Přeskočit na obsah

Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jiří
Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)
Kostel svatého Jiří (Loučná Hora)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
ObecLoučná Hora
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézekrálovéhradecká
VikariátJičín
FarnostSmidary
Statusfiliální kostel
Užívánípříležitostné
Zasvěcenísvatý Jiří
Datum posvěcení1780
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1778–1780
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiáldřevo
Další informace
AdresaLoučná Hora, ČeskoČesko Česko
Kód památky38402/6-643 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický Kostel svatého Jiří v Loučné Hoře (dnešní části obce Smidary, okres Hradec Králové) v dnešní podobě pochází z 18. století. Jeho výstavba započala roku 1778, roku 1780 byl vysvěcen a dokončen roku 1782.

Pozdně barokní roubený kostel je umístěný uprostřed bývalého hřbitova v centru obce na místě starší dřevěné kostelní stavby. O jejím stáří ani podobě nelze nic bližšího říci, protože se kromě několika zmínek nedochovaly žádné doklady. V jihozápadním cípu hřbitova se nalézá samostatně stojící dřevěná zvonice štenýřového typu, postavená roku 1942 podle vzoru původní zvonice a s použitím části původních trámů.

Kostel zasvěcený svatému Jiří začal chátrat již na přelomu 19. a 20. století, v roce 1929 musel být kvůli dezolátnímu stavu uzavřen. Později byl předán místnímu národnímu výboru, sloužil např. jako sklad stavebního materiálu. V 70. letech z něj začala opadávat omítka, díky čemuž se objevila původní roubená stavba. Po dohodě s památkáři bylo rozhodnuto o opravách kostela.[1]

Popis kostela

[editovat | editovat zdroj]

Kostel je vybudovaný na symetrické podélně-centrální dispozicí, která typologicky vychází z barokní zámecké architektury. Tvoří ji střední kubická hmota se skosenými rohy. K ní po stranách přiléhají dvě užší, shodně vysoké, zcela symetricky formované kubické boční části s taktéž skosenými vnějšími rohy. V každé ze tří části budovy je v jižní i severní stěně prolomeno jedno rozměrné okno, ve středním díle je pod oknem navíc umístěn ještě vstup (opět v jižní i severní stěně). Střední část slouží jako chrámová loď, východní obsahuje presbytář, západní kruchtu. K tomuto trojdílnému jádru navíc přiléhají ještě dva, výrazně nižší, opět symetricky utvářené boční přístavky, které sloužily jako sakristie a márnice. Budova je osazena střechami krytými šindelem, na středním díle a krajních nižších přístavcích mansardovými. Střední díl stavby vrcholí sanktusovou věžičkou. Dřevěná konstrukce byla původně (až do třicátých let dvacátého století) v interiéru i exteriéru omítnuta, takže se nikterak viditelně neprojevovala. Vnější plášť byl opatřen lisénovými rámy a šambránami. Výrazná fabionová římsa byla též omítnuta a opatřena profilací. Kostel dostal charakteristickou klasicistní barevnost okrové základní plochy a bílých tektonických článků.

Původně byly v kostele umístěny pouze lavice a hlavní oltář. Teprve roku 1857 byly pořízeny varhany, roku 1894 nový neogotický oltář.

Stavba je zajímavým příkladem pozdně barokního kostela. Svým důsledně symetrickým utvářením v rytmu A-B-C-B-A velmi umně aplikuje vrcholně barokní formy převzaté ze zámecké či palácové architektury. Unikátní je zde ovšem použitý stavební materiál, který byl v druhé polovině osmnáctého století v Čechách u kostelní stavby už zcela nezvyklý a byl zvolen nepochybně z ekonomických důvodů. Autor projektu je neznámý. Dříve vyslovený předpoklad, že jím byl královéhradecký architekt František Kermer, nemá žádnou oporu v dokladech.

  1. MUŽÍKOVÁ, Jiřina. Opadávající omítka odkryla unikátní památku – roubený kostel v Loučné Hoře. Rozhlas.cz [online]. 2015-1-14. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]