Škrle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Škrle
Kostel sv. Jakuba Staršího
Kostel sv. Jakuba Staršího
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 102 (2011)
Domů 33 (2014)
Nadmořská výška 260 m
Lokalita
PSČ 430 01
430 03
Obec Bílence
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Škrle (5,7 km²)
Zeměpisné souřadnice
Škrle
Škrle
Další údaje
Kód části obce 4162
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škrle (německy Skyrl) jsou malá vesnice, část obce Bílence v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Bílenců. V roce 2014 zde bylo evidováno 33 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 102 obyvatel ve 29 domech.[2]

Škrle je také název katastrálního území o rozloze 5,7 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze spojení ves škrlů (lakomců). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Skirla (1341), in Skrla (1355), Skril (1369), Skryl (1384), Škrle (1454), Skirl (1492), Sskyrl (1520), Sskell (1525), Schkierl nebo Sskirl (1558), Sskrle (1575), Škrly (1620), Skyrel (1654) nebo Stril (1720).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1341.

V 19. století se na pyritových výchozech zdejší uhelné sloje ročně těžila necelá jedna tuna nekvalitní železné rudy, která však usnadňovala tavení, a proto se přidávala ke kvalitnějším rudám. U vesnice byl roku 1917 Uhelným těžařstvem Kurt G. otevřen také hnědouhelný důl Herrman, ale jeho provoz byl ukončen již před rokem 1920.[5]

Po druhé světové válce vesnici zasáhlo vysídlení německy mluvícího obyvatelstva.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 340 obyvatel (z toho 171 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků a 335 Němců. Kromě jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 324 obyvatel: 62 Čechoslováků a 262 Němců. Pět lidí bylo členy evangelických církví, patnáct patřilo k církvi československé, osmnáct lidí bylo bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 247 295 284 325 326 340 324 154 162 146 116 84 86 102
Domy 47 48 48 59 60 61 66 62 . 29 28 30 28 29
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Bílence.

Narodil se tu Josef Herold (1861–1932), politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; starosta Mostu.[9][10]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 161 hlasů ve Škrli získaly 99 hlasů Sudetoněmecká strana, 35 hlasů Německá sociální demokracie, KSČ nezískala žádný hlas a 27 hlasů dostaly jiné české strany.[11]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Škrle leží na křižovatce silnic silnic třetí třídy č. 25116 z Nezabylic do Velemyšlevsi a č. 25115 ze Škrle do Sušan.[12] U jejich křižovatky stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice jsou Hořetice na trati Lužná u Rakovníka – Chomutov vzdálené asi čtyři kilometry. Po silnici do Velemyšlevsi vede značená cyklotrasa č. 3034 z Chomutova do BřeznaPostoloprt.[13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  2. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 285. 
  5. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 50, 128. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  9. Dr. Josef Herold gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. Březen 1932, roč. 105, čís. 57, s. 6. Dostupné online. 
  10. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Herold, Josef (1861–1932), Politiker, s. 289. (německy) 
  11. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 13. ISSN 0231-5076. 
  12. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 
  13. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 
  14. BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1978, roč. 10, čís. 2, s. 51–52. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]