v Uhrovci do řemeslnické a rolnické rodiny, v níž bylo celkem sedm dětí. V letech 1908–1913 absolvoval učitelský ústav v Lučenci a poté pokračoval ve studiu na Vysoké škole pedagogické v Budapešti (1913–1915). Studium bylo v roce 1915 přerušeno tím, že musel narukovat do armády. Při bojích v Rusku padl do zajetí a byl internován v zajateckém táboře v Krasnojarsku. V zajetí se přiklonil k marxismu a přeložil do maďarštiny Leninovu knihu Stát a revoluce.[3]

V roce 1920 byl přijat do ruské komunistické strany, jeho ručiteli byli Jaroslav Hašek a Arnošt Kolman. Pracoval pak v redakci maďarského dělnického časopisu, který byl vydáván v Omsku.

V roce 1921 se vrátil do Československa a ihned vstoupil do KSČ. Živil se jako učitel a v letech 1922–1934 působil na měšťanské škole v Čadci. Zvláště v 30. letech zároveň vyvíjel intenzivní agitační a propagandistickou činnost v komunistickém tisku, přičemž často používal pseudonym Ladislav Ormis.[4] Byl také členem skupiny DAV. V letech 1934–1938 učil na měšťanské škole Šuranech a v roce 1938 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Galantě (1938–1945).

Po osvobození působil v komunistickém nakladatelství Pravda,[5] od roku 1947 jako jeho ředitel. Později přešel na dráhu vysokoškolského učitele. V roce 1952 se stal vedoucím katedry marxismu-leninismu na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě,[6] v roce 1953 byl jmenován univerzitním profesorem filozofie. V letech 1953–1956 byl děkanem národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Bratislavě.[7] V roce 1955 dosáhl vědecké hodnosti doktora filozofických věd (DrSc.) a v témže roce byl jmenován akademikem Slovenské akademie věd. V letech 1954–1957 byl členem ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. V období 1960–1969 byl ředitelem Filozofického ústavu Slovenské akademie věd a v roce 1962 se stal akademikem Československé akademie věd.[8]

Zemřel 22. dubna 1974 v Bratislavě.[9]

Monografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Osobnosť vo fašizme, socializme a ľudovej demokracii; otištěno v knize: M. D. Kammari, O úlohe osobnosti v histórii, 1949 (2. vydání);
  • Hospodárstvo dvoch svetov: podstata hospodárstva SSSR a USA, 1949 (2. vydání);
  • Vybrané state, 1958;
  • Čo nám treba: výber článkov o kulte osobnosti a leninizme: 1954–1963, 1964 (2., doplněné vydání);
  • Říjen a moje cesta k marxismu, 1971 (2. vydání);
  • Premeniť sny na skutočnosť, 1977.
  • Myšlienkové jadro Einsteinovej teorie; Ročenka Slovenskej chudoby, 1926;
  • Takto ich vidím; DAV, Spomienky a štúdie, 1965;
  • Velikaja oktiabrskaja revoľucija i leninizm; Leninizm a razvitije marksistickoj filosofii za rubežom, 1970.

Časopisecké příspěvky

[editovat | editovat zdroj]
  • Materialistická dialektika a kríza strany, Pravda 1929;
  • Marxisticky o psychoanalýze, Tvorba 1930;
  • Leninova filozofia, DAV 1931;
  • Sme bojovnými dialektickými materialistami. Komunistická revue 1932;
  • O vývojovom zákone jednotnosti protikladov, Šíp 1935;
  • O triednom chápaní konkrétnosti a abstraktnosti, Šíp 1936;
  • V čom dielo Slovanstva. Nové slovanstvo, Nové slovo 1945;
  • Za filozofiu spätú so životom, Otázky marxistickej filozofie (OMF) 1961;
  • Dialektika kvantity a kvality, obsahu a formy v Marxovom Kapitáli, OMF 1964;
  • Za leninské chápanie nevyhnutnosti a slobody, Filozofia 1970;
  • Leninizmus a problémy filozofie prírodných vied, Filozofia 1970.
  1. a b c Malá československá encyklopedie. Svazek 5. Praha: Academia, 1987. 998 s. cnb000125650. Heslo „Szántó", s. 996. 
  2. VANĚK, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848-1980. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 212 s. cnb000031486. Kapitola „Ladislav Szántó", s. 127. 
  3. MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 410. Dostupné online. 
  4. MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 411. 
  5. MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 412. 
  6. MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 413. 
  7. Historie národohospodářské fakulty na stránkách Ekonomické univerzity v Bratislavě
  8. VANĚK, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848-1980. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 212 s. cnb000031486. Kapitola „Ladislav Szántó", s. 128. 
  9. HANZEL, Lev. Zemřel zasloužilý člen Komunistické strany Československa akademik Ladislav Szántó. Rudé právo. 24. 4. 1974, s. 2. Dostupné online. 
  10. Seznam nositelů plakety „Za zásluhy o vědu a lidstvo" na webu Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. old.mua.cas.cz [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  11. Uděleny státní ceny SSR. Rudé právo. 26. 8. 1972, s. 1. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolektiv. Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení: od roku 1848 do roku 1948. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 808 s. ISBN 80-205-0029-4. Kapitola „Ladislav Szántó", s. 771–780. 
  • MICHALIČKA, Vladimír. Učiteľské pôsobenie a pedagogické náhľady Ladislava Szántóa. Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. 1982, čís. 4, s. 409–419. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]