Vajolet-Türme
Vajolet-Türme | |
---|---|
Jižní věže Stabelertürm - Torre Stabeler | |
Vrchol | 2950 m n. m. |
Prominence | 194 m |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Itálie |
Pohoří | Alpy / Dolomity |
Souřadnice | 46°28′12″ s. š., 11°37′29″ v. d. |
Vajolet-Türme | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vajolet (německy Vajolettürme, italsky Torre del Vajolet) jsou uskupením deseti dolomitových skalních věží ve středu skupiny Rosengarten (italsky Catinaccio) v Dolomitech v italské provincii Bolzano - Südtirol/Bolzano - Alto Adige. Skalní věže Vajolet se nacházejí na území regionálního přírodního parku Schlern-Rosengarten (německy Naturpark Schlern-Rosengarten, italsky Parco Naturale Sciliar-Catinaccio), vyhlášeného v roce 1974.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Skalní skupinu ohraničuje na severu sedlo Vajoletpass (2459 m n. m.) a na jihu sedlo Laurinpass (2627 m n. m.). Skalní věže Vajolet se nalézají v přírodním parku Schlern-Rosengarten.
Skalní útvar se člení na věže severní a jižní, oddělené od sebe štěrbinou Winklerscharte (2650 m n. m.). Jižní věže představují jeden z nejznámějších symbolů Dolomit.
Skalní věže
[editovat | editovat zdroj]Severní věže
[editovat | editovat zdroj]- Haupturm -Torre Principale (2821 m n. m.)
- Ostturm -Torri Est ( 2813 m n. m.)
- Nordturm (2810 m n. m.)
- Torre Estrema (2710 m n. m.)
- Torre del Passo (2660 m n. m.)
- Torre Marcia (2550 m n. m.)
Jižní věže
[editovat | editovat zdroj]- Stabelertürm - Torre Stabeler (2805 m n. m.)
- Winklertürm - Torre Winkler (2800 m n. m.)
- Delagotürm -Torre Delago (2790 m n. m.)
- Piaztürm -Torre Piaz (2670 m n. m.) [1]
Tabulka prvovýstupů
[editovat | editovat zdroj]Jméno | Výška | Prvovýstup |
---|---|---|
Delagoturm (Torre Delago) |
2790 m | Hermann Delago 22. září 1895 jižní stěnou („Delagokamine“) (V-, IV a III) |
Stabelerturm (Torre Stabeler) |
2805 m | H. Stabeler a H. Helversen 16. července 1892 dnešní normální cesta (III a II) |
Winklerturm (Torre Winkler) |
2800 m | Georg Winkler 1887 jižní stěnou (1 krok IV+, několik míst IV- III a II) |
Nordturm (Torre Nord) |
2810 m | H. Stabeler a H. Helversen 12. července 1892 (II) |
Hauptturm (Torre Principale) |
2821 m | G. Bernard a G. Merzbacher 28. září 1882 (II) |
Ostturm (Torre Est) |
2813 m | H. Stabeler a H. Helversen 12. července 1892 (II) |
Dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Oblast skalních věží Vajolet je jednou z nejnavštěvovanějších oblastí v Dolomitech. Ročně sem zavítají tisíce turistů a horolezců, včetně méně zkušených lezců, neboť výstupové cesty na skalní věže jsou dobře zajištěné a mnohé jsou klasifikovány kolem stupně obtížnosti IV.[1] Nachází se zde také velice populární Via Ferrata Santner, která představuje zajištěnou přístupovou cestu ke komplexu věží Vajolet ze západní strany. Trasa je poměrně krátká (délka 400 metrů, z toho 150 m ocelových lan a žebříků). Přesto, že je dobře zajištěná, došlo na ní už k několika smrtelným nehodám, naposledy v roce 2006, kdy zde zahynuli dva němečtí návštěvníci.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vajolet-Türme na německé Wikipedii.
- ↑ a b Torri del Vajolet / Vajolet Towers [online]. summitpost.org [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Via Ferrata Santner [online]. summitpost.org [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Heinz Mariacher: Alpenvereinsführer Dolomiten Rosengartengruppe. Bergverlag Rudolf Rother, München 1988, ISBN 3-7633-1250-1.
- Annette Köhler, Norbert Memmel: Kletterführer Dolomiten. Serie Rother Selection, Bergverlag Rother, München 1993, ISBN 3-7633-3015-1.
- Stefan Wagenhals & Freunde: Dolomiten vertikal - Band Nord. 3. Auflage. Leonberg 2008, ISBN 978-3-934650-07-7
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vajolet-Türme na Wikimedia Commons
- Winklerova spára na Winklerovu věž
- Delagova hrana na Delagovu věž
- Stránky horské chaty Gartlhütte - Rifugio Re Alberto