Geoffrey z Monmouthu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geoffrey z Monmouthu
Narození Desetiletí od 1000
Monmouth
Úmrtí St Asaph
Povolání duchovní, básník, historik, spisovatel a katolický kněz
Národnost Velšané
Alma mater Oxfordská univerzita
Významná díla Historia Regum Britanniae
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geoffrey z Monmouthu (velšsky Gruffudd ap Arthur, Sieffre o Fynwy, latinsky Galfridus Monemutensis, Galfridus Arturus, Galfridus Artur, mezi 1090 a 1100 Wales1155?) byl anglický kněz, jehož literární dílo mělo významný vliv na chápání celé britské historie. Narodil se ve Walesu a podle přízviska měl nějaké vazby na Monmouth – je možné, že se narodil tam. Většinu života prožil v Oxfordu, kde vystudoval tamní univerzitu. Od roku 1140 byl arcijáhenem v Llandaffu a v roce 1152 byl jmenován biskupem v St. Asaphu, ale do úřadu už nenastoupil.

Geoffrey z Monmouthu je nejstarším autorem, u kterého lze nalézt zmínku o Merlinovi, druidovi, královském proroku a kouzelníkovi. I jméno Merlin je patrně jeho dílem, úpravou z velšskéhoMyrddin“, aby nedocházelo ke spojování s latinským merda (hnůj, lejno). Dnes převažujícím názorem je, že jeho knihy nelze považovat za historické dokumenty, protože o podkladech, na kterých jsou údajně založeny, není nic známo. Obecně se má za to, že tyto podklady zřejmě nikdy neexistovaly a že se jednalo spíše o snahu přinést Velšanům důkazy o slavné minulosti v těžké době, kdy čelili útokům Normanů. Geoffrey měl však zásadní vliv na dnešní podobu tzv. artušovských legend.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Merlin čte svá proroctví králi Vortigernovi. (British Library MS Cotton Claudius B VII f.224, Geoffrey of Monmouth's Prophetiae Merlini.)
  • Prophetiae Merlini (Merlinova proroctví), dokončeno přibližně 1135 - Souhrn apokalyptických vyprávění, údajně překlad starší knihy z bretonštiny do latiny, o originálu však není nic známo. Má se za to, že proroctví jsou částečně, nebo i úplně výmyslem autora, možná na základě starších pověstí. Na podporu tvrzení o existenci staršího originálu se někdy uvádí, že ve vatikánských archivech je uloženo latinské básnické dílo s názvem Merlinovo proroctví od Johna z Cornwallu opatřené poznámkami v původním jazyce Keltů. Jeho autor opět uvádí, že jen přeložil mnohem starší rukopis, avšak obsah díla není znám.
  • Historia Regum Britanniae (Dějiny britských králů), dokončeno přibližně 1136 - V předmluvě k této své nejvýznamnější knize autor uvádí, že se jedná o latinský překlad mnohem starší knihy. Údajný originál se však nezachoval a o míře autorství se stále vedou spory. V této knize je britská historie odvozována od uprchlíků z Tróje a spojována se starověkou řeckou a římskou kulturou. Popisuje římskou okupaci Británie a končí popisem narození a vlády krále Artuše (Arthur of Britain). Toto podání ještě neobsahuje příběh o Svatém Grálu, ani zmínky o Camelotu, věci, které přidal až později společně s některými postavami rytířů francouzský básník Chrétien de Troyes. Neobsahuje ani meč Excalibur zabodnutý do kamene, který je pozdějším příspěvkem Roberta de Boron. Nenacházejí se v něm ani některé další obecně známé části a postavy artušovské legendy (např. Lancelot, Paní z jezera), které se k příběhu přidaly během dalších věků a v současné době je známe hlavně z díla Thomase Maloryho. Kniha byla ve své době velmi oblíbená a do dnešních dnů se dochovalo 200 ručních opisů.
  • Vita Merlini (Merlinův život), dokončeno mezi lety 1148 a 1151 - Latinsky psaná báseň obsahující téměř 1500 hexametrových veršů, která podává jiný pohled na legendárního kouzelníka inspirovaný starými velšskými pověstmi.