Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice)
Věž a část boční lodi kostela svatého Mikuláše v Podunajských Biskupicích
Věž a část boční lodi kostela svatého Mikuláše v Podunajských Biskupicích
Místo
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresBratislava II
ObecPodunajské Biskupice
Souřadnice
Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice)
Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice)
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieZápadní
DiecézeBratislavská
DěkanátBratislava - Juh
FarnostPodunajské Biskupice
Architektonický popis
Stavební slohrománský
Výstavba13. století
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Oficiální webhttp://biskupice.fara.sk/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše (maďarsky Szent Miklós templom; anglicky Church of Saint Nicholas) je římskokatolický kostel, který se nachází v bratislavské městské části Podunajské Biskupice. Jedná se o trojlodní románsko-gotický kostel z poloviny 13. století s polygonálně ukončeným kněžištěm a jednou věží na západní straně. Protože byl od svého vzniku vícekrát přestavěn, nese znaky různých slohů - gotického, románského, barokního i klasicistního.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli o době jeho vzniku nejsou žádné bližší prameny, často se vyskytuje rok 1221 jako rok vystavění kostela. První hodnověrná listina, která se výslovně týká kostela, je bula papeže Urbana IV. z roku 1264. Tato listina je přímým důkazem toho, že kostel existoval již dříve.

Kostel byl postaven v gotickém stylu, nesl však i znaky románského stylu. V průběhu jeho existence byl několikrát přestavěn a opravován. V polovině 14. století byl přestavěn v gotickém stylu, barokní dostavby jsou z roku 1770 a klasicistní z roku 1794. Poslední úpravy jsou z roku 1938. Kostel je na místě, kde se ve středověku nacházela poddanská vesnice patřící ostřihomskému arcibiskupovi, který byl zároveň do roku 1912 patronem kostela svatého Mikuláše. V roce 1264 papež Urban IV. daroval kostel, původně patřící Gerhardu z Parmy, kaplanovi Štěpána Váncsaiho. První zmínka o kostele byla již v soupisu památek na Slovensku v roce 1221. Zároveň datuje i přestavbu původního románského kostela do gotického slohu s presbytářem do první poloviny 14. století.

Kostel měl několik vývojových etap:

  • 1. vývojová etapa byla v 10. - 11. století. Na místě dnešního presbytáře tehdy stál kostel. Jeho orientace byla na sever, což dokazují archeologické nálezy podlahy a fragmenty zdiva.
  • 2. a 3. vývojová etapa byla v 12. století, kdy kapacita původního kostela nebyla dostatečná. Západní průčelí bylo zbouráno a přistávaly se románské trojlodí. Později přidaly 2 patra věže. Použili plevová cihly (17x31x4cm). Avšak na základě archeologického výzkumu můžeme počítat i s teorií, že kostel byl v druhé etapě zbourán a postaven na nově.
  • 4. vývojová etapa byla ve druhé polovině 12. století - 13. století). Vybudovala se starší sakristie (na místě současné sakristie)
  • 5. vývojová etapa byla ve druhé polovině 13. století. K nynější trojlodí přistavěli polygonální presbytáři, na které využily materiál jako na trojlodí.
  • 6. vývojová etapa byla na prelomme 13. a 14. století Sakristie byla přestavěna do současné podoby.
  • 7. vývojová etapa byla na počátku 14. století) kdy nadstavili věž. Zaklenuli presbytář a postavili v něm nový oltář. Kostel podlehl gotickému slohu.
  • 8. vývojová etapa byla v 15. století. Celý interiér kostela byl upraven a postavil se nový krov nad lodí i nad presbytářem.
  • 9. vývojová etapa byla v 16-17. století. Dělali se menší stavební úpravy, také nové renesanční úpravy interiéru (vápenné nátěry) a výmalba presbytáře.
  • 10. vývojová etapa byla v 18. století. Na kostele se udělali barokní úpravy a pristavila se část oratoře.
  • 11. vývojová etapa byla na přelomu 18/19. století. Dostávala se kaple rodiny Ormosdy.
  • 12. vývojová etapa byla na konci 19 století. Probíhaly neogotické úpravy kostela a presbytáře, byl osazen současný oltáře sv. Mikuláše.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven v románského stylu. V průběhu své existence byl několikrát přestavěn a opravován. V polovině 14. století byl přestavěn v gotickém stylu, barokní dostavby jsou z roku 1770 a klasicistní z roku 1794. Poslední úpravy jsou z 1938.

Hlavní loď v současnosti doplňují modernější přístavby, které narušují celkovou historickou estetiku kostela. Obě boční lodě mají profilované stropy do čtverců. Jsou estetický sladěné s hlavní lodí. Jsou postaveny na místě, kde byly původně barokní přístavby. Sakristie s ranogotický klenbou je umístěna v jižní části, netradičně vedle svatyně. Gotické presbytář se nachází v jihovýchodní části. Je zaklenutý žebrovými klenbami a doplněné vitrážovými okny.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Mikuláše je nejstarší románská stavba v Bratislavě. Je i nejstarším vysvěceným kostelem v Bratislavě.
  • V kostele se nenachází žádná freska nebo jiná nástěnná malba svatého Mikuláše - patrona tohoto kostela. Dokonce se nevyskytuje ani ve vitrážových oknech.
  • V kostele se našlo zdivo z římské stavby z 3. století.
  • Při archeologickém průzkumu byly okolo kostela i v kostele objeveny hroby.
  • Kostel má dvě fary - starší a novější. Při stavbě starší fary bylo využito středověké zdivo z 13. století.
  • V kostele se nachází také krypta rodiny Ormosdyovců.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel patří pod správu místní farnosti Římskokatolické církve.[2] Kostel byl naposledy rekonstruován v únoru 2020, kdy byla dokončena úprava střecha hlavní lodi. V kostele probíhají mše sloužené v slovenském i maďarském jazyce.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Mikuláša (Podunajské Biskupice) na slovenské Wikipedii.

  1. BOTEK, Andrej; ERDÉLYI, Róbert; PAULINY, Pavol; VACHOVÁ, Barbora. Kostol sv. Mikuláša v Bratislave-Podunajských Biskupiciach – nové poznatky o stavebnom vývoji. Revue Pamiatky a múzeá. 2018, čís. 4, s. 22–27. ISSN 1335-4353. (slovensky) 
  2. Oficiální stránka římskokatolické farnosti

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIMONČIČOVÁ KOÓŠOVÁ, Petra; PAULINY, Pavol; ERDÉLYI, Róbert; VACHOVÁ, Barbora, Botek, Andrej; Pivko, Daniel; Murín, Igor. Lokalizácia najstaršieho sakrálneho priestoru v kostole sv. Mikuláša v Bratislave – Podunajských Biskupiciach (výsledky archeologického výskumu). Archaeologia historica. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2019, roč. 44, čís. 2, s. 749–773. Dostupné online. ISSN 0231-582. (slovensky) 
  • kolektiv autorů. Súpis pamiatok na Slovensku. Redakce Alžbeta Güntherová. Svazek Zv. 2, K-P. Bratislava: Obzor, 1968. 582 s. (slovensky) 
  • BOTEK, Andrej; ERDÉLYI, Róbert; PAULINY, Pavol; VACHOVÁ, Barbora. Kostol sv. Mikuláša v Bratislave-Podunajských Biskupiciach – nové poznatky o stavebnom vývoji. Revue Pamiatky a múzeá. 2018, čís. 4, s. 22–27. ISSN 1335-4353. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]