Kostel svatého Petra a Pavla (Prunéřov)
| Kostel svatého Petra a Pavla v Prunéřově | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Kadaň |
| Lokalita | Prunéřov |
| Souřadnice | 50°24′45,53″ s. š., 13°16′23,67″ v. d. |
  Kostel svatého Petra a Pavla | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Kadaň |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Zánik | 1962–1966 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel svatého Petra a Pavla stával v Prunéřově v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem v prunéřovské farnosti.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prunéřovský gotický kostel pocházel ze třináctého století,[2] ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1384.[3] V sedmnáctém století započaly úpravy v renesančním slohu, ale významnější barokní přestavbu provedl snad podle plánů kadaňského J. K. Kosche až stavitel T. Melzer v letech 1750–1754.[2] Financoval ji František Michal Martinic.[3] Kostel byl zbořen společně s větší částí vesnice v letech 1962–1966.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Jednolodní kostel měl obdélný půdorys a pravoúhlý gotický presbytář zaklenutý křížovou klenbou, ke kterému přiléhala sakristie s oratoří.[2] Fasády byly členěné lizénovými rámy a obdélnými okny se segmentovým zakončením.[4] Východní průčelí zdůrazňoval renesanční štít se sochami patronů kostela a Panny Marie ve výklencích.[2]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Vnitřní zařízení kostela bylo přemístěno do kláštereckého zámku[2] a do kadaňského děkanství, kde byla mimo jiné uložena plastika svaté Anny Samotřetí od Ulricha Creutze z doby okolo roku 1525.[3] Zvon z první čtvrtiny 16. století zdobený latinskými nápisy v gotické minuskule byl po rekvizici (1942) a restituci (1946) přesunut do Českých Budějovic, kde od 6. května 1948 visí v kostele Božského srdce Páně.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 159.
- ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Prunéřov, s. 165.
- ↑ a b c LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 12.
- ↑ a b Kostel sv. Petra a Pavla [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-09]. Dostupné online.
- ↑ LUNGA, Radek; ROHÁČEK, Jiří. Umlčené hlasy 1 [online]. Artefactum / Ústav dějin umění Akademie věd, 2020. S. 20, 692-696. ISBN 978-80-88283-42-3.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Prunéřov : Farní kostel sv. Petra a Pavla. (česky, německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
