Kostel svatého Bartoloměje (Bílence)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Bartoloměje
v Bílencích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecBílence
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Chomutov
Statusfiliální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Údlice-Přečaply)
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost – děkanství Chomutov
ZasvěceníBartoloměj
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1734
Specifikace
Délka27,5 metrů
Šířka15,5 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky52204/5-5948 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolický kostel zasvěcený svatému BartolomějiBílencíchokrese Chomutov. Od roku 2002 je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí na návsi ve střední části vesnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdkyní kostela byla pohřební kaple Hrobčických z Hrobčic postavená ve druhé polovině patnáctého století. V roce 1734 byla na pokyn hraběte Filipa z Kolovrat zcela přestavěna na barokní kostel, který byl upraven ve druhé polovině devatenáctého století.[2] V noci 17. dubna 1828 byl z kostela ukraden menší zvon.[3] Ve druhé polovině devadesátých let dvacátého století byl kostel opraven. V roce 1998 proběhla oprava střechy, přičemž byla do věže vložena schránka s pamětními předměty a listinami. O rok později byl zrekonstruován také interiér a dne 29. srpna 1999 byl kostel znovu vysvěcen. Následujícího roku začala oprava fasád.[4]

Duchovní správci kostela do konce roku 2012 jsou uvedeni na stránce Římskokatolická farnost Údlice-Přečaply a od roku 2013 na stránce Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Kostel má jednu obdélnou loď uzavřenou na východě polygonálním presbytářem, z jehož střechy vybíhá sanktusová vížka s cibulovou střechou.[5] V první polovině devatenáctého století bývala druhá věž uprostřed střechy kostelní lodi.[2] Vnější zdi jsou členěné lizénovými rámy a ukončené odstupňovanou římsou. Před západní průčelí mírně předstupuje rizalit s výklenkem v obdélném štítu. Loď i presbytář mají ploché stropy, ale sakristie u jižní zdi je zaklenutá českou plackou.[5]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní oltář byl rámový s obrazem apoteózy svatého Bartoloměje od Adolfa Weidlicha z roku 1861. Součástí oltáře byly sochy svatého Petra a Pavla a malované antependium s výjevem Poslední večeře z poloviny osmnáctého století.[5] Oltář však byl přestěhován na faru v Boči, kde v roce 1994 shořel.[2] K zařízení kostela patří boční oltáře svatého Jana NepomuckéhoSvaté rodiny ze druhé poloviny osmnáctého století, rokoková kazatelna a pozdně gotická pískovcová křtitelnice ze druhé poloviny patnáctého století. Oltář svatého Jana Nepomuckého má akantový rám s medailónkem Panny Marie z doby okolo roku 1700.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-14]. Identifikátor záznamu 688590423 : Kostel svatého Bartoloměje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bílence, s. 14. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. S. 11. Dále jen Binterová (2001). 
  4. Binterová (2001), s. 20.
  5. a b c d Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bílence, s. 75. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]