Přeskočit na obsah

Kostel svatého Vavřince (Tatobity)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Vavřince
v Tatobitech
Pohled na hrad Trosky a tatobitský kostel sv. Vavřince
Pohled na hrad Trosky a tatobitský kostel sv. Vavřince
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresSemily
ObecTatobity
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
FarnostTatobity
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
Zasvěcenísvatý Vavřinec
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17141750
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Vavřince v Tatobitech je barokní sakrální stavba stojící v obci při silnici na hřbitově.[2]

Tatobitský kostel a hřbitov
Kostel v Tatobitech z boku
Socha Nejsvětějšího Srdce Ježížova na tatobitském kostele
Fara v Tatobitech

Na místě starší stavby (snad dřevěné) byl postaven v letech 17141750 barokní jednolodní kostel s věží v ose západního průčelí. Obklopuje ho funkční hřbitov s řadou pozoruhodných náhrobků z 19.20. století. Opravu zanedbaného kostela financovala roku 2001 nadace B. J. Horáčka, rodáka z nedalekých Radvánovic.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a se sakristií po severní straně. Na západním průčelím se nachází hranolová věž. Vnějšek kostela je bez výrazného členění.[2]

V presbytáři je valená klenba s výsečemi. V lodi je plochý strop na fabionu.[2]

Zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář je vybaven sochami sv. Jakuba, sv. Václava, sv. Barbory a sv. Kateřiny z 1. poloviny 18. století. Oltářní obraz je běžným dobovým dílem z období výstavby kostela. Dva barokní protějškové boční oltáříky pocházejí z konce 17. století. Jsou na nich novodobé obrazy. Z konce 17. století pochází i kazatelna s malovanými obrazy evangelistů a ornamentální výzdobou. Dřevěná křtitelnice má ornamentální řezby a pochází z období kolem roku 1800.[2]

Okolí kostela

[editovat | editovat zdroj]

Východně od kostela stojí bývalá fara z 19. století, dnes soukromý objekt. Za obcí se nachází socha Panny Marie od J. Zemana z roku 1820. Na návsi je kamenný kříž z roku 1776. Na hřbitově se nachází kamenný kříž od J. Zemana z roku 1860.[2]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 190. 
  2. a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Tatobily /Semily/, s. 31. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]