Vajolet-Türme

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vajolet-Türme
Vrchol 2950 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ItálieItálie Itálie
Pohoří Alpy / Dolomity
Souřadnice 46°27′41″ s. š., 11°37′34″ v. d.
Vajolet-Türme
Vajolet-Türme
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vajolet (německy Vajolettürme, italsky Torre del Vajolet) jsou uskupením deseti skalních věží ve středu skupiny Rosengarten (italsky Catinaccio) v Dolomitech v italské provincii Bolzano - Südtirol/Bolzano - Alto Adige.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Skalní skupinu ohraničuje na severu sedlo Vajoletpass (2459 m n. m.) a na jihu sedlo Laurinpass (2627 m n. m.). Skalní věže Vajolet se nalézají v přírodním parku Schlern-Rosengarten.

Skalní útvar se člení na věže severní a jižní, oddělené od sebe štěrbinou Winklerscharte (2650 m n. m.). Jižní věže představují jeden z nejznámějších symbolů Dolomit.

Skalní věže[editovat | editovat zdroj]

Georg Winkler (1869 - 1888), po němž je pojmenována jedna ze skalních věží Vajolet
Jižní věže na akvarelové kresbě Edwarda Theodora Comptona z r. 1905

Severní věže[editovat | editovat zdroj]

  • Haupturm -Torre Principale (2821 m n. m.)
  • Ostturm -Torri Est ( 2813 m n. m.)
  • Nordturm (2810 m n. m.)
  • Torre Estrema (2710 m n. m.)
  • Torre del Passo (2660 m n. m.)
  • Torre Marcia (2550 m n. m.)

Jižní věže[editovat | editovat zdroj]

  • Stabelertürm - Torre Stabeler (2805 m n. m.)
  • Winklertürm - Torre Winkler (2800 m n. m.)
  • Delagotürm -Torre Delago (2790 m n. m.)
  • Piaztürm -Torre Piaz (2670 m n. m.) [1]

Tabulka prvovýstupů[editovat | editovat zdroj]

Jméno Výška Prvovýstup
Delagoturm
(Torre Delago)
2790 m Hermann Delago 22. září 1895 jižní stěnou („Delagokamine“) (V-, IV a III)
Stabelerturm
(Torre Stabeler)
2805 m H. Stabeler a H. Helversen 16. července 1892 dnešní normální cesta (III a II)
Winklerturm
(Torre Winkler)
2800 m Georg Winkler 1887 jižní stěnou (1 krok IV+, několik míst IV- III a II)
Nordturm
(Torre Nord)
2810 m H. Stabeler a H. Helversen 12. července 1892 (II)
Hauptturm
(Torre Principale)
2821 m G. Bernard a G. Merzbacher 28. září 1882 (II)
Ostturm
(Torre Est)
2813 m H. Stabeler a H. Helversen 12. července 1892 (II)

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Oblast skalních věží Vajolet je jednou z nejnavštěvovanějších oblastí v Dolomitech. Ročně sem zavítají tisíce turistů a horolezců, včetně méně zkušených lezců, neboť výstupové cesty na skalní věže jsou dobře zajištěné a mnohé jsou klasifikovány kolem stupně obtížnosti IV.[1] Nachází se zde také velice populární Via Ferrata Santner, která představuje zajištěnou přístupovou cestu ke komplexu věží Vajolet ze západní strany. Trasa je poměrně krátká (délka 400 metrů, z toho 150 m ocelových lan a žebříků). Přesto, že je dobře zajištěná, došlo na ní už k několika smrtelným nehodám, naposledy v roce 2006, kdy zde zahynuli dva němečtí návštěvníci.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vajolet-Türme na německé Wikipedii.

  1. a b Torri del Vajolet / Vajolet Towers [online]. summitpost.org, [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Via Ferrata Santner [online]. summitpost.org, [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Heinz Mariacher: Alpenvereinsführer Dolomiten Rosengartengruppe. Bergverlag Rudolf Rother, München 1988, ISBN 3-7633-1250-1.
  • Annette Köhler, Norbert Memmel: Kletterführer Dolomiten. Serie Rother Selection, Bergverlag Rother, München 1993, ISBN 3-7633-3015-1.
  • Stefan Wagenhals & Freunde: Dolomiten vertikal - Band Nord. 3. Auflage. Leonberg 2008, ISBN 978-3-934650-07-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]