Krkavčí skály (Ralská pahorkatina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krkavčí skály

Krkavčí skály, Malá věž

Vrchol 472 m n. m.
Prominence 30 m
Izolace 670 m → Čihadla
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Podještědská pahorkatina / Rynoltická pahorkatina / Janovická část[1]
Souřadnice 50°44′40″ s. š., 14°53′44″ v. d.
Krkavčí skály
Fire.svg
Krkavčí skály
Hornina pískovec, neovulkanit
Povodí Ploučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krkavčí skály (472 m n.m.), nebo též Krkavčí návrší (v horolezeckém slangu známé jako Vajoletky) u Křižan, jsou pískovcová skalní zeď, resp. návrší v okrese Liberec v Libereckém kraji. Leží asi 0,5 km severně od obce Křižany, na stejnojmenném katastrálním území.

Popis vrchu[editovat | editovat zdroj]

Návrší tvoří výrazný nesouměrný strukturní hřbet směru SVJZ, tvořený středoturonskými až svrchnoturonskými křemennými pískovci (místy železitými) s neovulkanickou žílou.[pozn. 1]

Skály leží v jihozápadní části hřbetu. Jsou to asymetrické vrcholové skály (10–20 metrů vysoké) tvaru úzkých zdí, věží a sloupů. Na příkrých a vysokých jihovýchodních svazích jsou pískovcové stěny a balvanové haldy. Návrší je zalesněno převážně borovými porosty s příměsí břízy. Povrch je porušen četnými opuštěnými kamenolomy.[3]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Návrší náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Podještědská pahorkatina, podokrsku Rynoltická pahorkatina a Janovické části.[1]

Původ názvu a historie[editovat | editovat zdroj]

Přezdívka Vajoletky odkazuje na skupinu deseti skalních věží v Dolomitech[4], byť v Křižanech jsou skalní věže jen dvě.Tyto věže, původně nazývané Východní a Západní, byly později přejmenovány na Velkou a Malou věž a další dva skalní bloky byly označeny jako Vyhlídka a Mezivěž.

Vajoletky u Křižan zlezli poprvé sašští horolezci Hans-Joachim Scholze a F.Siegmund.v roce 1893. V letech 1904 - 1907 Krkavčí skály často navštěvovali další němečtí horolezci v čele s Rudolfem Kauschkou, kteří zde vyzkoušeli a popsali řadu lezeckých cest. První českou cestu vylezl Oldřich Kopal až v roce 1953.[5]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Skalní zeď je rozdělena na dvě věže a několik dalších bloků. Skály jsou přístupné po zelené turistické značce a je od nich pěkný výhled do okolí. Krkavčí skály jsou však především oblíbeným horolezeckým terénem. Cesty z náhorní strany jsou kratší a lehčí, cesty z údolí jsou delší a těžší.[6] Lezecké cesty jsou v rozmezí stupňů obtížnosti od II do VIII a dvě náročné cesty obtížnosti IX. Celkem je v oblasti Krkavčích skal popsáno 40 lezeckých cest, z toho 20, včetně těch nejtěžších, na Malé věži.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Geologická mapa ČGS[2] žádný neovulkanit neuvádí, resp. ho uvádí až u nedalekého vrchu Čihadla (496 m n.m.) na severovýchodě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.  
  2. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba, [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.  
  3. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  4. Torri del Vajolet / Vajolet Towers [online]. summitpost.org, [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Vajoletky u Křižan: parádní pískovcové lezení [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.  
  6. Mapy.cz [online]. Seznam.cz, [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]