Kostel svatého Petra a Pavla (Matiašovce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Petra a Pavla v Matiašovcích
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresKežmarok
ObecMatiašovce
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provincievýchodní
Diecézespišská
Děkanátspišskostaroveský
FarnostMatiašovce
Zasvěcenísvátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavbaokolo roku 1300
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla je gotický římskokatolický kostel v Matiašovcích v tradičním regionu Zamaguří v Prešovském kraji na Slovensku. Kostel je chráněn jako národní kulturní památka Slovenské republiky.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven kolem roku 1300 v raně gotickém slohu. V následujících staletích byl několikrát opravován a přestavěn v barokním slohu. Opravy a přestavby proběhly[1][2] kolem roku 1460 a v letech 1661, 1811, 1833, 1948 a 1968.[1][2]

Jedná se o jednolodní stavbu obdélníkového půdorysu s polygonálním závěrem a jednou věží,[2] jejíž horní část však byla pro špatný stav zbořena a nikdy nebyla obnovena. Zbytek věže byl zakryt barokním štítem.[2] Kostel je obehnán středověkou zdí.[1][2][3]

Kazatelna v kostele pochází z počátku 18. století a byla zhotovena v klasicistním stylu, zatímco oltář je zhotoven v novogotickém stylu a pochází z konce 19. století.[1]

Kostel byl 30. října 1963 zapsán na seznam kulturních památek.

Komplex kostela doplňuje několik dalších kulturních památek nacházejících se v bezprostředním okolí:

  • Ohradní zeď s kaplemi byla prohlášena za kulturní památku 3. ledna 2013. Byla postavena kolem kostela na oválném půdorysu v době jeho výstavby, tj. kolem roku 1300. Později byla zeď několikrát opravována a restaurována, a to v letech 1433, 1739–1740, 1956–1957 a 1970. Současná podoba je převážně barokní. Kaple, které mají půlkruhový půdorys, byly přistavěny v roce 1739, je jich čtrnáct a tvoří křížovou cestu. Malby v kaplích pocházejí z roku 1835.[1][2]
  • Hřbitov u kostela byl prohlášen kulturní památkou 3. ledna 2013. Byl založen v době výstavby kostela kolem roku 1300. Stavebními úpravami prošel ve 14. století a ke konci 18. století. Rozkládá se kolem kostela uvnitř ohradní zdi.
  • Zvonice byla prohlášena kulturní památkou 30. října 1963. Jedná se o původně renesanční zvoniční stavbu čtvercového půdorysu, postavenou na konci 16. století, která prošla přestavbou ve druhé polovině 19. století. Nachází se několik metrů jihozápadně od kostela mimo opevněný areál.[2]

V letech 1590–1640 byl kostel pod správou protestantů.[1][3] Kostel je považován za nejstarší dochovanou církevní stavbu v Zamaguří.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Jakuba (Kysucké Nové Mesto) na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f g severovychod.sk. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b c d e f g h Archivovaná kopie [online]. matiasovce.sk [cit. 2024-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-21. (slovensky) 
  3. a b c dokostola.sk. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]