Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jakuba Staršího (Osová Bítýška)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jakuba Staršího
v Osové Bítýšce
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresŽďár nad Sázavou
ObecOsová Bítýška
Lokalitav centru obce
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátVelké Meziříčí
FarnostOsová Bítýška
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
ZasvěceníJakub Starší
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky19855/7-4334 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího se nachází na v centru obce Osová Bítýška. Je to farní kostel římskokatolické farnosti Osová Bítýška. Jde o jednolodní barokní stavbu s gotickým jádrem a hranolovou zvonicí v těsné blízkosti. Kostel je spolu s torzem hradební zdi a barokní branou chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

První písemné záznamy o kostele pochází z 13. století, kdy farnost při kostelu svatého Jakuba Staršího patřila pod komendu řádu německých rytířů v Opavě, ten farnost osazoval svými kněžími. Na počátku 16. století patřil kostel husitům. V roce 1608 však kostel již opět měl katolického faráře, nicméně ten nedostával desátky, protože majitelé panství byli husitské víry. V roce 1633 pak nastoupil kněz Petr Vojtovius, který zjistil, že farnost i kostel je ve špatném stavu a téměř v obci nejsou věřící a farnost tak svoji činnost ukončila a roku 1646 byla přidělena jako filiálka pod farnost v Heřmanově. V roce 1684 však byla opravena a znovu zavedena jako samostatná farnost s příslušnými obcemi Osová Bítýška, Osová, Vlkov, Březí, Ondrušky, Záblatí, Březka, Níhov, Ořechov a Ronov. Roku 1788 však byla farnost rozdělena, když byla v Březí zřízena samostatná farnost.

Někdy v době vytvoření nové farnosti byl kostel rozšířen a opraven, mělo se to stát někdy před rokem 1662, měl být v tu dobu již velkolepý. Později byl kostel rekonstruován ještě v roce 1895, kdy také byl z odkazu někdejšího faráře postaven nový hlavní oltář se třemi sochami (svatého Jakuba Staršího, svatého Jana Křtitele a svatého Ladislava) a třemi reliéfy (Boha Otce a andělů). Kostel byl vymalován, křitelnice upravena a byla zakoupena nová křížová cesta. V roce 1893 byly také vystavěna dva boční oltáře, první byl zasvěcen svaté Anně a druhý Panně Marii, na kůru pak byly vystavěny varhany.

V roce 1916 pak byla v kostele vestavěna nová okrouhlá kovová okna. V témže roce také byly zkontrolovány zvony a věž, v tu dobu bylo na věži příslušno 6 zvonů. Zvony pochází z doby kolem 16. století, kdy největší je průměru 110 cm a váhy 745 kg, další jsou menší. V roce 1923 pak byla opravena zeď obepínající areál kostela a také byly postaveny schody ke věži. O čtyři roky později pak byl kostel opět rekonstruován, byly opraveny vnitřní i vnější fasády. Při této rekonstrukci byl také prolomen vchod do původní krypty, do které vedlo sedm schodů, rozměry krypty jsou 3 na 2,5 metru. Uvádí se, že tato prostora je pouze předsíní hlavní krypty, která by se měla nacházet pod hlavním oltářem.

Později však kostel opět velmi zašel, kdy v roce 1940 byl kostel velmi vlhký a v tomto roce byla pouze mírně opravena prkenná podlaha, boční oltáře, vylepšena elektroinstalace a zaskleny okna v kostele, také byly zabudovány odvodní trubky, jež měly vodu od kostela odvádět do kanalizace. A také byl opět prolomen vstup do krypty a byla otevřena i hlavní krypta, která byla nalezena prázdná. Také byl umístěn místo původního hlavního oltáře nový hlavní oltář od kněze Gottwalda, opravy tak trvaly až do roku 1941. V roce 1942 pak byly rekvírovány zvony, v obci zůstaly pouze dva z šesti zvonů, zvony však byly zachráněny, největší puklý zvon byl svařen a navrácen po skončení druhé světové války do věže kostela. V roce 1948 pak byl opět kostel rekonstruován, byla opravena střecha kostela a o rok později i střecha věže. O dva roky později byla opět opravena elektroinstalace a upraveny okna a fasáda kostela. V roce 1957 pak byla opravena brána ve zdi obíhající kostel a v roce 1960 byla opět opravena střecha věže i kostela. V roce 1962 pak byly opraveny varhany a o rok později byla komplexně rekonstruována věž.

V roce 1957 kostel získal od anonymního dárce novou zpovědnici a o deset let později byl opraven interiér kostela. V roce 1978 pak byl kostel opět komplexně opraven, byly odneseny oba boční oltáře a byla položena mramorová dlažba a také byla oplechována střecha, tyto opravy pak trvaly až do roku 1980. V roce 1994 pak byl opět kostel rekonstruován, byla opravena vnější fasáda kostela, věže i márnice a také bylo upraveno okolí kostela i se vstupní branou.[2] Od roku 1993 není ve farnosti příslušný žádný kněz, farnost spadá pod farnost v Rudě.[3] V roce 2009 pak byla rekonstruována věž.[4]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 130647 : kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. obec Osová Bítýška. Kostel [online]. Osová Bítýška: obec Osová Bítýška [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. 
  3. obec Osová Bítýška. Fara [online]. Osová Bítýška: obec Osová Bítýška [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. 
  4. ZADRAŽILOVÁ, Jana. Osová Bítýška - kostel sv. Jakuba [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2009-09-21 [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]