Kostel Nanebevstoupení Páně (Borotín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Nanebevstoupení Páně
Původní gotický závěr borotínského kostela Nanebevstoupení Páně
Původní gotický závěr borotínského kostela Nanebevstoupení Páně
Místo
StátČeskoČesko Česko
krajJihočeský
okresTábor
ObecBorotín
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická církev
DiecézeČeskobudějovická
VikariátTábor
FarnostBorotín u Tábora
ZasvěceníNanebevstoupení Páně
Architektonický popis
Výstavba14. století
Další informace
AdresaBorotín, ČeskoČesko Česko
Kód památky20587/3-4743 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně je jednolodní gotický a částečně barokní kostel nacházející se v jihočeském městysi Borotín v okrese Tábor.[1] Vystavěn byl ve 14. století.[1][2] Od roku 1958 patří mezi kulturní památky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Věž kostela je dominantou viditelnou z daleka.
Informační deska s historií kostela

Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně byl vystavěn ve 14. století pány z Borotína, pravděpodobně Vítkem z Borotína v roce 1356.[2] Původně byl kostelem filiálním a spadal pod farní kostel Narození Panny MarieNovém Kostelci.[3] Kostel byl nejprve zasvěcen sv. Máří Magdaleně, ale později byl přesvěcen.[2]

Na žádost majitele panství Mikuláše z Borotína byl roku 1386 byl od novokostelecké fary oddělen a povýšen na farní a listinou z 19. března 1386 pražský arcibiskup Jan z Jenštejna povolil zřízení farnosti.[3]

Po bitvě na Bílé hoře připadl borotínský kostel kvůli nedostatku farářů pod jistebnickou faru.[3] Až v roce 1724 byla borotínská farnost obnovena a přifařen k ní byl i filiální kostel v Novém Kostelci.[3]

Zápisy matrik svědčí o tom, že se v kostele často pohřbívalo, včetně majitelů borotínského panství.[2] Roku 1792 prošel kostel přestavbou.[4] V roce 1863 utrpěl kostel velkým požárem, zůstal zde jen klenutý presbytář s hlavním oltářem a sakristie.[2] Novostavbu kostelní lodi po požáru provedl Karel Bach.[4]

V kostele se vícekrát měnily varhany a zvony. Roku 1882 zde byly instalovány varhany, které přezkušoval hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster; jsou zde dodnes.[4] Mezi lety 1900 a 1916 prošel kostel dalšími opravami.[4] Od roku 1929 je v kostele elektrické osvětlení.[4] V letech 1943 až 1944 proběhly další rozsáhlé opravy vnitřku kostela.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kolem kostela se nachází hřbitov s ohradní zdí a márnicí.[1] Z původní stavby se zachoval gotický presbytář vystavěný na půdorysu z pěti stran pravidelného osmiúhelníku a z jedné strany obdélníkového klenebního pole, vysoký je 6,55 m.[2][5] Klenba je opatřena žebry, která jsou zakončena kuželovitě, za oltářem jsou oblé patky.[2][5] Presbytář má 3 okna s gotickými kružbami.[2][5] Vítězný oblouk je klenutý do špice, vysoký 5,5 m.[5] Do sakristie vede gotický vchod klenutý do špice a na hranách šikmo sříznutý, vysoký 1,85 m.[5] V levé zdi se nachází gotický portál vysoký 2,45 m a široký 1,78 m, na hranách šikmo sříznutý a sklenutý do špice.[5] Obrazy na oltáři maloval Bedřich Kamarýt.[2] Gotická věž dostala barokní báň, která byla po požáru v roce 1863 nahrazena jehlanem.[4]

V kostele jsou náhrobky rodu Malovců, je zde pohřben Jan Malovec z Pacova († 1488).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d kostel Nanebevstoupení Páně se hřbitovem [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i CIKHART, Roman. Historický místopis Borotína. I. vyd. Praha: Spolek rodáků a přátel Borotína a okolí v Praze, 1946. 132 s. Kapitola Farní chrám Nanebevstoupení Páně (původně sv. Máří Magdaelny), s. 89. [dále jen Cikhart]. 
  3. a b c d Podolský Kostelec [online]. www.pikov.cz, 2008. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g Cikhart s. 91
  5. a b c d e f Borotín - Kostel Nanebevstoupení Páně [online]. http://depositum.cz. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CIKHART, Roman. Historický místopis Borotína. I. vyd. Praha: Spolek rodáků a přátel Borotína a okolí v Praze, 1946. 132 s. Kapitola Farní chrám Nanebevstoupení Páně (původně sv. Máří Magdaleny), s. 89. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]