Kostel svatého Jakuba Staršího (Škrle)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jakuba Staršího
ve Škrli
Pohled od jihozápadu
Pohled od jihozápadu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Bílence
Lokalita Škrle
Souřadnice
Kostel svatého Jakuba Staršího ve Škrli
Kostel svatého
Jakuba Staršího
ve Škrli
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Chomutov
Status filiální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vysočany)
Architektonický popis
Stavební sloh gotický, barokní
Výstavba polovina 14. století
Specifikace
Umístění oltáře východ
Stavební materiál lomové zdivo
Odkazy
Kód památky 32758/5-443 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu Staršímu ve Škrliokrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Kostel stojí ve východní části vsi přibližně uprostřed na jih orientovaného svahu údolí řeky Chomutovky. Obklopoval ho hřbitov, který byl zrušen v polovině 19. století, obehnaný hřbitovní zdí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel ve Škrli byl poprvé zmíněn, stejně jako vesnice, roku 1341, kdy král Jan Lucemburský udělil vsi městská práva.[2] Stavba pochází nejpozději z poloviny 14. století. Další významné přestavby proběhly v letech 1586 a 1840. K velkému poškození kostela došlo v 80. letech 20. století, kdy se mezi BílenciŠkrlí plánovalo vybudování Velemyšlevské výsypky a v obou vesnicích byla vyhlášena stavební uzávěra. V roce 2001 byl kostel zastřešen břidlicovou krytinou a postupně se opravuje.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Stavba kostela je jednolodní s obdélným presbytářem, ke kterému je na severní straně přistavěná sakristie dříve přístupná dnes zazděným vstupem v západní zdi. Loď i presbytář mají nároží armovaná pískovcovými kvádry. Osvětlují je obdélná okna s půlkruhovými záklenky. Vstup v západní zdi byl zdobený pozdně gotickým hrotitým portálem, který však byl vytržen a odvezen. Za vstupem se dochovala hluboká kapsa, do které se zasouval trám jako závora. Jednoduchá předsíň byla přistavěna až v roce 1814.

K jižní zdi lodi byla v pozdní gotice přistavěna hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Je vyzděná do úrovně zdiva kostelní lodi. Do přízemí i prvního patra věže se původně vstupovalo zvenčí, ale oba portály jsou zazděné. V prvním patře se dochovaly drobné obdélné střílny. Druhé patro věže je tvořené trámovou konstrukcí s bedněním.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-23]. Identifikátor záznamu 144357 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Škrle, s. 61–67. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Škrle, s. 18. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škrle, s. 499. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]