Marion Zimmer Bradley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marion Zimmer Bradley
Narození 3. června 1930
Albany
Úmrtí 25. září 1999 (ve věku 69 let)
Berkeley
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Povolání spisovatelka, romanopiskyně, autorka sci-fi a editorka
Alma mater Hardin–Simmons University
Žánr fantasy
Významná díla Falcons of Narabedla
The Door Through Space
The Firebrand
Mlhy Avalonu
The Forest House
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marion Eleanor Zimmer Bradley (3. červen 1930, Albany, New York - 25. září 1999, Berkeley, Kalifornie) byla americká spisovatelka fantasy. Je známá především díky feministickému zaměření svých děl. Používala též pseudonymy Morgan Ives, Miriam Gardner, John Dexter a Lee Chapman.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se na farmě v Albany během velké hospodářské krize. V roce 1949 začala psát své první práce a 26. října téhož roku se vdala za Roberta Aldena Bradleyho. Během padesátých let byla uvedená do lesbické skupiny Daughters of Bilitis. 3. května 1964 se rozvedla s Robertem Bradleym a 3. června téhož roku si brala numismatika Waltera Breena. S tím od roku 1979 žila odděleně a 9. května 1990 se rozvedli. V roce 1965 získala titul bakaláře umění na univerzitě Hardin-Simmons v texaském Abilene. Následující dva roky pokračovala ve studiu na Univerzity of California v Berkeley. Patřila mezi zakládající členy Společnosti pro kreativní anachronismus, její první dítě David Bradley a její bratr Paul Edwin Zimmer publikovali práce z žánru science fiction a fantasy, její dcera Moira Stern je profesionální harfistka a zpěvačka. Po mnoha letech boje s horšícím se zdravím zemřela 25. září 1999 v Alta Bates Medical Center v Berkeley čtyři dny po vysilujícím infarktu. Její popel byl rozprášen o dva měsíce později v anglickém Glastonbury Tor.

Dráha spisovatelky[editovat | editovat zdroj]

Začala psát roku 1949 a svojí první práci Vortex prodala roku 1952. První publikovanou prací v rozsahu románu byla kniha Falcons of Narabedla uvedená v květnu 1957 v časopisu Other Worlds. Její tvorba byla ovlivněná jejími oblíbenými autory dobrodružné fantasy z dětství jako byl Henry Kuttner, Edmond Hamilton a Leigh Brackettová

Pod svými pseudonymy vydala především romány s gay a lesbickou tematikou, jako třeba I am a lesbian z roku 1966. Tyto práce byly původně považovány téměř za pornografické a jejich autorka je dlouho odmítala zveřejnit.

Nejznámějším dílem jsou asi Mlhy Avalonu jež líčí artušovskou romanci z pohledu Morgaine (Morgana Le Fay) a Gwenhwyfar (Guinevera). V tomto příběhu dále pokračují knihy Lesy Albionu, Paní z Avalonu a Kněžka z Avalonu.

Vytvořila známou science fantasy sérii Darkover o planetě kde ztroskotají pozemští kolonisté a vytvoří feudální společnost. Z tohoto prostředí vydalo své práce i mnoho jiných autorů. Vydávala antologii Sword and Sorceress (10 dílů)[1] a časopis Marion Zimmer Bradley's Fantasy Magazine.

V roce 2000 jí byla udělena cena World Fantasy Award za celoživotní dílo.

Výčet napsaných románů[editovat | editovat zdroj]

Cyklus Darkover

  • Přistání, 1996 (Darkover Landfall, 1972)
  • Vládkyně jestřábů, 1997 (Hawkmistress!, 1982)
  • Královna bouře, 1997 (Stormqueen!, 1978)
  • Dvojníci, 1997 (Two To Conquer, 1980)
  • Dědici Hammerfellu, 1998 (Heirs of Hammerfell, 1989)
  • Přetržený řetěz, 1998 (Shattered Chain, 1976)
  • Dům Thendara, 1998 (Thendara House, 1983)
  • Město kouzel, 1998 (City of Sorcery, 1984)

Cyklus Avalon

  • Mlhy Avalonu, 2001 (Mists of Avalon,1979)
  • Lesy Albionu, 1998 (Forest House, 1993, spoluautorka Diana L. Paxson)
  • Paní z Avalonu, 2002 (Lady of Avalon, 1997, spoluautorka Diana L. Paxson)
  • Kněžka z Avalonu, 2002 (Priestess of Avalon, 2000, spoluautorka Diana L. Paxson)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ivan Adamovič. Nová jména v SF. Ikarie. Březen 1996, čís. 4, s. 48. ISSN 1210-6798.