Kurapaty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kurapaty
Kurapaty.jpg
Stát Bělorusko
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurapaty nebo Kuropaty (bělorusky Курапаты, rusky Куропаты) je lesní komplex o rozloze přes deset hektarů, ležící na severním okraji běloruského hlavního města Minsku. Lokalita je známá jako místo hromadných poprav v období velké čistky. Počet obětí je utajován, zveřejněné odhady se pohybují od třiceti tisíc po čtvrt milionu osob.

V červnu 1988 uveřejnili historikové Zjanon Pazňak a Jauhen Šmyhalev v časopise Літаратура і мастацтва článek „Kurapaty, cesta smrti“, vycházející ze svědectví obyvatel okolních vesnic a z průzkumu odkrytých hromadných hrobů. Vyšlo najevo, že v letech 1937 až 1941 sem každou noc příslušníci NKVD přiváželi nákladními automobily zatčené obyvatele Běloruska, kteří byli postříleni a zahrabáni do písku.[1] Po válce bylo popraviště zalesněno borovicí, vraždy byly utajeny a případné nálezy mrtvých těl byly sovětskými úřady vysvětlovány jako pozůstatky německé okupace. Na základě Pazňakova oznámení zahájila běloruská prokuratura vyšetřování případu.

Stoupenci Běloruské lidové fronty místo pietně upravili a bylo zde vztyčeno množství křížů, na svátek dziadů se v lese konají vzpomínková procesí. V roce 1993 byly Kuropaty zapsány na seznam běloruského národního kulturního dědictví, o rok později místo navštívil americký prezident Bill Clinton. V roce 2002 byla přes les postavena část dálničního obchvatu Minsku.[2] Plánuje se také vybudování obchodního a zábavního centra, proti kterému opoziční aktivisté protestují.

Od 4. dubna 2019 začala vláda na osobní příkaz prezidenta Alexandra Lukašenka kříže odstraňovat. Odstranila nejdříve cca 150 vysokých kovových a dřevěných křížů. V Minsku se konala 7. 4. 2019 jedna z několika mší za popravené politické vězně a navrácení křížů. Dne 13. 4. 2019 se na místě všech tří vchodů začala stavět kovová vrata.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. -jp-: Běloruské Kuropaty – peklo a očistec. Lidové noviny 12/1988 Dostupné online
  2. Tereza Součková. Kurapaty. Přítomnost, 25. 3. 2018 Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]