Král Artuš

Král Artuš je legendární postavou britské mytologie. Je líčen jako ideál královského majestátu, jak v době válek, tak v době míru. Je ústřední postavou cyklu legend známých jako Artušovské legendy. Narodil se údajně v 5. století. Dodnes není jasno, zda Artuš či někdo, kým by mohla být legenda inspirována, skutečně existoval, nebo zda je jen mytickou postavou dosazenou do historické doby. O jeho královském titulu se rovněž vedou spory. Nejstarší písemné záznamy ani žádné velšské texty se o tom, že by byl nositelem královského titulu, vůbec nezmiňují. Jeden z raných textů jej označuje jako dux bellorum („válečný vůdce“) a středověké velšské texty ho často nazývají ameraudur (v tehdejším významu „velitel“).

Legenda

Artuš se narodil jako nemanželský syn krále Uthera Pendragona a královny Igrain, nevlastní bratr Morgause, Elaine z Garlotu a Morgany Le Fay. Podle legendy se král Uther zamiloval do Igraine, manželky cornwallského vévody Gorloise. S pomocí kouzelníka Merlina král Uther, proměněný do podoby vévody Gorloise, pronikl na hrad Tintagel a s paní Igraine zplodil syna - Artuše. Vévoda Gorlois v té době zaútočil na Utherův vojenský tábor a při útoku zahynul. Merlin odnesl novorozeného Artuše a předal ho tajně do výchovy siru Ectorovi. Nikdo nevěděl o Artušově skutečném původu a tak byl, opatrován Merlinem, mimo dosah intrik královského dvora. Uther Pendragon po čase zemřel a nezanechal po sobě žádného legitimního následníka a vytvořená říše se začala rozpadat.

Asi 20 let po Artušově narození proto Merlin na Vánoce svolal všechny rytíře do Londýna na turnaj, kde měl být odhalen pravý král. Ráno se na náměstí objevil kámen s kovadlinou. V kovadlině byl zaražen meč a u něj nápis: "Kdo z tohoto kamene a kovadliny meč vytáhne, bude králem Anglie podle práva i rodem." Mnozí se o získání meče pokoušeli, ale nikomu, kromě Artuše, se to nepodařilo. Když ještě Merlin prozradil všem tajemství jeho původu, uznali rytíři Artuše za svého právoplatného krále.

Historická fakta

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Král Artuš v umění

Artušovské legendy se staly inspirací pro dlouhou řadu uměleckých děl.

Literatura

Geoffrey z Monmouthu

kronika Historie králů Británie (Historia Regum Britanniae) - kolem r. 1135
Merlinova proroctví (Prophetiae Merlini) kolem r. 1137

Thomas Malory

Artušova smrt (Le Morte d'Arthur) - kolem r. 1471

William Morris

(The Defence of Guinevere, and other Poems) - 1858

Mark Twain

Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše (A Connecticut Yankee in King Arthur's Court) - 1889

Mary Stewartová — cyklus románů:

Kouzelník Merlin (The Crystal Cave),
Meč krále Artuše (The Hollow Hills),
Okouzlený kouzelník (The Last Enchantment),
Smrt krále Artuše (The Wicked Day)

Marion Zimmer Bradley

Mlhy Avalonu (The Mists of Avalon) - 1986

Bernard Cornwell

Kronika válečníkova (The Warlord Chronicles) — cyklus románů:
- Zimní král (The Winter King)
- Ostrov mrtvých
- Nepřítel Boha (Enemy of God)
- Excalibur (Excalibur: A Novel of Arthur)