Kostel svaté Markéty (Horní Planá)
| Kostel svaté Markéty | |
|---|---|
 pohled od jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský |
| Souřadnice | 48°46′6,38″ s. š., 14°1′57,3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | českobudějovická |
| Děkanát | českokrumlovský |
| Farnost | Horní Planá |
| Status | Farní kostel |
| Zasvěcení | Markéta Antiochijská |
| Další informace | |
| Adresa | Horní Planá, Česko |
| Ulice | Náměstí |
| Kód památky | 29438/3-1258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Markéty je farní kostel římskokatolické farnosti Horní Planá. Jádro kostela je románské z 2. čtvrtiny 13. století.[1] Poprvé je připomínán roku 1384.[2] Kostel stojí v severní části náměstí, které bylo obklopeno zástavbou, a kde se křížily cesty z Českého Krumlova a Vyššího Brodu směřující na Želnavu a Volary.[3]
Přestavby a úpravy[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. polovině 15. století byla zvýšena věž a ve 2. polovině 16. století byl kostel přestavěn.[4] Z tohoto období pocházejí renesanční nástěnné malby znázorňující Pannu Marii, svatou Kateřinu a svatého Vavřince.[5] V letech 1694–1696 byl kostel rozšířen, v letech 1708–1710 byla rozšířena východní část lodi a postaven presbytář. V roce 1774 byla rozšířena kruchta.[5]
Stavební fáze[editovat | editovat zdroj]
Kostel je poprvé připomínán v roce 1374, ale o jeho podobě nevíme téměř nic. Z původní stavby kostela se zachovala jižní stěna lodi a navazující úsek západní zdi. Mezi lety 1500 až 1510 byla přistavěna k západnímu průčelí hranolová zvonice. Kolem poloviny 16. století došlo k rozšíření malé lodi. Současně se stavbou dvoulodí byla vybudována i kruchta na západní straně kostela. [3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel v Horní Plané je dvoulodní s polygonálně ukončeným klenutým kněžištěm, klenutou sakristií i předsíní na jižní straně a zvonicí při západním štítu. Na jižní straně lodi vystupuje z průčelí hmota staršího a nižšího kostela, ke které je přisazena předsíň. Interiér dvoulodí uzavřelo šest polí křížové žebrové klenby. Do západní části lodi byla postavena empora. [6]
Zařízení kostela[editovat | editovat zdroj]
Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. V kaplovém výklenku z poloviny 17. století bývala pozdně gotická socha svatého Volfganga ze začátku 16. století.[5][7] Kazatelna je rokoková z roku 1763. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1805. Varhany pocházejí z roku 1865, opraveny byly v roce 1902.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století.. České Budějovice: Růže, 1977. S. 195.
- ↑ TRAJER, Johann. Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis.. Budweis: [s.n.], 1862. Dostupné online. S. 332.
- ↑ a b Roman Lavička, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013
- ↑ kostel sv. Markéty a dvojice křížů [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Umělecké památky Čech, svazek 1. Praha: Academia, 1977. S. 412–413.
- ↑ František Mareš, Jan Sedláček, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu krumlovském, Praha 1918
- ↑ BRAZDA, Eduard. Co se stalo se svatým Volfgangem z hornoplánského oltáře? [online]. [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Markéty na Wikimedia Commons
