Kostel svatého Martina (Rusová)
| Kostel svatého Martina v Rusové | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Kryštofovy Hamry |
| Lokalita | Rusová |
| Souřadnice | 50°27′15,18″ s. š., 13°9′24,71″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | Rusová, od 14. dubna 2003 Vejprty |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Datum posvěcení | 14. září 1939 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1935–1939 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina stával v zaniklé obci Rusová (dnes část obce Kryštofovy Hamry) na Chomutovsku. Roku 1939 nahradil starší gotický kostel. K demolici nového kostela došlo v roce 1971, tedy po 32 letech existence. Stalo se tak v souvislosti s plánovanou výstavbou přehrady Přísečnice, protože se spolu s vesnicí ocitl v ochranném pásmu přehrady.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina zaujal místo staršího původně gotického kostela, který pocházel pravděpodobně z patnáctého století, ale první písemná zmínka o něm je až z roku 1591. Barokní přestavbou prošel v roce 1689 a věžička byla přistavěna až roku 1770. Základní kámen nového kostela postaveného z režného zdiva byl položen 1. září 1935. Stavební kámen se lámal v těsném okolí staveniště.[2] Výstavba proběhla v šesti etapách a kostel byl vysvěcen 14. září 1939. V jednom ze dvou představků byla zřízena pamětní kaple obětem světové války. Autorem oltáře a dalšího vybavení se stal umělecký řezbář Ernst Hollitzer.[3]
Kvůli výstavbě přehrady Přísečnice byla počátkem sedmdesátých let dvacátého století s výjimkou nádraží zbourána celá obec Rusová, v roce 1971 jí tak padl za oběť i kostel, byť voda k němu nakonec nikdy nedosahovala. O jeho demolici paradoxně požádalo litoměřické biskupství, které s vědomím připravované stavby přehrady plánovalo využít jeho krov při opravě kostela svatého Vendelína v Perštejně.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Rusová – Reischdorf, s. 70.
- ↑ DĚD, Stanislav. Křížová cesta života Ernsta Hollitzera I. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 2, s. 14–15, 17. ISSN 0231-5076.
- ↑ DĚD, Stanislav. Křížová cesta života Ernsta Hollitzera II. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 21. ISSN 0231-5076.
- ↑ KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. ISBN 80-86125-46-7.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 14.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Martina v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- Fotografie kostela na webu Zanikleobce.cz
