LGBT práva v Pobřeží slonoviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Pobřeží slonoviny

Lesby, gayové, bisexuálové a transsexuálové (LGBT) se v Pobřeží slonoviny můžou setkávat s právními komplikacemi neznámými pro heterosexuální většinu. Mužská i ženská stejnopohlavní sexuální aktivita je zde legální, ale domácnosti tvořené stejnopohlavními dvojicemi nemají rovný přístup ke stejné právní ochraně a institutům přístupným pro různopohlavní páry.

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

Stejnopohlavní sexuální styk vykonaný v soukromí je v Pobřeží slonoviny odjakživa legální a není známo, že by byl někdy kriminalizován,[1] jelikož země v období francouzské kolonizace nikdy nepřijala zákony proti sodomii na rozdíl od většiny britských kolonií po celém světě.[2]

Zmínka o veřejných stejnopohlavních sexuálních aktivitách je v § 360 Trestního zákoníku, který stanovuje, že:

Est puni d'un emprisonnement de trois mois à deux ans et d'une amende de 50 000 à 500 000 francs quiconque commet un outrage public à la pudeur. Si l'outrage public à la pudeur consiste en un acte impudique ou contre nature avec un individu du même sexe l'emprisonnement est de six mois à deux ans et l'amende de 50 000 à 300 000 francs. Les peines peuvent être portées au double si le délit a été commis envers un mineur ou en présence d'un mineur de dix huit ans.[3] Oficiální znění § 360 ve francouzštině (Article 360, Section 3 - Outrage Public à la Pudeur, Chapitre Il - Attentat aux Mœurs, Code Pénal): Est puni d'un emprisonnement de trois mois à deux ans et d'une amende de 50 000 à 500 000 francs quiconque commet un outrage public à la pudeur. Si l'outrage public à la pudeur consiste en un acte impudique ou contre nature avec un individu du même sexe l'emprisonnement est de six mois à deux ans et l'amende de 50 000 à 300 000 francs. Les peines peuvent être portées au double si le délit a été commis envers un mineur ou en présence d'un mineur de dix huit ans [sic].

Překlad z francouzštiny:

Kdo se dopustí na veřejném prostranství jakéhokoliv chování odporujícího zásadám slušnosti a mravnosti, bude potrestán odnětím svobody v délce trvání 3 měsíců až 2 let nebo peněžitým trestem ve výši 50 tisíc až 500 tisíc franků. Pokud by se jednalo o obzvlášť hrubé chování nebo by jím bylo imitováno smilstvo s osobou téhož pohlaví odporující zákonům přírody, pak se trest odnětí svobody navyšuje na délku trvání 6 měsíců až 2 let, zatímco peněžitý trest je v rozpětí 50 tisíc až 300 tisíc franků. Oba tresty můžou být aplikovány v dvojnásobné výši, pokud je trestný čin spáchán na nezletilém či za přítomnosti osoby mladší 18 let.

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Vláda státu Pobřeží slonoviny neuznává soužití stejnopohlavních párů.

Ochrana před diskriminací[editovat | editovat zdroj]

V zemi neplatí žádné zákony proti diskriminaci založené na sexuální orientaci nebo genderové identity.

Nicméně v březnu 2010 v rámci šetření Rady pro lidská práva představitel Pobřeží slonoviny ubezpečoval, že země se bude snažit o eliminaci diskriminace proti osobám jiné sexuální orientace nebo genderové identity, ale o spuštění kampaně pro rovné příležitosti a bourání předsudků se zasazovat nebudou, neboť to není jejich hlavní prioritou.[2]

Adopce dětí[editovat | editovat zdroj]

Podle zprávy Ministerstva zahraničí Spojených států amerických nejsou gayové a lesby považovány za osoby způsobilé k osvojení dětí.[4]

Životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických na základě svého výzkumu ohledně ochrany lidských práv v zemi shledává, že:

Nezaznamenali jsme žádný případ diskriminace založené na sexuální orientaci v zaměstnání, bydlení, přístupu ke vzdělání nebo zdravotní péči. Nicméně sociální stigma ohledně LGBT komunity zde stále přetrvává a vláda proti tomu nepodniká žádné kroky. Zejména homosexuální muži bývají často terčem fyzického násilí, omezování svobody, verbálních útoků, ponižování a perzekuce ze strany policie, četnictva a členů ozbrojených sil. Často dochází podle oficiálních statistik k ponižování a zneužívání homosexuálních mužů a transgender osob v armádě zejména jako sexuálních otroků. Oběti násilí nikdy nepodaly žalobu ze strachu z represí. Situace LGBT komunity se údajně zlepšila po povolební krizi, ale stále zůstává spíše nevyřešenou. Mnoho LGBT organizací v zemi se stále potýká s problémama s úřady a bezpečnostními složkami. Nicméně dle tisku se v Abidjanu konal Silvestrovský večírek pořádaný skupinou lesbických žen.[5]

Touré Claver, prezident LGBT hnutí Alternative Côte d'Ivoire v září 2011 připomněl, že má zkušenost s případem, kdy lékař odmítl ošetřit pacienta z důvodu jeho sexuální orientace. Claver a další členové hnutí pak následně protestovali před klinikou, kde výše zmíněný lékař pracoval. Podle Clavera se tehdy jednalo o přímou diskriminaci homosexuální osoby, nicméně stát se posouvá spíše směrem k toleranci.[6]

Veškeré zákony týkající se LGBT osob[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk Yes (Nikdy nebyl trestán)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace No[7]
Anti-diskriminační legislativa ohledně projevů nenávisti a násilí No
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání No
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám No
Stejnopohlavní manželství No
Jiná forma stejnopohlavního soužití No
Adopce dítěte partnera No
Společná adopce stejnopohlavními páry No
Gayové a lesby můžou otevřeně sloužit v armádě Emblem-question.svg
Možnost změny pohlaví Emblem-question.svg
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No
Náhradní mateřství pro gay páry No

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Ivory Coast na anglické Wikipedii.

  1. State Sponsored Homophobia: A world survey of laws criminalising same-sex sexual acts between consenting adults, The International Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association, edited by Lucas Paoli Itaborahy and Jingshu Zhu, May 2013, page 20. old.ilga.org [online]. [cit. 02-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-07-2013. 
  2. a b Paul Canning. Is Ivory Coast Truly an Oasis for LGBT People?. Care2. 11 October 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. Legislation, Côte d'lvoire, Global Resource & Information Directory, Family Online Safety Institute. www.fosigrid.org [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  4. Intercountry Adoption: Côte d'Ivoire, Bureau of Consular Affairs, U.S. Department of State, July 2012. adoption.state.gov [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-14. 
  5. 2011 Country Reports on Human Rights Practices: Côte d'Ivoire, Bureau of Democracy, Human Rights and Labor, U.S. Department of State, pages 33-34
  6. Selay Marius Kouassi. Ivory Coast: Abidjan is becoming a gay Eldorado. Radio Netherlands Worldwide. 20 September 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  7. {title}. old.ilga.org [online]. [cit. 02-03-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-07-2013.