Kyselina glutakonová
Kyselina glutakonová | |
---|---|
Strukturní vzorec trans izomeru | |
Strukturní vzorec cis izomeru | |
Obecné | |
Systematický název | kyselina pent-2-endiová |
Anglický název | Glutaconic acid |
Sumární vzorec | C5H6O4 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 628-48-8 |
PubChem | 5280498 |
ChEBI | 15670 |
SMILES | O=C(O)C=CCC(=O)O |
InChI | InChI=1S/C5H6O4/c6-4(7)2-1-3-5(8)9/h1-2H,3H2,(H,6,7)(H,8,9)/b2-1+ |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 130,099 g/mol |
Teplota tání | 137 až 139 °C (410 až 412 K) (trans) 130 až 132 °C (403 až 405 K) (cis) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina glutakonová (systematický název kyselina pent-2-endiová) je dikarboxylová kyselina, nenasycený ekvivalent kyseliny glutarové, od níž se liší dvojnou vazbou mezi druhým a třetím uhlíkem. Má dva izomery, kterými jsou kyselina cis glutakonová a kyselina trans glutakonová; v přírodě se vyskytuje převážně trans forma. Její estery a soli se nazývají glukonáty.
Kyselinu cis-glutakonovou lze připravit bromací kyseliny levulinové následovanou reakcí vzniklého dibromketonu s uhličitanem draselným.[1]
Anhydrid této kyseliny se v roztoku vyskytuje převážně jako dikarbonylový tautomer. Jedná se o bezbarvou pevnou látku, která taje při 77–82 °C. Na jeho přípravu je možné použít cis- i trans kyselinu; trans forma se za reakčních podmínek izomerizuje.[2]
Význam v lékařství
[editovat | editovat zdroj]Kyseliny glutarová, 3-hydroxyglutarová a glutakonová jsou strukturně podobnými metabolity. Při glutarové acidurii prvního typu se kyselina glutakonová hromadí, což vede k poškození mozku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glutaconic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ Buckel, W.; PIERIK, A. J.; PLETT, S.; ALHAPEL, A.; SUAREZ, D.; TU, S.-M.; GOLDING, B. T. Mechanism-Based Inactivation of Coenzyme B12-Dependent 2-Methyleneglutarate Mutase by (Z)-Glutaconate and Buta-1,3-diene-2,3-dicarboxylate. Eur. J. Inorg. Chem.. 2006, s. 3622–3626. DOI 10.1002/ejic.200600405.
- ↑ Briggs, S. P.; DAVIES, D. I.; NEWTON, R. F.; REYNOLDS, D. P. The Structure of Glutaconic Anhydride and the Synthetic Utility of its Diels–Alder Adduct with Cyclopentadiene. J. Chem. Soc. Perkin Trans I. 1981, s. 146–149. DOI 10.1039/P19810000146.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina glutakonová na Wikimedia Commons