Kostel svaté Kunhuty (Stanětice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Kunhuty
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresDomažlice
ObecZahořany
LokalitaStanětice
Souřadnice
Kostel svaté Kunhuty (Stanětice) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátdomažlický
FarnostDomažlice
Statusfiliální kostel
Užívánípravidelné
ZasvěceníKunhuta Lucemburská
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaZahořany, ČeskoČesko Česko
Kód památky41436/4-2214 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kunhuty stojí na mírném svahu přímo na křížení cest uprostřed vsi Stanětice, jež byly až do šestnáctého století sídlem farnosti spravující i okolní vsi. Od jihu je prostor kostela sv. Kunhuty vymezen ohradní zdí. Kostel je přístupný ze všech stran od doby, kdy byla v roce 2012 zbourána patrová budova bývalé vesnické školy, která s kostelem od severu sousedila. Dodnes je patrný zbytek spojovací zdi obou objektů.[1]

Stavební fáze[editovat | editovat zdroj]

Pohled na kostel zepředu

Kostel byl postaven kolem poloviny 14. století jako vrcholně gotická stavba. O něco později následovala stavba věže. Ta byla v druhé polovině 15. století opravována. V druhé půli 17. století a opět v roce 1787 došlo k barokním stavebním úpravám kostela. Ty se nejvýrazněji projevily na nejvyšším patře a zastřešení kostelní věže a dále ve zbudování kruchty. Ještě později byl kostel doplněn přístavky při západní straně a bylo také stavebně zasahováno do sakristie.[1]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Na obdélnou loď se západní předsíní navazuje zúžené kněžiště s trojbokým závěrem. Na rozmezí lodě a kněžiště je přisazena mohutná hranolová věž s barokní cibulovou bání s výrazně rudým nátěrem. Věž je s interiérem kostela spojena pouze přes sakristii, která k ní přisedá od východu. Dalším přístavkem je zastřešené vnější schodiště na kruchtu při severozápadním rohu. Na jižní straně lodi se dochovaly dvě původní okenní kružby, stejně jako u oken kněžiště.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Jan Kaigl, K architektuře a datování některých vesnických kostelů v horšovském arcijáhenství ve 14. století, in: Zprávy památkové péče 3/2009, s. 199-206

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]