Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poděbradech
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko
Souřadnice	50°8′23″ s. š., 15°6′46″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	diecéze královéhradecká
Status	Kostel
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Výstavba	1516
Specifikace
Stavební materiál	kámen, zdivo
Další informace
Kód památky	36915/2-1923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný též Havířský kostel, je římskokatolický kostel v Poděbradech.

Kutnohorští havíři

Kostel stojí mimo vlastní centrum Poděbrad, v levobřežní části města na místě, kde bylo v srpnu roku 1496 popraveno 10 ze 13 vůdců povstání kutnohorských havířů. Jelikož dle tehdejších zákonů nebylo možné jich na místě popravit více, byli poslední tři havíři odvezeni k popravě na Křivoklát. Jeden z nich se ale zachránil útěkem, informoval panovníka Vladislava Jagellonského, načež byl osvobozen mimořádným soudem a praví viníci potrestáni.

Poblíž kostela měl také stát tzv. Poděbradský dub, jehož větve podle legendy potřísnila krev popravených havířů a strom poté začal rodit zvláštní žaludy, znetvořené vodorovnými rýžkami (považované v lidové fantazii za těla havířů s useknutou hlavou). Dub shořel v roce 1777 po zásahu bleskem.

Historie kostela

Původní dřevěný kostel, který byl v roce 1516 na místě popraviště postaven na popud pražského měšťana Ondřeje Prachovce, zničili v roce 1634 Švédové (starali se o něj dva poustevníci). V letech 1665–1666 na jeho místě vyrostl zděný jednolodní raně barokní kostel s barokním inventářem. Josef II. nechal kostel v roce 1784 zrušit a jeho vybavení prodat v dražbě, již o několik let později však byl obnoven, byť jen jako hřbitovní kaple.

V druhé polovině 19. století byl kostel, včetně interiéru, pseudogoticky upraven. Dekorativní průčelí kostela zdobí pseudogotický portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v tympanonu od Bohuslava Schnircha z roku 1898. Pseudogotická okna zdobí figurální malby a vitráže malíře Adolfa Liebschera. Novogotický oltář a kazatelnu vytvořil Josef Kastner s žáky.

V letech 1921–1937 byl kostel propůjčen Církvi československé, která se poté přesunula do nového kostela v centru města. V roce 1964 byl kostel odsvěcen a převeden do majetku města Poděbrady. Inventář převzalo Polabské muzeum. Pro veřejnost je otevřen pouze příležitostně.

Okolí

Vedle kostela stojí hranolová zvonice se zděným přízemím a šindelovou střechou. Nejstarší zmínka o zvonici je z roku 1516, v roce 1921 budova vyhořela a ještě téhož roku byla obnovena. Také se tu nachází kamenná studna, která je jediným pozůstatkem zdejších železitých lázní. Vedle kostela stojí dlouhý inundační most z počátku 19. století, po kterém vede silnice první třídy směrem na Prahu a na druhé straně je jezírko Jordán, pozůstatek původního většího rybníka. Naproti vstupnímu portálu kostela začíná území Obory, původně založené císařem Ferdinandem I. Habsburským.

Odkazy

Literatura

HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999.
Kostely [online]. Římskokatolická farnost Poděbrady [cit. 2008-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-18.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poděbradech na Wikimedia Commons