Kostel svatého Jakuba Staršího (Škrle)
| Kostel svatého Jakuba Staršího ve Škrli | |
|---|---|
 Pohled od jihozápadu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Bílence |
| Lokalita | Škrle |
| Souřadnice | 50°24′57,69″ s. š., 13°32′0,7″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Chomutov |
| Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vysočany) |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | polovina 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | lomové zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 32758/5-443 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu Staršímu ve Škrli v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí ve východní části vsi přibližně uprostřed na jih orientovaného svahu údolí řeky Chomutovky. Obklopoval ho hřbitov, který byl zrušen v polovině 19. století, obehnaný hřbitovní zdí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel ve Škrli byl poprvé zmíněn, stejně jako vesnice, roku 1341, kdy král Jan Lucemburský udělil vsi městská práva.[2] Stavba pochází nejpozději z poloviny 14. století. Další významné přestavby proběhly v letech 1586 a 1840. K velkému poškození kostela došlo v 80. letech 20. století, kdy se mezi Bílenci a Škrlí plánovalo vybudování Velemyšlevské výsypky a v obou vesnicích byla vyhlášena stavební uzávěra. V roce 2001 byl kostel zastřešen břidlicovou krytinou a postupně se opravuje.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Stavba kostela je jednolodní s obdélným presbytářem, ke kterému je na severní straně přistavěná sakristie dříve přístupná dnes zazděným vstupem v západní zdi. Loď i presbytář mají nároží armovaná pískovcovými kvádry. Osvětlují je obdélná okna s půlkruhovými záklenky. Vstup v západní zdi byl zdobený pozdně gotickým hrotitým portálem, který však byl vytržen a odvezen. Za vstupem se dochovala hluboká kapsa, do které se zasouval trám jako závora. Jednoduchá předsíň byla přistavěna až v roce 1814.
K jižní zdi lodi byla v pozdní gotice přistavěna hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Je vyzděná do úrovně zdiva kostelní lodi. Do přízemí i prvního patra věže se původně vstupovalo zvenčí, ale oba portály jsou zazděné. V prvním patře se dochovaly drobné obdélné střílny. Druhé patro věže je tvořené trámovou konstrukcí s bedněním.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-23]. Identifikátor záznamu 144357 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Škrle, s. 61–67.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Škrle, s. 18.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škrle, s. 499.
