LGBT práva v Angole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Angoly

Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí v Angole zažívají v první polovině 21. století určitý rozmach. Angola již nadále nestíhá konsensuální pohlavní styk mezi dospělými jedinci stejného pohlaví konaný bezúplatně a v soukromí. Některé nevládní organizace zabývající se prevencí HIV/AIDS se pomalu začínají specializovat na práci s LGBT komunitou. Mimo jiné tu nejsou žádné zprávy o nějakém viditelném harašmentu vůči LGBT menšině ze strany policie, ani občanské společnosti.

Ústavní práva[editovat | editovat zdroj]

LGBT občané nebyli přímo zmíněni v předchozí ústavě ratifikované v r. 1992. Nová ústava z r. 2010 obsahuje určitá ustanovení týkající se respektu k lidským právům, svobodě, rovnosti a tolerance vůči všem občanům bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu. Lépe řečeno ústava zavazuje vládu pracovat na zajištění rovných práv a příležitostí všem občanům a dostačující ochranu před "jakýmikoliv formami diskriminace".[1]

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

Věk způsobilosti k pohlavnímu styku je v Angole stanoven na 12 let.[2] Nicméně, ač se tomu děje zřídka, se intimní vztahy s dětmi věku 12-15 lety můžou občas vykládat jako trestný čin sexuálního násilí trestaný až 8 lety vězení.[3] Prezident João Lourenço v lednu 2019 podepsal zákon, v němž povoluje stewjnopohlavní styk a zakazuje veškerou diskriminaci LGBT jedinců.[4]

Trestní právo[editovat | editovat zdroj]

Články 70 a 71 trestního zákona obsahují nejasné slovní formulace o veřejné morálce, které můžou být zneužívány k pronásledování LGBT minority pro sexuální orientaci a genderovou identitu.

Trestní zákoník byl sice v r. 2011 novelizován z důvodu právě těchto ustanovení. I přesto se však stále někteří soudci řídí starou verzí.

Politické strany a NGO[editovat | editovat zdroj]

Tři vládnoucí politické strany se vůči LGBT nijak nevymezují v rámci své platformy. Pokud se tato oblast někdy řeší, mívají politici a jiní vládní představitelé většinou tendenci zastávat vůči LGBT lidem a jejich právům názory totožné s převládajícími postoji ve společnosti.

V r. 2010 odmítla angolská vláda přijmout otevřeně homosexuálního Isi Yanouku jako nového izraelského velvyslance z důvodu jiné sexuální orientace.[5]

Vláda umožňuje činnost nevládním organizacím (NGO) na území Angoly. Některé z nich pomalu začínají zahajovat spolupráci s LGBT komunitou, zejména v oblasti HIV/AIDS problematiky.

Ochrana před diskriminací[editovat | editovat zdroj]

Celostátně platný zákoník práce účinný od 15. září 2015 zakazuje diskriminaci v pracovněprávních vztazích založenou na sexuální orientaci a dalších důvodech.[6][7]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech minulého století publikoval německý antropolog Kurt Falk výzkum o afrických kmenech, jejichž součástí byla i zmínka o určité míře tolerance bisexuality.[8] Současná Angola však na takové věci ještě není plně připravená.

Převažující sociální postoje k sexuální orientaci mají stále ještě tendenci reflektovat tradiční katolický a protestantský přístup k lidské sexualitě a genderovým rolím. Tyto hodnoty a společenské normy se odrážejí i v politice.

Někteří LGBT Angolci přiznávají problémy v koexistenci se společností, která považuje jejich cítění a chování za amorální. Angolská vláda navíc odmítala přijmout izraelského velvyslance kvůli homosexualitě. I tak jsou zde ale i zprávy o liberálnějších přístupech.

Mnoho LGBT Angolců se v životě setkalo s verbálními a fyzickými útoky od lidí, kteří je považují za zvrhlé jedince [9], ale jsou zároveň známy i případy tolerance.

Jednou z nejpopulárnějších hudebních talentů v Angole je transosoba známá pod jménem Titica. Sama je nedílnou součástí vzrůstající kultury "kuduro", což je kombinace rapu a techno hudby.[10]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Děti jsou rodiči všeobecně vedeny k tomu, aby se vdávaly/ženili s vhodným partnerem opačného pohlaví, a zakládaly rodiny.[9]

Od r. 2011 nejsou zaznamenány žádné případy právního uznání homosexuálních svazků. V r. 2005 proběhla neoficiální svatba gay páru, kterou posléze zdejší tisk označil za "nestoudnou" a "odpornou".[11]

HIV/AIDS[editovat | editovat zdroj]

Formálně mají osoby nakažené virem HIV/AIDS v Angole právo na zdravotní péči a ochranu před diskriminací v zaměstnání.

Snahy o rozvoj prevence onemocnění specializovaný na LGBT komunitu pocházejí zejména z nevládních organizací. První asociace Acção Humana (Human Action) vznikla v r. 2006, ale nesplnila kritéria pro získání dotací. Studie z r. 2007 odhaduje, že zhruba 5 % nových případů nákazy virem HIV pochází od mužů majících sex s muži.[9]

Preventivní program HIV/AIDS pro angolskou LGBT komunitu se postupně rozvíjí pomocí nevládních organizací jako je např. Population Services International.

Souhrnný přehled[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Ano (2019)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Ano (2019)
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání Yes (2015)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám Ano (2019)
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) Ano (2019)
Stejnopohlavní manželství No
Jiná forma stejnopohlavního soužití No
Adopce dítěte partnera Yes (pouze homosexuální jedinec)
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry No
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě Emblem-question.svg
Možnost změny pohlaví No
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No
Náhradní mateřství pro gay páry No
MSM smějí darovat krev No

Související[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Angola na anglické Wikipedii.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.wipo.int/wipolex/en/text.jsp?file_id=196467 (WIPO Lex)
  2. Comparative Criminology | Africa - Angola [online]. Rohan.sdsu.edu, 2001-09-11 [cit. 2014-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-25. (anglicky) 
  3. Country Reports on Human Rights Practices [online]. State.gov, 2012-05-24 [cit. 2014-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-14. (anglicky) 
  4. AVENUE, Human Rights Watch | 350 Fifth; YORK, 34th Floor | New; T 1.212.290.4700, NY 10118-3299 USA |. Angola Decriminalizes Same-Sex Conduct. Human Rights Watch [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HARTMAN, Ben. Was diplomat denied post in Angola because he is openly gay? [online]. Jpost.com, 2010-04-30 [cit. 2012-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. STATE-SPONSORED HOMOPHOBIA A WORLD SURVEY OF SEXUAL ORIENTATION LAWS: CRIMINALISATION, PROTECTION AND RECOGNITION
  7. Employment & labour law in Angola [online]. Lexology, 15 September 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ANGOLA - STATUS OF SEXUAL MINORITIES, International Gay and Lesbian Human Rights Commission, at the Asylum Documentation Program /SF website
  9. a b c Angola: Gays and lesbians: Invisible and vulnerable. www.africafiles.org [online]. [cit. 2016-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  10. REDVERS, Louise. BBC News - Transsexual artist Titica takes Angola by storm [online]. Bbc.co.uk, 2012-04-12 [cit. 2012-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Angola News & Reports [online]. Globalgayz.com [cit. 2012-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]