Kuňka žlutobřichá
 Kuňka žlutobřichá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Podtřída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Podřád | Discoglossoidei |
| Čeleď | kuňkovití (Discoglossidae) |
| Rod | kuňka (Bombina) |
| Binomické jméno | |
| Bombina variegata L., 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata, Linné 1758) je ohrožený druh žab. Jedná se o menší žabku, která je výrazným obyvatelem malých vodních nádrží.
Popis
Tato žabka dosahuje velikosti 5 cm. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu. Na omak drsná, protože má ostře zakončené kožní bradavky. Hlavu má plochou, širokou a okrouhlou. Více než 50 % plochy břicha má výrazně žlutou barvu s velkými šedými až černými skvrnami. Sameček vlastní tmavé rohovité plošky na předloktí a prstech. Ty využívá především v době páření. Hlas tohoto obojživelníka zní velmi příjemně. Jedná se o poměrně tiché "ung" nebo "uh". Můžeme pozorovat zajímavě vypadající srdcovitou zornici oka.[2]
Zajímavosti
Typickém místem výskytu a rozmnožování jsou malé dočasné vodní plochy. Může se jednat i o vyjeté koleje na nezpevněných lesních cestách. Ve větší oblibě má raději vyšší polohy - od 250 do více než 1 200 m n. m. Pro kladení svých vajíček upřednostňuje prosluněná nezastíněná místa. Tato žabka je aktivní ve dne i v noci. Pokud ji zpozorujeme ve dne, často leží ve vodě nebo odpočívají na mělčině u břehu. Plave krátkými tempy. Velmi často se potápí. Pokud je vyrušena, ukryje se v bahně. Právě zde ji poslouží její svrchní zbarvení jako maskování. V případě nebezpečí na souši zaujme výstražný postoj (zvedne přední a zadní nohy, prohne hřbet) a odhalí odstrašující zbarvení břicha. Jedná se o varovný signál, který upozorňuje, že je tento živočich nejedlý. Vylučovaný kožní sekret je žíravý a může způsobit alergickou reakci. Dráždí ústní sliznici a působí odporně.
Zimu přečkává v bahně ve vodě nebo na souši zahrabaná v zemi.[3]
Výskyt a rozšíření
Jedná se výhradně o evropský druh. Vyskytuje se na západ od Francie až po karpatský masiv a od středního Německa a jižního Polska, dále Itálie a Balkán.
Její populace je široce roztroušená v sekundárních biotopech - např. kamenolomy, pískovny, štěrkovny a těžiště jílu, které jsou zaplavené mělkou, příliš nezarostlou vodou. Na Moravě jsou její populace výrazně rozšířenější a méně ohrožené než česká populace.
Ohrožení
Během posledních třiceti let došlo ve Středních Čechách k úbytku o 90 %. Tato kuňka dokáže snést i silné organické znečištění vody. Hlavní příčinou mizení celých populací je devastace prostředí - velkoplošná aplikace biocidů, mizení a intoxikace vhodných stanovišť. V lesích je na vině používání těžké mechanizace a úpravy cest štěrkováním a asfaltováním. Dalším faktorem je zřizování skládek v místě bývalých lomů.
V České republice se jedná o silně ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Rozmnožování
Na jaře začínají samci vydávat své charakteristické volání. Přitom si udržují vzájemný, asi 50 cm odstup. V případě přiblížení jiného samečka se jej „majitel území“ pokouší odstrčit zadníma nohama. Podle sborového volání samečků samičky snadno najdou místo rozmnožování. Samičku připravenou k rozmnožování sameček pomocí hrbolků na prstech a předloktích pevně obejme v oblasti beder (tzv. amplexus inguinalis). Sameček poté oplodní asi 150 vajíček, které samička klade jednotlivě či v malých shlucích na vodní rostlinstvo, kousky větví nebo kameny. Kuňky ženského pohlaví se mohou během léta rozmnožovat i několikrát. Naděje vajíček a pulců na přežití v malých nestálých vodních nádržích se tak velmi zvyšuje. Pulci se líhnou přibližně po dvou týdnech. Po dvou měsících se promění v malé žabky. Ve druhém až třetím roce života dochází k pohlavní dospělosti.
Může docházet ke křížení s kuňkou obecnou.[4]
Potrava
Živí se červy, larvami komárů a jinými drobnými živočichy...
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ http://amphibia.webzdarma.cz/Kunka%20zlutobricha.htm
- ↑ Větrovská, T. (překlad): Svět zvířat kolem nás. ISBN 80-85805-62-6, str.186
- ↑ http://www.naturabohemica.cz/bombina-variegata/
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Galerie kuňka žlutobřichá na Wikimedia Commons
Šablona:Pahýl - obojživelníci