Kostel svatého Petra a Pavla (Struhy)
| Kostel svatého Petra a Pavla ve Struhách | |
|---|---|
_kostel_sv._Petra_a_Pavla.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Struhy (Čachovice) |
| Souřadnice | 50°17′11,92″ s. š., 14°56′9,27″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | arcidiecéze pražská |
| Vikariát | staroboleslavský |
| Farnost | Nymburk |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Petr a apoštol Pavel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | rané baroko |
| Výstavba | konec 17. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Struhy (Čachovice), Česko |
| Kód památky | 27079/2-1744 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla ve Struhách je raně barokní stavba z konce 17. století.[1] Nachází se na mírném návrší uprostřed obce.[2] Od roku 1958 je kostel, márnice a areál bývalého hřbitova chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je existence kostela ve Struhách doložena roku 1362.[1] Až do husitských válek byl kostelem farním.[3] K roku 1650 byl kostel uváděn jako vyhořelý.[3] Současný kostel byl postaven na konci 17. století. Podoba věže pochází z přestavby roku 1826.[4][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je orientovaný, jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou třípatrovou[5] věží krytou stanovou střechou[5] v západním průčelí. Loď je zastřešena sedlovou střechou, presbytář poloviční valbou.[5] Interiér je sklenut křížovou klenbou[1], v presbytáři bez žeber.[5] Ze severní strany je připojena sakristie.[4] Vstup do kostela je od západu z předsíně v podvěží.[4]
Rozměry[editovat | editovat zdroj]
Loď je dlouhá 12 m, široká 6 m a vysoká 7,45 m. Presbytář je dlouhý 7,3 m a vysoký 7,25 m. Vítězný oblouk je vysoký 5,66 m. Výška věže je 15,65 m.[3]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení pochází zčásti z kostela svatého Havla v Kuřívodech.[1] Většina zařízení pochází z druhé poloviny 18. století.[3]
- Portálový hlavní oltář, raně barokní, kol. r. 1700, přenesený z Kuřívod, s novodobým obrazem sv. Havla a barokním obrazem Nejsvětější Trojice.[1] Původní oltář byl barokní z roku 1773 s obrazem sv. Petra a Pavla a sochami sv. Václava a sv. Víta.[3]
- Barokní (gotizující) řezba poprsí P. Marie datovaná po r. 1700[1]
- Obraz sv. Petra a Pavla od nymburského malíře[3] V. Kramolína z roku 1773[1]
- Dřevěná kruchta z 2. pol. 19. stol.[4]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Součástí areálu je márnice v jihovýchodní části hřbitova, barokní[1] hřbitovní brána zdobená pískovcovými vázami[5] a kamenný kříž před branou.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Věž v západním průčelí -
Barokní hřbitovní brána
_-_kostel_sv._Petra_a_Pavla_-_v%C4%9B%C5%BE.jpg)
_Br%C3%A1na_p%C5%99ed_kostelem_sv._Petra_a_Pavla.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. P/Š. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 446.
- ↑ a b c kostel sv. Petra a Pavla - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. XXI. Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. S. 380–383.
- ↑ a b c d Původní doplňkový list památky
- ↑ a b c d e Původní evidenční list památky
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
