Kostel svatého Jakuba (Toruň)

Kostel svatého Jakuba Staršího
	Kostel svatého Jakuba Staršího
Místo
Stát	Polsko
Vojvodství	kujawsko-pomořské
Obec	Toruň
Souřadnice	53°0′42,84″ s. š., 18°36′45,36″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	toruňská
Farnost	Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba
Status	farní kostel
Užívání	pravidelně
Zasvěcení	Jakub Starší
Datum posvěcení	1345, 16. století
Architektonický popis
Stavební sloh	Gotická architektura, neogotika
Typ stavby	trojlodní bazilika
Výstavba	1309–1375; 1455 (dostavba věže)
Specifikace
Délka	53 m
Šířka	28,8 m
Výška	49 m
Umístění oltáře	severovýchod
Stavební materiál	cihly, dřevo
Další informace
Adresa	Novomiastsky rynek
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	A/403
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba v Toruni (původní zasvěcení svatých apoštolů Filipa a Jakuba) je římskokatolický farní kostel gotického původu, trojlodní cihlová bazilika. Nachází se v Novém Městě (nejmladší části městské čtvrti Stare Miasto) v Toruni a jeho věž je jednou ze dvou dominant města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba vznikla do vytyčené uliční sítě Špitální ulice, proto nemá přesnou východní orientaci presbytáře, ale směřuje na severovýchod. Základní kámen cihlové stavby položil chelmský biskup Heřman v roce 1309 a v témže roce byla zahájena výstavba pravoúhlého presbytáře, sklenutého paprsčitou žebrovou klenbou, takže prostor se zevnitř zdánlivě jeví jako polygon. Na vnější straně má bohatou architektonickou dekoraci, s přilehlou sakristií, orientovanou na sever. Do roku 1340 byla dokončena výstavba trojlodní baziliky s mohutnými vnějšími opěráky, završenými vimperky, s trojbokými štíty a lípanými kružbami. Taková dekorace byla pro region Chełmno vzácná, používala se spíše v západní Evropě. Od roku 1359 do poloviny 15. století byly v bočních lodích dostavěny kaple, jimiž se oproti původní úzké stavbě rozšířil půdorys kostela a zvedly se střechy bočních lodí.

Charakteristická dvojice sedlových střech na čtyřpodlažní věži byla dostavěna až po požáru v roce 1455. Věž má pevnostní charakter a při ohrožení města sloužila obyvatelům jako refugium. V roce 1345 bylo patronátní právo ke kostelu svěřeno cisterciáckému klášteru, později benediktinským jeptiškám. Od roku 1557 kostel sloužil novoměstským evangelíkům, v letech 1667–1833 jej opět převzaly do své správy benediktinky. V roce 1724 začaly v okolí kostela náboženské nepokoje mezi katolíky a evangelíky, později nazvané Toruňský tumult. Nyní zrekonstruovaná budova bývalého kláštera se nachází na jižní straně od kostela, se kterým byla kdysi spojena širokou chodbou. 13. února 1950 zde byl pohřben biskup Adolf Piotr Szelążek. V červenci 2006 byl kostel připojen k polské trase Svatojakubské cesty, která vede do Toruně od kostela sv. Jakuba v Olštýně.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Cyklus gotických nástěnných maleb pochází ze tří období, Korunování Panny Marie z doby kolem 1330-1350, scény ze života Marie Magdalény z let 1350-1360 a Panna Marie ve slunci mezi světci z let 1500-1510. V letech 1557-1667, kdy chrám patřil protestantům, odstranili středověké oltářní archy a nástěnné malby překryli vrstvou sádry. Při rekonstrukci po druhé světové válce byly malby znovu odkryty.
Chórové lavice zdobí deskové obrazy apoštolů ze 17. století.
Gotická toruňská madona - jedna z jejích variant; deskový obraz pochází z dílny českého mistra z doby kolem roku 1400, kolem roku 1740 byl původně obdélný formát seříznut do rokokového rámu ve tvaru kartuše. V současné době je umístěna v diecézním muzeu.
Mystický krucifix – raně gotická dřevořezba, ze 2. poloviny 13. století, přenesen ze zbořeného kostela dominikánů
Černý krucifix – raně gotická dřevořezba, z konce 13. století
Pozdně gotická socha Panny Marie Assumpty s dítětem, polychromovaná dřevořezba, kolem 1500
Pozdně barokní kazatelna s baldachýnem